Třináct životů

Kdybych byl encyklopedie filmařskýho řemesla, posháním po světě všechny moje kamarády výtisky a jdeme hromadně zazvonit na Rona Howarda. V životě už bych totiž nechtěl ležet na jiným stole než na jeho, protože jestli tu encyklopedii nenapsal on, tak kdo proboha jinej?!? Famózní filmařina, až mě to skoro nutí napsat, že jsem rád, že kluci do tý jeskyně vlezli... Příběh silnej jako Viggo plešatej, tohle ve mně bude rezonovat ještě hodně dlouho. (20.09.2022)

Jsem rozsekaná! Tohle si dejte. Ron Howard natočil famózní biják, škoda, že to nešlo do kin. Ačkoli víme, jak to tehdy dopadlo, nenormální napínák. Z kuloárů taky víme, že natočená záchranná akce se shoduje s akcí reálnou, čili se ani nevkusně nefintilo, za což šestá hvězda. Anesteziologům se jistě sevřou půlky, neboť mít 5 a půl hoďky 13 děcek v ketaminu pod vodou, to se rovná solidní profesní noční můře! Jinak já mám po Top Gun a Elvisovi třetí film roku, divila bych se převelice, kdyby toto Avatar přerazil, ale nechme se překvapit. Často se nadává na lidi, jací že jsou ničemové. Co ale kolikrát člověk dokáže, je skutečně nadlidské. Krásný film!!! (08.08.2022)

Věcné, úderné a ve vypjatých chvílích oproštěné od laciného patosu. Ron Howard na událost nahlíží skrze až dokumentární formu. Prostě tu máte partu chlapů, specialistů potápěčů a ti si jen dělají svojí práci jak nejlépe umí a neuslyšíte tu žádné afektované křičení, chytání se za hlavu a ronění krokodýlích slz. Asi tak, jak se chovají skuteční profíci a tenhle filmařský nehollywoodský přístup se mi líbí. Navíc film vypadá pro oko krásně, všemi barvami hrající kamera,  uvěřitelné thajské reálie, všudypřítomný déšť a bláto, stovky stanů a lidí kolem inkriminovaného místa a místní skutečně mluví thajštinou. Z jeskynních scén se klaustrofobici po shlédnutí ještě půl roku budou v noci pomočovat, nepoznáte, co je studio, náhražka a co skutečná jeskyně, jednoduše výborné. A v druhé půli je to napínavé jak kšandy, i když třeba předem víte, jak to dopadlo. Tohle mělo jít do kin. (17.09.2022)

Velmi povedené dramatické převyprávění záchranné akce z Thajka roku 2018, situace je zdramatizovaná, ale ne typickým přeslazeným pohádkovým Hollywoodským stylem. Ronu Howardovi se tu podařilo poctivě řemeslně a standardně minimalisticky převést tuto situaci na plátno a nutno říci, že to zde sedlo perfektně. Neuvěřitelně napjatá klaustrofobická podívaná, která působí kratším dojmem, než jaká je skutečnost. Všechny herecké výkony jsou naprosto na místě a předávají nám různé silné postavy, jejichž charakterizaci vyčtete z postojů a nuancí. V jednu chvíli jsem si myslel, že té dramatičnosti je tu až málo, ale nakonec se ukázalo že tvůrci moc dobře věděli co dělají. Avšak to tvoří předvídatelné obraty, situace a změny. Až na pár nadbytečných nezužitkovaných informací, momentů a nápadů je to vlastně poctivé kvalitně a dobře udělané drama, kterému nemůžu upřít jeho kvality, ikdyž tento druh filmů není mým šálkem kávy.  Neuvěřitelně mě bavila, kvalitně odvyprávěná logistika takto komplikované záchrany v zatopených jeskyní a silná rizika která to přináší. Proto i člověk pochopí Rickovu (Viggo Mortensen) poznámku, že doufal, že najde chlapce mrtvé. Falešná naděje, je to nejhorší. 9/10! Jsem hlavně rád, že trojice mých oblíbených málo viditelných a uznávaných herců Mortensen, Farrell a Edgerton tu mají takový snímek, na který mohou být hrdí a který je zase přinese do světel reflektorů a povědomí lidí, snad i nějaké nominace padnou! (25.09.2022)

Záchrana thajských fotbalových juniorů a jejich trenéra, kteří uvízli v jeskynním komplexu Tham Luang Nang Non, představovala akt neobyčejného hrdinství, kdy se skupině potápěčů podařilo něco zdánlivě nemožného… Režie Rona Howarda je téměř dělnická. Žádné kudrlinky, žádné zbytečné dějové linky a jen zřídka, pokud vůbec, nějaká manipulace s příběhem. Ve filmu „Třináct životů“ se drží toho, co mu jde nejlépe - předkládá fakta a nechává příběh, aby si sám vybudoval napětí. Film je velmi záměrně natočen z pohledu vnějšího světa. O tom, jak chlapci prožívali situaci v jeskyni se téměř nic nedozvíme a žádný z nich nám není představen jako jednotlivec. Ve skutečnosti zmizí z plátna od okamžiku, kdy vstoupí do jeskyní, až do chvíle, kdy s nimi první potápěči navážou kontakt - stejně jako zmizeli ve skutečném životě. Zpočátku se mi tento přístup moc nezamlouval, protože chlapci byli redukováni na pouhé šifry, ale pak mi došlo, že právě takoví byli pro tehdejší zpravodajské kanály: dvanáct neznámých chlapců (plus jejich trenér) uvězněných v jeskyni v daleké zemi. Třeba důležitá zmínka, že několik dětí a trenér jsou bez státní příslušnosti a nemají tak přístup k sociálnímu systému, není rozvedena. Viggo Mortensen a Colin Farrell hrají skutečné potápěče Ricka Stantona a Johna Volanthena. Svých fyzicky náročných rolí se zhostili znamenitě. Oběma se daří vystihnout nuance povahově odlišných hrdinů. Mortensen jako Stanton je emociálně odtažitější. Dává si hlavně záležet na dobře odvedené práci, city nechává stranou. Farrellův Volanthen je oproti němu mnohem vřelejší a coby otec se snáz dokáže vžít do pozice rodičů čekajících, zda se jejich potomky podaří zachránit. Na to, že většinu rozmáchlé stopáže tvoří plavání tam a zpět, máte pocit, že se příběh stále někam vyvíjí a že jsou vám hrdinové bližší a bližší. O to urputněji zatínáte pěsti, aby svůj smělý plán dokázali realizovat. Myslím, že se jedná o jeden z nejpovedenějších režisérových projektů. Kvalitní obraz, výborné lokace, střídání klaustrofobických záběrů jeskyní s nádhernými krajinnými scenériemi místních lokalit, kvalitní herecké výkony… - to vše umožnilo, aby se snímek stal silným a inspirativním dílem. /90%/ (20.10.2022)