Ferrari

Adam Driver je pro ty italské role (Ferrari, The House of Gucci) úplně jako dělaný a v roli Enza Ferrariho září a dokazuje svoje nadání, jelikož jeho charakter jasně vystihl. Stopáž se vzhledem k žánru snímku pohybuje v rozumném rozmezí, nýbrž první polovina se zbytečně táhne a určitě by se některé situace daly urychlit nebo vyjádřit efektivnějším způsobem. To je ovšem poměrně subjektivní a nemá to vliv na kvalitu příběhu a postav. Penélope Cruz si každou scénu ve které je, krade pro sebe a panovačnou a na můj pocit dosti "sekýrnickou" manželku ztvárňuje úchvatně! Film jako takový je po scénaristické, střihové, hudební i kamerové stránce na vysoké úrovni, a především hand-heldové záběry při scénách s auty fungují skvěle a zvyšují napětí do naprostého maxima. S tím i úzce souvisí zvukové a střihové kontrasty při různých nárazech nebo důležitých momentech v Enzově životě. Kolem a kolem povedený biopic, kterému škodí tempo a chybí větší risky. Ale milovníci aut budou v sedmém nebi :) (07.01.2024)

Mann i v pokročilém věku točit nezapomněl což dokazuje hlavně v závodních scénách, které nepostrádají potřebnou intenzitu a divák soucítí s jezdci řídící nejrychlejší rakve na světě. Zbytek je klasická Mannovka, která sleduje trápení a tvrdohlavost Enza Ferrariho, který se těžko srovnává se smrtí syna a zároveň bojuje o přežití svojí továrny. Jak už bývá u Manna zvykem tak to celé působí celkem chladně, ale přesto dokáže vtáhnout. Plusem je, že se tady režisér nesnaží stavět Enzovi pomník, ale ukazuje ho jako člověka z masa a kostí se všemi jeho klady i zápory...80% (25.02.2024)

„…NESMÍŠ ODEJÍT K CIZINCŮM. JSI NÁŠ NÁRODNÍ POKLAD. KLENOT KORUNY ITÁLIE…“ Exhibice Adama Drivera, Penelope Cruz a veteránskejch závoďáků. Scény, ve kterejch jsou ti dva spolu, jsou parádní! (A věřím, že motorističtí fanoušci si užijou i ty veterány…) Jinak je to prostě takovej film o kousku života Enza Ferrariho, kterej se zaměřuje na události před závodem „Mille Miglia 1957“, jenž měl pro Enza zásadní význam. Takže nečekejte žádnej další „Le Mans 66“ nebo „Rivalové“. Jde o životopisný drama s jedním zajímavým závodem. /// -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) Film je založen na biografii „Enzo Ferrari: The Man, the Cars, the Races, the Machine“, kterou v roce 1991 napsal novinář Brock Yates. 2.) Onen automobilový závod „Mille Miglia“, byl kvůli událostem v tom roce 1957 posledním v historii. 3.) Thx za titule “lordek“. ///                         PŘÍBĚH  ****  HUMOR  *  AKCE  *  NAPĚTÍ  * (08.02.2024)

Když věci dobře fungují, tak se na ně i dobře kouká, poučuje Enzo Ferrari svého synka. Stejnou maximou se řídí i Michael Mann. Další z jeho portrétů umanutého profíka v existenciální krizi je radost sledovat díky vypravěčské semknutosti a tomu, jak rytmicky, bez jakýchkoli zádrhelů šlape. Během expozice se prakticky z každého záběru dozvídáme nějakou podstatnou informaci, která bude později zužitkována. Zároveň je představen řídící stylistický postup - využívání duality a kontrastů (např. světlé scény s milenkou vs. tmavé scény s manželkou). Pomalejší scény se pravidelně střídají s rychlejšími, pohyb se zastavením a melodramatickým (v jedné scéně vyloženě operním) zveličením určitých emocí, zejména žalu, který - každý po svém - zpracovávají oba manželé. Mann navazuje na hollywoodské klasiky jako Hawks nebo Sirk a nechává mnohem víc než jiní současní režiséři vyprávět mizanscénu. Současně se vzpírá konvencím klasických životopisných dramat, když se soustředí pouze na krátký úsek Ferrariho života a namísto vytváření umělých konfliktů skvěle dramatizuje všednodenní setkání a běžné byznysové úkony (vyplácení mezd, podepisování dokumentů, dohody s investory). Tento cit pro detail současně přispívá k uvěřitelnosti fikčního světa. Práce se přitom neustále konstruktivně nebo destruktivně střetává s osobním životem (Ferrari díky ní nachází řeč se synem a zároveň kvůli ní ztrácí svou ženu). Nejvíc emocí a vzrušení je příznačně přítomno ve filmařsky bravurních scénách závodů, které představují Ferrariho největší vášeň. Katarzi ale oproti jiným sportovním filmům nakonec nepřinášejí. Spíš vědomí křehkosti života (tehdejší závodní auta i díky vynikajícímu zvukovému designu fakt nepůsobí bezpečně) a poznání, že jakkoli se budete snažit mít vše pod kontrolou, určité události stejně předvídat nelze a nakonec vám nezbude, než je přijmout a nějak začlenit do svého životního příběhu. 90% (07.01.2024)

Tenhle film má jednu velkou chybu a to je, že tvůrci nevěděli, co chtějí natočit. Buď natočím snímek o závodění, konkrétně o závodě, který skončil tragicky nebo životopisný snímek o Ferrarim. Tady je to tak půl na půl a přijde mi, že právě kvůli tomu to nefunguje tak, jak má. Adam byť je to skvělý herec, tak to moc nezachránil, naopak je tu velmi odměřený a divák si nestačí s ním vytvořit nějaké pouto. Líbil by se mi plnohodnotný životopisný snímek o Ferrarim než jen část jeho života, která se věnovala milostnému trojúhelníku a byla prokládána tragickým závodem. Prostě jsem od toho čekala něco jiného než jsem nakonec dostala a jsem spíš zklamaná. (03.03.2024)