Knoflíkáři

Další české "rádoby umění" které není mým šálkem kávy. Dvě hvězdičky za úvod, do kterého by člověk neřekl že je to dílo nějakého českého režiséra a za první povídku, která ještě za něco stála. Další už byla velké WTF a to se stupňovalo až do finále kde to ta závěrečná naprosto zabila. Malé holčičky vyvolají ducha kterého vidí všichni a všem to naprosto přijde normální, nemluvě o tom že může platit historickou měnou, schválně kolik diváků se pozastavilo nad tím, jak vůbec onen voják zemřel že je tak mladý a že si to ani nepamatuje a myslí si že žije. Příběhy jsou sice provázané, ale neřekl bych že dohromady tvoří nějaký ucelený celek, ba dokonce bych řekl že některé jsou naprosto zbytečné a film by se bez nich i obešel, nebo by si vystačil se zkrácenými verzemi...když jsme u toho, on ten film nějaký děj má? Co se vlastně snažil zdělit? Ne, české filmy opravdu ne. (18.09.2013)

Konečne Český film čo má aj niečo do seba a ponúka konštruktívny sled príbehových poviedok zo štipkou humoru a ľudskej satiry na zamyslenie. Tak trochu je škoda, že všetky poviedky nemajú približne rovnakú hĺbku, pri niektorých to bolo o niečo poslabšie ale stále to malo čo priniesť, ináč v každom prípade sa jedná o moc zaujímavý film na to čo sme zvyknutý "prejedení " z našej kinematografie. /75%/ (24.04.2009)

Menzel, Svěrák, Hřebejk, Michálek, Nellis, Gedeon, Sláma, Morávek... Jejich filmy mám většinou rád, ale každý musí uznat, že jsou to pořád stejné příběhy dokolečka. Hořké komedie, smutné komedie, tragikomedie... A pak přijde Petr Zelenka a jako jediný (snad s přihlédnutím k Janu Švankmajerovi) se odváží natočí něco, co tu ještě nebylo. A pak zase a zase. Zkrátka Zelenkovy filmy se mě vážně dotýkají svou neobyčejností, neotřelostí a naprostou nepředvídatelností. Je to takový český Lynch, jen místo děsivých obrazů servíruje perfektní hlášky a černý humor. BTW Knoflíkáři se trochu překvapivě dostali na anglo-americký seznam 1001 filmů, které musíte vidět než zemřete. (19.02.2007)

Po zhlédnutí jen málokterého porevolučního filmu mám chuť měnit svou celkovou TOP 10. Tady se to stálo. Nakonec jsem to neudělal, jelikož konkurence je opravdu vysoká, přesto nemám na výběr a musím Knoflíkáře Petra Zelenky přiřadit k těm filmům, jejichž sledování mě nejvíc překvapilo, samozřejmě v tom dobrém slova smyslu - očekávání totiž nebylo nikterak vysoké. Svůj podíl na kladném dojmu nese přitažlivá stavba, tj. rozdělení filmů na povídky. 95% (20.09.2012)

Kromě už zmíněné hlášky "To neřeš, po tom nepátrej" mi zalezla za nehty ještě "Neživíš, tak nepřepínej". Ale vlastně mi za ně zalezl celý tenhle vychytaný film, nejen díky své geniální provázanosti a překvapivými vyústěními povídek, ale hlavně tím, že je to prostě "tak trochu jiný" film. Z celého zpracování vyzařuje skutečná tvůrčí invence a inteligence, kterou je asi Petr Zelenka nadán měrou takovou, že by jí kus mohl věnovat některému "chudšímu" kolegovi, a ještě pořád by mu zbylo na natočení dalších filmových perel. Z hereckých výkonů bych vyzdvihl "knoflíkáře" Bořivoje Navrátila a "letce" Jiřího Kodeta. Jejich povídka o lidských úchylkách je prostě dokonalá. (29.08.2002)