Belfast

„PRO TY, KTERÝ ZŮSTALI, PRO TY, KTERÝ ODEŠLI A PRO VŠECHNY TY, JEŽ BYLI ZTRACENI…“   Vzpomínkovej film pro všechny Iry. Asi teda… ale určitě pro ty z Belfastu! Takový vyprávění – očima malýho kluka o roce 1969 a počátku toho neuvěřitelně dlouho trvajícího bordelu. K tomu hraje sentimentální soundtrack… a sleduju rodinu, která – asi jako mnoho dalších, stála před rozhodnutím. Je to taková pohodová nuda, kterou by mohlo rozčísnout jen něco kurevsky tragickýho (si říkám). No nic – takovej srozumitelnej „arťák“. Ovšem pro Iry.   /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy, který maj reálnej základ. 2.) Miluju hudbu Van Morrisona.  ///  Thx za titule „lacotaraba“.                  PŘÍBĚH  ****  HUMOR  *  AKCE  ne  NAPĚTÍ  * (12.02.2022)

Belfast coby Branaghova autobiografická zpověď z dětství v sobě nezapře akademické ambice a vzhledem k povaze tématu to člověk nemůže mít režisérovi ani za zlé. I když film zobrazuje nelehké časy, je natočen s (rozto)milou lehkostí a humorem. Černobílý formát perfektně seděl k na první pohled ponurému tématu, zatímco úvodní barevná sekvence dělala Belfastu pěknou reklamu. Chválím práci s kamerou, zejména co se týče plánování záběrů, a líbilo se mi zakomponování nesmrtelného songu Everlasting Love, stejně jako pár přímých vizuálních odkazů na dobové filmy. Z herců mě bezkonkurenčně nejvíce oslovili prarodiče v podání Judi Dench a Ciarána Hindse, ale i výkon mladého Juda Hilla stojí za zmínku. Věřím, že diváky, kteří si tímto (nebo podobným) obdobím prošli, Belfast osloví více než mě - já jsem ho bral především jako sympaticky natočenou a zahranou jednohubku na jedno zhlédnutí. (01.03.2022)

Hodně jsem váhal mezi 3 a 4, dal bych zkrátka opatrných 7/10, protože jako celek mě to úplně za srdce nevzalo, ale bylo tam na druhou stranu velká spousta autentických scén, skvělých právě tím, že si na rozdíl od většiny Hollywoodu na nic nehrají, nesnaží se vyvolat emoce skrz patos apod. Zkrátka to působí vše jako velmi uvěřitelný příběh ze života, bez nějakých příkras. A za ty herecké výkony se také nakonec přikláním ke čtyřem. Pokud Roma byla kritiky tak oceňována, přestože to pro mě byla nebetyčná nuda, tento film by podle mě měl být přijat ještě lépe, přesto na Oscarech to tak nevyšlo. Možná protože Mexiko je Američanům v dnešní době už blíže, než Irsko, a většina členů Akademie jsou Američané? Kdo ví, jejich rozhodnutí jsou mi už takových 15 let záhadou. Ale za mě je tento film divácky mnohem, ale mnohem stravitelnější než zmiňovaná Roma - jeden z nejpřeceňovanějších filmů posledních let. (18.06.2023)

Kenneth Branagh je sám Belfástčan, takže vedel o čom točí, ale nenatočil nič pútavé. Jeden výbuch, pár detí  prežívajúcich v ťažkej dobe a na mieste, ktoré milujú, pritom nebezpečnejšie snáď bolo len niekde v brazílskej džungli. Ale chýbala mi nejaký väčší citový presah, nič sa ma tu nedotklo okrem pesničky na záver. V podstate som sa o reálnom živote a nepokojoch v Belfaste nič nedozvedel. (31.12.2021)

Mou největší výtkou je asi ústřední postava filmu a předobraz samotného režiséra - malý Jude Hill v roli školáka Buddyho mě nezaujal natolik jako vedlejší postavy - zejména pak pro mě dosud neznámá Caitriona Balfe jako Buddyho maminka. Samostatnou kapitolou je pak Jamie "Mr. Grey" Dornan alias Buddyho otec. Dornanova postava nemá ve filmu takový prostor, ale každou scénu rozzáří svým osobním kouzlem. Za mě tedy byla nejlepší částí filmu sekvence, kdy Dornan zpívá na jistém večírku Everlasting Love - bohužel není o moc delší než scéna z traileru. Ačkoli snímek vypráví o závažných konfliktech, působí ve výsledku velmi poklidně a bohužel až nezajímavě. Jsem upřímně zvědavá, jak dopadne jeho sedm oscarových nominací. (12.03.2022)