Anděl na horách

Anděl číslo dvě je o poznání volnější a komornější, v mnohém dokonce vtipnější a zábavnější. Změna počasí a lokace není vůbec na škodu a díky prostředí slovenských velehor se do prostoru dostávají i takové kouzelné figurky, jakou je lyžařský brouk Pytlík v podání Rudolfa Deyla mladšího. Marvanovi se nejlépe daří v souhře s Kemrem, ale klukovskou rozpustilost dokáže navodit až jejich euforické sáňkování. Stella Zázvorková si zahrála stíhající metresu možná poprvé, nikoli ovšem naposledy a Milena Dvorská zatím pozvolna odhazuje plášť werichovské schovanky. A koneckonců, kdo by v tomto filmu očekával jednu z nejdojemnějších scén české kinematografie, že? Kterou? No přece když Gustav Anděl zjihle pozoruje lesknoucí se sníh na větvích stromů. (28.01.2009)

Tempo sice polevilo, budovatelského elánu už taky není tolik, tedy vzhledem k době vzniku filmu, ale šťastné tváře zůstaly a mezi nimi bručoun Marvan, který s Kemrem vytváří skvělou dvojku. K tomu klasická zápletka, která z jednoho omylu dokáže vystavět příběh zábavný i po letech, výtečný brouk Pytlík Deyl a krásná Milena Dvorská. Co víc si člověk může od pamětnické komedie přát. (03.03.2012)

Anděl ze svých beder shodil podstatnou část agitačního nadšení (i když ne zcela) a hned se filmu lépe dýchá. Marvan s Kemrem jsou neodolatelní při pokusu o sbírání informací při tanci, výchovná postava Rudolfa Deyla mladšího má předepsány vtipné pasáže (Cink, cink, Připlužím...:)) a kdyby se z filmu vyexpedovala ona malá tlustá Slovenka, co chtěla Vyhlídka s Andělem vyloučit z rekreace, byl by film téměř bez chyby. "Anděl ve vlaku: A zahraješ si ještě někdy na basu? Vyhlídko: Ona to Mánička nemá ráda. Anděl: No, všude je něco" (01.05.2011)

„To tady budeme tři neděle? Já nejsem nějakej eskymák, abych tady byl, já musím nastoupit službu. To by to vypadalo, abych měl hned v lednu absenci...“ Minule bubák a morous Gustav Anděl dostal poukaz na letní rekreaci v odborářské zotavovně. Trošku tam pookřál, a tentokrát má k dispozici poukaz na zimní dovolenou ve Vysokých Tatrách, kde může zároveň proklepnout chování vyvolené dospělého synka. Afektovaný optimismus je zpět a divák lehce tápe, zda se přikloní k nostalgii nebo budovatelské komunistické agitaci, která ovšem není oproti jiným zákeřná. Navíc se i po letech výborně bavím. Navrch kolik já mám okolo sebe lidí, kteří všechno znají, všude byli a od všeho mají klíče… „Gustave, Gustave, viděl jsi? Už umím zastavit!“ (02.11.2023)

Opět je z filmu cítit podtón tehdejší doby a to propaganda a agitátorství jako, rekreace za titul pracovníka roku, pracujeme pro celek a jim podobné hlášky, ale není to v takovém měřítku, aby to až tak vadilo. Pěkné obrázky z Vysokých Tater, příjemné herecké obsazení a občas i trocha té zábavy a vtipných situací z toho dělá vcelku příjemný film. (02.05.2009)