Nastala chyba při přehrávání videa.
  • tahit
    *****

    Přímo čítankovou názorností je ve filmu vykresleno pojetí zbabělosti a hrdinství, pravdou jest, že když jde o vlastní život, můžeme se rozhodnout raději držet zpátky, přestože toto rozhodnutí nás může posunout tam, kam určitě nechceme. Jakkoli je charakterovým rysem kariérista pošťák Munk slizký, zhostil se tehdy ještě neznámý Eduard Dubský role obdivuhodně. Karel Höger se svým pozitivním poselstvím dává tomu odpich. Stanislav Neumann prostoru moc neměl, ale taková poctivá pohodovka. Zdena Procházková ve své úloze působila mile. Takže z pochopitelných důvodů dávám *****(14.8.2016)

  • Sandiego
    ****

    Velmi dobře rozehraná reflexe na téma hrdinství a zbabělosti pozoruhodně přenášená i na téměř existenciální úvahy o životě a smrti. Bořivoj Zeman si ke svému debutu zvolil netradičně předlohu norského autora a vytvořil tak hned napoprvé vyzrálé až sugestivní dílo, které bylo z neznámých důvodů zcela zapomenuto a skryto ve stínu Krejčíkova Svědomí. Mrtvý mezi živými v sobě spojuje ty nejlepší prvky kinematografie třetí republiky - silné téma se společenským přesahem, civilní ladění a jemné průniky autenticity, uměřené herecké výkony neotřelých tváří i důraz na expresivní filmařské postupy zesilující subjektivní ponor. Bořivoj Zeman se nebál ve využití vyjadřovacích prostředků podpořit téma a vypjaté situace - pohyb kamery, osvětlení, originální práce se zvukem a hudebním doprovodem, to vše mu slouží k vytváření neotřelých efektů (například zvláštně nasnímaná Klečkova smrt, tančící stínohra strnulé porcelánové sošky, loutka smrti v přímé kontrontaci s budoucí sirotou...). I přes přenos děje do českého maloměsta si tak film udržuje syrový severský charakter (atmosféra se často opírá o přírodní jevy jako bouře, déšť, mráz...), někdy se dotýkající až makabrózního působení. I když film vzhledem k trochu umělým závěrečným zvratům, kteří hodlají celou reflexi co nejvydatněji uzavřít nepůsobí tak přesvědčivě jako Krejčíkův vzpomínaný snímek, i on ve zkoušce času obstává neméně dobře. Je tak jedním z důkazů toho, že znárodněná kinematografie před únorem 1948 měla smysl a byla otevřená silným, myšlenkově ambiciozním látkám s univerzální platností a možností uplatnit i osobitá hlediska velmi blízká tomu, co v budoucnu získá nálepku "autorský film":(16.11.2013)

  • Marthos
    *****

    Mistrovský psychologický film o vině a svědomí poštovního úředníka. Nikdo z nás nemá právo na morální odsouzení, dokud nestojí před revolverem a dilematem, zda se obětovat pro pomíjivou slávu hrdinství či si zachránit vlastní život. Karel Höger v titulní roli podává strhující výkon. Pro režiséra Bořivoje Zemana pak znamenal tento film celovečerní debut a paradoxně se jedná o jeho nejlepší dílo.(15.8.2009)

  • zette
    ****

    V dnesni dobe a pomerech uz by film asi vzniknout nemohl, protoze postavit se nekomu se zbrani v ruce neni hrdinstvi, ale blaznovstvi. Na to vicemene film poukazuje, ale okoli by se tak dnes asi nezachovalo. Presto je namet vyborny a je zajimave sledovat postavu, kterou ztvarnil jako vzdy vyborny Karel Hoger. Nadprumerne psychologicke drama.(4.7.2015)

  • gudaulin
    ***

    Zajímavý film stojící mezi dvěma světy a nastavující dvojí tvář. Do prvního světa patří soukromí producenti 1. republiky a Protektorátu, slabé ekonomické zázemí, filmy vyrobené na koleně během několika natáčecích dní - s námětem, který v podmínkách malého trhu představoval sázku na ty správné emoce a sliboval rychlou návratnost vložených investic. Do toho druhého patří znárodněná kinematografie, kde díky státní podpoře vznikají ambiciózní projekty, které se orientují na náročnějšího nebo menšinového diváka a zabývají se seriózními tématy. Svým námětem se Mrtvý mezi živými řadí mnohem spíš do žánru psychologického dramatu než k běžné kriminálce. Snímek řeší otázky viny, zodpovědnosti a veřejného mínění, které dokáže rychle zaujímat postoje a stejně tak rychle je měnit, je náchylné k manipulacím a dokáže být stádní a krutě nespravedlivé. Provedení je ale ještě prvorepublikové a ani přítomnost jako obvykle kvalitního Karla Högera mě nepřesvědčila, abych šel nad 3*. Scénář se totiž nevyhne sentimentálním a melodramatickým prvkům a je završený typicky moralistním happyendem. Celkový dojem: 60 %.(25.9.2014)

  • - Bořivoj Zeman, který do té doby působil jako scenárista a režisér krátkých animovaných a instruktážních filmů ve zlínském studiu, nastoupil tímto snímkem definitivně dráhu režiséra hrané tvorby. Stalo se tak zejména péčí Elmara Klose, který sám na filmu působil jako vedoucí produkce, asistentem režie byl začínající Ján Kadár. (Zdroj: Letní filmová škola)

  • - Zdenka Procházková, pro kterou to byla první filmová role, byla kvůli této roli podmínečné vyloučená z konzervatoře. Tehdejší vedení konzervatoře v Praze zakazovalo studentům hrát ve filmu i v divadle. Studium dokončila v Brně, kde tento zákaz neplatil. (Aja2001)

  • - Zdeňka Baldová ztvárnila postavu se jménem Fejfarová. Postavu stejného příjmení si zahrál také ve filmu Usměvavá zem (1952). (M.B)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace