VOD (1)
Obsahy(1)
Komediální speciál o prapodivném roce plný nových písniček a čerstvých postřehů. Bo Burnham, který v něm sám účinkuje, ho celý napsal a natočil v izolaci. (Netflix)
Recenze (52)
Bo Burnham natočil v "době Covidové" asi nejlepší karanténní počin, co mohl vzniknout. Přes mé počáteční rozpaky z až Muzikálového ladění jsem zjistil, že jsem doslova přikovanej v sedačce a užívám si úplně všechno. Provedení skladeb je po minimalistické - formální, herecké i obsahové stránce naprostá radost, ale Bo navrch v tomhle malém prostoru (s tím málem co sám má) "nakládá" a překvapuje i s vizuální stránkou. Kloboučk k zemi dolů. Takhle uhrančivě, emotivně, vtipně a inteligentně podanou věc jsem opravdu nečekal! ()
Pár jisker génia, spousta deprese, které sám mám dost. Nechci říct, že zklamání, Ale velmi ambivalentní, rozpolcené pocity. ()
Bo Burnam presne balancuje mezi cringem trefnou parodii a sebeshazovanim aby sam v pokoji utahl delsi stopaz. Ja se bavil, obcas jsem zasl nad jeho vynalezavosti a rikal jsem si, ze musim nakoukat dalsi jeho stand-upy. Jak bude asi fungovat s publikem? ()
Do prdele, nějak jsem neměl úplně v plánu nechat se dneska večer emocionálně rozdrtit. Ani asi nejsem momentálně schopnej se nějak rozepisovat (velká omluva všem mým věrným fanouškům), a to mě k tomu napadala v průběhu sledování spousta různých poznatků a postřehů... Řekněme prostě, že v mých očích jde zatím o Boův nejlepší počin, že písnička o internetu byla dokonalá (stejně jako reakční video), a že se mi už dlouho něco nedostalo takhle nepříjemným, bolestivým způsobem pod kůži. Nezařaditelný, brutálně upřímný masterpiece. Also překvapivě sexually charged. 10/10 ()
Ne dokonalé, ale vzhledem k okolnostem geniální. 90% ()
Jedním slovem: GÉNIUS. ()
Tohle bylo tak random - a přitom tak geniální! Mix smíchu a deprese a názorná ukázka toho, co s člověkem udělá doba koronavirová skrze nápadité písně, naprostá pecka! ()
Za originalitu, chuť snímek vidět znova a množství velice dobrých nápadů. Sice jsem sítil několik hluhách míst, tak je to přeci jen vrcholný umělecký počin se slušnou porcí vtipu. Dobréééé ()
Čo najviac cením je 'production value' a neuveriteľná vynaliezavosť pri natáčaní v uzavretom priestore – film je napriek karanténnym a rozpočtovým obmedzeniam po vizuálnej stránke svieži a originálny. Čo už je horšie je obsah – lepšie kúsky s podareným sociálnym komentárom (napr. reaction video) tu striedajú prázdne a prvoplánové skeče (napr. facetimovanie s matkou). To, že je film nevyvážený a dramaturgicky rozpadnutý, neospravedlní ani sebareflexívne varovanie na začiatku. Čo ma však bolí najviac sú monológy o podlomenom psychickom zdraví. Burnham je mi sympatický a verím tomu, že nutne neprehráva, ale nabieha si týmto na vlastné vidle. Svoju kariéru komika postavil na téme autenticity komédie a opakovane dokazoval, že diváka dokáže vodiť za nos a vytvárať pritom dokonalú ilúziu improvizácie. Ak teda niekto strávi 15 rokov budovaním svojho brandu na de facto klamaní diváka v záujme jeho pobavenia a poučenia o fungovaní byznysu, ťažko môže zrazu zafungovať autentická výpoveď o vlastnom psyché. Aj preto sú moje pocity rozporuplné. Kto vlastne si, Burnham? Rád si na odpoveď počkám. ()
Tady je asi důležité okomentovat, že album písniček si zaslouží čtyři hvězdy a spousta z nich je skutečně zajímavá. Jenže film je audioVIZUÁLNÍ médium a videoklipy k těmhle písničkám jsou příliš statické a krapet pozérské (s menší výjimkou v podobě Sexting). Jestli jde o geniální záměr, nebo ne, je na diskuzi a youtube eseje. Já ale o Boově záměru měl kvůli tomu spíš pochyby a film jsem neustále měl chuť pustit spíš na spotify. A imo bych tak přišel vlastně jen o tříminutovou trefnou satiru na streaming. ()
Bo Burnham je kreativní génius. Píše a zpívá písničky, což je sice věc stará, ale dělá to vesměs originálně a neotřele. Je to zřejmě velmi citlivý člověk. Bohužel se ve svých textech dotýká i politiky. Je to zřejmě extrémní levičák: Sype si popel na hlavu za rasismus (white guilt), nadává na kapitalismus (private property is theft), mluví o třídním boji (class conflict), dělí svět na ty zlé a na ty utlačované (world is built on blood). Sám sebe usvědčuje z pokrytectví, když kritizuje lidi, kteří se vyjadřují k veřejným věcem. Je to trochu narcis, trochu klaun. Jeho tvorba je někdy intimní, někdy manická, někdy depresivní, někdy trochu víc gay, než bych chtěl. Někdy nastavuje zrcadlo společnosti, někdy sám sobě a vrhá se po hlavě do neznámého. Jeho tvorba je někdy brilantní a někdy nesnesitelná. ()
Vynikající komik Bo Burnham se (ne)dobrovolně izoloval v době lockdownu. Rok věnoval natáčení jednotlivých komických scének i hudebních čísel. V nich se dozvíte, co sdílejí na instagramu bělošky, jaké je to telefonovat si s mámou nebo provozovat sexting. Vliv dlouhodobé izolace se odráží v několika ponuřejších písních a scénkách. INSIDE tak místo tradičního stand-upu nabídne kombinaci muzikálu a performativního umění. Především ale zanechá silný dojem a donutí srovnávat s vlastními zážitky z lockdownu. Soundtrack je mimochodem vysoce návykový. ()
Nikdy by mě vlastně nenapadlo, že něco takového vznikne, celkově Inside jako takový se špatně pojmenovává. Je to stand-up, muzikál nebo dokument? Bo Burnham zvládá na malém prostoru převádět své pesimistické myšlenky do chytlavých, hudebně a hlavně textařsky propracovaných písní a krátkých mluvených sketchů a gagů, kterými vyplňuje zbylá místa. Některé písně jsou naprosté gemy a vryly se mi do paměti na dlouho (Welcome to the Internet, Sexting, White Woman's Instagram). Po celou dobu si speciál udržuje satirický rýpavý tón, který občas vyvolává silné pochybnosti nad mentálním zdravím protagonisty, nicméně s ním funkčně nechává diváka sympatizovat, protože většina z nás zažívala v uplynulých dvou letech něco podobného. Vlastně je až fascinující, jak jednoduché technické a vizuální kličky speciál využívá a jak z nich dokáže Burnham vytěžit absolutní maximum svých možností, aby dosáhl komické nebo naopak dramatické peripetie. Sem tam přihodí trefnou úvahu nad stavem společnosti nebo tradičně levicovou kritiku kapitalismu, samozřejmě aniž by nabízel vhodnou alternativu nebo, nedej bože, řešení. S přibývající délkou a s přibližováním se k pointě se Inside pokouší o dramaturgii a dochází na vrchol dramatického oblouku, což je vzhledem k formátu opravdu úctyhodné. Nejen proto ho považuju za zdařilý kousek lyrického umění, obdivuju ho za náklonnost k divákovi a za největší možné využití podmínek k natočení, což z něho dělá pozoruhodné dílo. ()
A little bit of everything all of the time. 10/10 ()
Sebemrskačství Bo Burnhama vyznívá falešně. Nicotnost. ()
Tento projekt Bo Burnhama posouvá žánr Stand-upu do úplně nové roviny. Nejvyšší hodnocení je tady zcela na místě, jelikož v rámci žánru jde skutečně o nejvyšší možnou metu a naprosto originální počin. A to zatím hodnotím pouze formu, obsahy písní i (ne)depresivní motiv táhnoucí se celým pořadem jsou samy o sobě pětihvězdičkovým materiálem. Tady se mi těžko hledá jakákoli vada a vyzdvihovat každou píseň, každou minutu a hodnotu každé message, kterou tu chce Bo předat nemá smysl, mnohem lepší je připomenout si tu podivnou dobu karantény, nasypat si do misky něco křupavého, přesoleného a nezdravého, k tomu něco pěnivého a zrzavého a takto vybaven přijmout pozvánku na hypnotizující plavbu do nitra duše Bo Burnhama. 5/5 ()
Tak trefné, až je to vtipné. Boova schopnost pobavit spolu s jeho uvědomělostí a ironickým nadhledem jsou rozhodně můj šálek kávy. Některé písničky bych označil za geniální. Atmosféra COVID-19 a moderní svět v komediální, muzikální kostce. 100% ()
🍑👉🥕👉🎡👉🎟️👉☃️ ()
9/10 ()
Související novinky
NEJ roku dle TOP uživatelů a adminů ČSFD
Přichází den, kdy se každoročně obracíme na nejoblíbenější uživatele, aby se nám svěřili se svými topkami 3 filmů (a případně 3 seriálů) uplynulého roku. Od loňska je navíc doplňují i vybraní… (více)