Kde zpívají raci

Nevím, zda je takový i zdrojový materiál, řekl bych, že spíš ne vzhledem k tématům, které tu jsou načtrnuty, ale tahle filmová bažina je tak vypulírovaná až to chvílemi připomíná temnějšího Nicholase Sparkse. Pořád je to víceméně pohádka. Romantizující život o samotě v chudobě a bok po boku s přírodou. (09.09.2022)

Romantika,mladé dievča ktoré vidí v čoraz kalnejšom obzore vody rybníka,každé ráno stále nádej večera ked sa bude môcť tešiť na východ slnka splívajúceho veriac zrazu s krajšou hladinou po ktorej poletí späť do zajtra ,postaviť vetrom jesených umierajúcich listov,prečkajúc zimu jarný strom života z obrázkov sily utkanej slabosťou,nájsť toho pravého,vstať z popola zmieriť sa s bolesťou znovu vzplanúť ucítiť teplo lúča zažiť leto a rokmi času zomrieť s odrazom lásky v slze ktorou naposledy rozbrieždi rybník pre ktorý stálo za to byť raz popolom!(ano tú inšpiratívnu pesničku si púšťam už od rána a nieje z tohoto filmu priznávam,ešte mám v pláne Cool od G.Stefani...) (23.11.2022)

Regulérní romantické drama, opřené o záhadnou smrt. Docela jsem v tom cítil film točený dle děl Nicolase Sparkse, i když jsem knihu samozřejmě nečetl. Na knižní romaňtárny si hold nepotrpím, nemůžu tedy ani srovnat s předlohou. Ženský asi budou prskat, že tam není to a to, jak je zvykem. Mě se to vlastně líbilo a mohu říct, že i hodně. Krásný vizuál močálů a bažin, fauna a flora zde hrají podstatnou roli. Zajímavá zápletka smrti. Klasický zamilovaný trojúhelník ( i když tady bude asi ze začátku jasné, kdo z těch dvou je větší hajzlík ) a fajnovej retro nádech 60.let. Jestli mě však něco zklamalo, tak byly málo rozvinuté charaktery vedlejších postav, které by si zasloužily více prostoru - otec, matka, celkově rodina, první přítel, druhý přítel. Vše se až drtivě zaměřuje na hlavní hrdinku. Druhou věcí je, někdy až příliš rychlospádový děj, zejména na konci, kde spíš bude muset člověk trošičku domýšlet, protože to hlavní co se tu řeší, se vlastně ve finálním obraze neukáže. Nevím, jestli to tak bylo i v knize, ale i kdyby ne, klidně to tu mohla Newman zakomponovat. Na škodu by to rozhodně nebylo. Škoda, mohl být i plný počet. Citlivějším duším, které si někdy rády pobulejí, mohu však určitě doporučit. (05.11.2022)

Wow. Zpočátku se WtCS tváří jako soudní detektivka, ale ta velmi rychle přejde do čistého story-dramatu, což se mi zpočátku jevilo nepříliš šťastné, ale záhy jsem zjistil, že se mi tady vypráví příběh tak silný a precizně vykreslený, že mám po zhlédnutí pocit, jako bych hlavní postavu znal roky. A tohle je emoce, které se mi během naprosté většiny filmů nedostane. Máme tady základní premisu soudního "hádej, co se stalo" podloženou mrazivě odvyprávěným příběhem odehrávajícím se ve vizuální slasti v bažinách, s excelentní hlavní herečkou a emocemi jak na horské dráze. Ve finále se dočkáme i hutného soudního procesu a atmosfericky silného rozsudku a jakkoliv se mi závěrečný pětiminutový epilog se stárnoucími postavami nelíbil, respektive byl spíše navíc a zbytečný, tak finální twist v posledních vteřinách mě teda dostal do kolen. Solidní filmařina a přesně ten film pro všechny typy diváků. (18.05.2024)

I když se film snaží jít výš, zůstává červenou knihovnou, proto nebudu řešit naivní vyšetřovací část ani o něco lepší soudní jednání. Vražda je tu pro ozvláštnění a hlavně střet s masou, což už patří k tomu zajímavějšímu. Základem příběhu je však Kya a tady to začíná drhnout hned v dětství, aby částečně pokračovalo i ve stáří... Vím, dětství nemohlo dostat tolik prostoru, přesto více vysvětlit opuštění malé holky vlastně celou rodinou by přišlo vhod. Když už k tomu došlo, její přežívání na samotě v bažinách má také více otázek než odpovědí. Holt červená knihovna, pohádka, tohle se příliš neřeší, jenže já doufal ve víc. Svoji příběhovou část Daisy Edgar-Jones neuvěřitelně táhne, fungují v ní vztahy, obzvlášť ona a Tate, tam mluví pohledy. Jenže potom přijde nečekaný a zbytečně rychlý skok do stáří, který bych oželel. Holt pohádka si své "žili spolu navěky" zřejmě žádá a stejně tak si žádá i úplně zbytečnou pointu. Přitom tajemná Kya si o ten otevřený konec vyloženě říkala. Zkrátka vše v mezích červené knihovny a to včetně kamery, která poetiku a romantiku bažin umí vystihnout, i když mně seděly spíše úvodní temnější pohledy. Atmosféru to však i díky ní a výborné hudbě Mychaela Danny rozhodně nepostrádá. 65% (04.10.2022)