2 roky prázdnin

Tak tohle je seriál mého dětství. Seriál úplně nejseriálovější. Pro mne zkrátka zážitek na celý život. Tak moc jsem se tehdy těšila na každý další dí! Tak moc mě bralo to „Vzhůru na palubu“ a všechno ostatní. A nostalgicky mě to bere do dnes. Napjatě jsem čekala na další reprízu, ta se však nekonala (kromě čtyřdílné podoby na tehdejší OK3 s rychlodabingem). Vášeň pro moře a plachetnice mi zůstala. Jak jsem zajásala, když před dvěma roky vyšel seriál na DVD. Naprosto příšerným dabingem jsem ani překvapená nebyla (ačkoli na sekundu se mi zastesklo po tom starém dobrém), stejně bych si pustila originál. Ale i titulky v tomto případě chtějí slušnou představivost a alespoň maličko francouzské ucho na úplné výpadky. Ptát se „proč?“ je asi zbytečné v dnešní době konzumu. No, ale musím se přiznat, že jsem viděla jen tři díly a líbilo se mi to pořád… a ten zbytek si, nevím proč, tak nějak šetřím. Hloupost? Možná. Ale vím, že nejsem sama. (26.07.2011)

Seriál si pamatuji z dětství. Tehdy mě uchvátil a tak jsem ho dnes pustil svému sedmiletému synovi. Je jím naprosto nadšený, takže asi bude pro tuto věkovou skupinu výborný. Mě ale zarazil ten nejpříšerněší dabing, jaký jsem kdy slyšel. Opravdová hrůza. Z nostalgie nehodnotím, ten dabing mě fakt odrovnal. (23.06.2014)

Konečně jsem se odhodlala podívat se na tento dobrodružný seriál ze svého mládí, od jehož sledování mne kdysi odradil zde několikrát zmiňovaný špatný dabing. Teď jsem jej utlumila a podložila titulky a během dvou večerů si jej promítla. Byly to příjemné večery hlavně díky krásné průvodní melodii, která prostupuje celým příběhem a dokresluje jeho podmanivou atmosféru. Verneovy romány milovala kdysi celá moje generace, stejně jako já tento seriál. Robinzonáda několika chlapců, kterým se prázdninový výlet plachetnicí poněkud protáhl díky bouři a ztroskotání na neznámém ostrově a přinutil je, postarat se o sebe v divočině, to je velmi lákavé téma pro všechny snílky i dobrodružné povahy. Kdo by nechtěl pociťovat vítr ve vlasech a poslouchat šplouchání mořských vln při sledování modrého nebe nad hlavou a nekonečného oceánu kolem. Kamarádské vztahy i vzájemné rozmíšky, které dramatické soužití trosečníků doprovázejí jsou přesvědčivé, stejně jako život na opuštěném ostrově, který se díky zásobám z poškozené plachetnice, stává uvěřitelným. Myslím, že i dnes by chtěl mnohý kluk či holka prožít napínavé prázdninové dobrodružství jako Gordon, Brian, Doniphan, Baxter či Wilcox, ale pak se zase v klidu vrátit ke svému počítači do civilizace. Seriál skončil, sny zůstaly. (19.06.2016)

Jako dítě jsem tenhle seriál miloval. Vždy když jsem zaslechl z televize ono: "Vzhůru na palubu, dálky volají....." v podání výborného Karla Černocha, tak mě to přikovalo na gauč. Ač jsem knížku měl přečtenou snad desetkrát, tak jsem hltal každou minutu dobrodružství party kluků. Z dalších výborně zpracovaných Verneovek ve formě seriálu, které tenkrát běžely v Magionu a Veze bych doporučil: Děti kapitána Granta, Tajuplný ostrov, Matyáš Sandorf. (04.01.2014)

Vzhůru na palubu, dálky volají... Odrostla jsem sice Julesi Verneovi i dětským dobrodružným seriálům, ale nikdy není na škodu si dětská léta připomenout. Bojovala jsem s příšerným dabingem a natvrdlostí hlavních postav, přesto jsem si Donifana a jeho partu svým způsobem zamilovala a těšila jsem se na každou etapu jejich velice dobrodružné dovolené. (09.08.2009)