Nezralé maliny

Velmi hezky natočený příběh o starých spolužácích. Herecký koncertnestorů českého filmu. Každých pět let po maturitě se setkáváme ve škole a vždy si vzpomenu na tento film a uvažuju, kolik setkání po 5 letech ještě absolvuju. Příští rok to bude setkání po 40 letech a tak se začínáme přibližovat těm z toho filmu. A slavný Pochod pražské studentské legie, nezapomenu dosmrti. (28.04.2012)

Od prvej scény som si vychutnával autentické výkony starcov a stareniek, každý ďalší vstup na scénu prekonával tie predchádzajúce. Nepreháňam, radosť sa pozerať, toľko energie v dnešných "výkonoch" ťažko hľadať. Trochu mi prekážalo množstvo zloby medzi hlavnými hrdinami po všetkých tých rokoch a iných starostiach, ale vraj to možné je a záverečný monológ ma presvedčil úplne. Rád som videl. (08.11.2010)

O smyslu a poslání této dnes již klasické televizní inscenace bylo napsáno a vyřčeno mnoho velkého. Snad nejlépe vystihl své dílo dramatik, spisovatel a scénárista Jiří Hubač, který kdysi poznamenal: Nezralé maliny jsou o přemýšlení o stáří, tedy vlastně o životě. Teprve ve stáří totiž přicházíme na to, co mělo a nemělo smysl, jaké jsou hodnoty a jistoty, jež třeba marně hledáme. V tomto zralém věku se člověk může zbavovat všech zbytečností, marginálií. Ale chtěl bych zdůraznit, že většinou nijak zvláště nezmoudří. Spíše se stává opatrnějším. Dalším mýtem je, že stáří je krásné. Není. Je to ztroskotaná loď, která ale má jednu výhodu: nacházíme určitý klid a mír a na všechny věci, jež nás dříve vzrušovaly, se díváme s určitým nadhledem. Scénář o setkání bývalých spolužáků maloměstského gymnázia, které ne náhodou připomene jinou slavnou abiturientskou slavnost a sice Šrámkův Měsíc nad řekou, dovedl Hubač napsat bez příslovečného nádechu povrchního sentimentálního patosu a přitom s hlubokou životní moudrostí a emotivní silou. Komorní příběh čtyř zralých mužů, kteří rekapitulují svůj minulý život a přitom zjišťují, že je vlastně neustále obklopovala podvědomá trýznivá samota, je neopakovatelným hereckým koncertem veteránů českého divadla a filmu Miloše Nedbala, Ladislava Peška, Františka Filipovského, Oty Sklenčky a Jiřiny Šejbalové. Superlativů na vrub všech zúčastněných zde zaznělo také mnoho a pro některé z nich znamenaly Nezralé maliny vrcholné zakončení jejich umělecké dráhy. Závěrečná scéna na zvonici kostela, kdy dojde k symbolickému odpuštění a usmíření, dojímá a ohromuje zároveň. A napovídá, že ryzí přátelství je nade všechny křivdy světa. (26.12.2009)

Pokud by to zdejší hodnocení dovolilo, přidělila bych dvacet, třicet.... a více hvězdiček. Nezralé maliny se omezení počtem hvězdiček zcela vymykají. Jejich předností je, že všichni zdejší uživatelé k ním dospějí, jen podle roku narození dříve nebo později, ale každém případě ano. A pocítí tu opravdovost příběhu, jeho sílu a nadčasovost. Ač se zde na diskusních fórech, nebo v komentářích dokážeme vymezovat generačním rozdílem, jen všichni čekejme......na pravdu o životě, na pravdu o nás všech, na vlastní sebereflexi a na tu bolest, jestli jsme život neprožili docela tak, jak jsme chtěli a na smíření, jestliže alespoň z poloviny ano. (01.09.2011)

Herecký koncert zejména Oty Sklenčky(který vyjímečně nehraje komunistu) a Miloše Nedbala. Scénáristicky i režijně i herecky se jedná o vyjímečné dílo označené jako TV film. Nemá cenu popisovat co je na tomto filmu krásného a dobrého, chtěl bych jen podotknout, že na rok 80 je to i odvážné. Spolužačka v Oregomu, Nedbal nemá rád lidově demokratické zřízení a nadává Peškovi do soudruhů. Obecná kritika zlodějny, pohřbili jsme ideály kterým jsme věřili atd. (17.06.2010)