Proměny

Posledni film z Rehorkovy tvorby, ktery jsem videl je prave tento debut. Pravda, inspiroval se jinde a neni nijak originalni. Stejne tak scenar je takovy, celkem ucebnicovy. Rezie se vsak zhostil velmi napadite a po technicke strance v nicem nezaostava za starsimi kolegy., Promeny se skutecne tvari mezinarodne. Jak uz jsem jednou nekde psal, Rehorek potrebuje lepsi scenare, tocit umi. Tocilo se v Ostrave. (23.08.2015)

Nakrútiť v našich končinách fungujúcu puzzle mozaiku nie je najjednoduchšie, najmä, ak sa hneď vaše dielo logicky začne porovnávať s veľkými produkciami typu Amores Perros či Crash. Řehořek to celkom premyslel, zaujal sem tam aj nejakým tým kamerovým uhlom, občas zase pôsobí kamera smiešne a zabolí aj dialóg. Prepojené je to ale medzi sebou solídne, otázkou je, či obligátne autonehody sú povinnosťou každej mozaiky osudov obyvateľov veľkomiest, alebo skôr už otravným klisé tohto subžánru. Nie je to úplne dokončené, niektoré osudy by si zaslúžili ešte viac prepracovať, film mohol byť pokojne minimálne o dvadsať minút dlhší. (05.02.2021)

Konečně po dlouhé době nějaký zajímavý český film., tková česká verze filmu Crash.Sice zde nejsou žádní známí herci, ale zato hrají docela dobře a scénář je moc vyvyedený. Zezačátku jsou tu lidé spolu zdánlivě nemající nic společného, později se vše pěkně pospojuje. Sice si nejsem tak úplně jistá, že vše chronologicky sedělo, ale proč se v tom rýpat, když jako celek to fungovalo dobře. (10.10.2009)

Mám-li seřadit iñárritovské filmy, které jsem zatím viděl, od nejlepšího, bude to takto: 1. 21 gramů, 2. Proměny, 3. Babel, 4. Amores Perros. Proměny se z nich zaměřují odděleně na člověka jako ústřední postavu jeho prostředí, křehkou individualitu s vlastním světem. Ostatní filmy jsou ve stylu všechno souvisí se vším, žánop? (12.11.2009)

Film, který příliš okatě staví k obdivu svoji vystříbenou vizuální stránku a poněkud zanedbává samotný děj, který je sice zajímavě provázaný, ale po odstranění veškeré přílohy jen pro oči nakonec zbude jen kousek masa na kosti, které zavání žluklou klišovitostí a zaručeným kořením, které působí primárně na slzné kanálky. Ovšem dá se říct, že právě toto koření je po technické stránce dobře vyváženo a vůbec nepůsobí směšně, i když se někdy dostává do křeče spolu s občasným hereckým ekcesem jinak docela dobře vybraných herců, nejvíc mě oslovila Zábranská, Hřebíčková ani Zadražil nakonec moc prostoru nedostali. Nakonec tedy příjemná podívaná, snažící se vybočit z domácí produkce a mluvit primárně filmovým jazykem (i když zde jde zatím o nápaditou hru a ne o nějaký osobitý rukopis, který by filmu dal jednotnější podobu). A díky věku režiséra se rozhodně přikláním k tomu, že tento počin mírně vyčnívá z vod průměru. (09.10.2009)