Můj nejmilejší bar

Pro Steva Buscemiho mám velkou slabost a tenhle film mi opět potvrdil, že s lidskými slabostmi se prostě nedá dělat nic jinýho, než se s nimi smířit. Bar Trees Lounge je druhý domov nešikovného automechanika Tommyho, který si neumí spravit ani vlastní auto. Něšťasný z toho, že jeho milovaná (?) ho opustila kvůli jeho nejlepšímu příteli, podniká jeden zoufalý čin za druhým. Kromě vysedávání v baru tráví čas i tím, že jezdí se zmrzlinářským autem (a tak trochu děsí děti). Tak se skamarádí se sedmnáctiletou Debbie (moje oblíbená Chloe Sevigny)...a jak to tak bývá u "kamarádění" to nezůstane...Film nepostrádá osobité kouzlo typické pro Buscemiho filmy, je v něm jeho svérázný humor, jeho životní zážitky a především on sám. (09.02.2009)

Není to úplná senzace, ale je to pravděpodobně nejlepší film o chlastu, co znám. Rozumím lidem, kterým film připadá pouze průměrný a ti vlastně mohou být rádi. Pokud však někdo strávil pár let vysedáváním po barech, budou mu připadat hrdinové, kteří se neustále vymlouvají a omlouvají, jsou ublížení a podráždění, balí ožralé ženské čím dál tím omletějšími fórky a fintičkami a tak nějak tuší, že už nejsou to, co bývali, mimořádně věrohodní. Režijně i herecky perfektní (ještě víc než Buscemi se mi líbil Boone, potěší i třeba Samuel L. Jackson v, pravda, poněkud zbytečné miniroli), k dokonalosti chybí lepší scénář. I tak skvělé. (19.09.2010)

Sice jsem čekal, že tenhle film nic moc řešit nebude, ale samotnýho mě překvapilo, jak moc mi to vadilo! Nemá pořádnou zápletku, kromě toho, že Tommy je nezaměstnanej, nemůže najít zaměstnání a opustila ho přítelkyně a s tím vším se snaží nějak vyrovnat - už z názvu je vidět jak ;). Jinak to ale byl dost dobrej příklad, jak člověk může dopadnout, když se nehlídá! Jako jo bylo by super bydlet v baráku, kde by přímo byl nějakej dobrej bar! To bych asi dopadl podobně jako Tommy anebo rovnou jako starej Billy, ale to nechci! Takže závěr pro mě? Ve filmu potřebuju napětí a nějakou pořádnou zápletku a děj! (18.02.2011)

Na dně (sklenky). /Pří/pitky na malé velké smutky. Abonmá v lokále, v němž ani ten sebelepší mok neuhasí žízeň, neurovná rozhozený rok. Jen neopatrný dlouhý lok, nepatrná kapka vláhy na pomalu usychající život. Výpary stavu ztroskotání, (lokál)ní odlesky nevolnosti marných chvil nečinnosti. Máme otevřeno, až do rána bílého... Steve ví, o čem mluví. Mluví z duše těch, kterým zakotvit ve vytouženém přístavu, z různých důvodů přáno není, a tak sem tam, od ničeho k ničemu zevluje lidské pinožení. (17.07.2016)

4,5*/5...Presne typ filmu aké mám strašne rád (typu Jarmusch, DiCillo a pod). Zdanlivo jednoduchý film o obyčajných ľuďoch, ktorý je vtipný, smutný, inteligentný, citlivý a hlavne ľudský a úprimný. Steve Buscemi je skrátka frejer a neviem si predstaviť nikoho iného, kto by vedel zahrať "tragikomické" postavy vierohodnejšie ako on. (11.01.2011)