Robinson Crusoe
Robinson Crusoe
Adventures of Robinson Crusoe
Adventures of Robinson Crusoe
Obsahy(1)
Robinson se narodil do dobré rodiny, brzy mu ale Anglie začala být malá. Proto utekl z domova a vydal se přes moře. Jeho loď ale ztroskotala a on se ocitl na neznámém ostrově pouze s kočkou a věrným psem. Člověk ale v nouzi dokáže víc, než by do sebe sám řekl, a tak se brzy naučil, jak v divočině přežít. Rok za rokem ubíhal a jemu na mysli stále palčivěji vyvstávala jediná otázka: Zachrání ho vůbec někdy někdo? (Estrellita)
(více)Recenze (26)
Slávny román Robinson Crusoe a Luis Buñuel je určite netradičné spojenie. Surealistické videnie sveta renomovaného režiséra išlo bokom a vznikol dobrodružný príbeh, ktorý pozná každé dieťa. Lenže od tohto režiséra som čakal niečo viac, ako len vernú adaptáciu Defoevho románu, niekedy som si pripadal, akoby som sledoval príbeh z produkcie Walta Disneyho. Niektoré scény boli príliš zrýchlené ( zabývanie sa na ostrove ), iné boli naopak veľmi zábavné ( náboženská rozprava o Bohovi ), v konečnom dôsledku je táto zmes len lepším priemerom. ()
Oscar 1 nominace: Herec HR - Dan O'Herlihy ()
Velmi dobrý, silný a především zábavný snímek, jenž je zdánlivě věrnou, ve skutečnosti však dost kritickou adaptací slavného románu o vítězství lidského ducha a schopností. Sice tu nenajdeme až tolik odchylek, celkové vyznění je ale nečekaně absurdní, kritické a krutě ironické. Dan O'Herlihy tu představuje Robinsona mnohem zranitelnějšího, osamělejšího a více trápeného nedostatkem společnosti a běžných lidských potřeb, než jak si ho obvykle představujeme. Jedná se tak o zvláštní směs reality, surreality a víry v přirozenost dobrého člověka. ()
ZLÍNFEST Vystřihnout dvě scény (snová halucinace s otcem a teologický dialog Robinsona a Pátka) a, nesoustředíc se na styl, ani nepoznám, že na režisérské stoličce seděl Luis Buñuel. I když film není "buñuelovský", stále se jedná o výbornou, tak trochu jinou adaptaci notoricky známé knihy Daniela Defoea, která příběh ztroskotance nepojímá jako dobrodružné vyprávění jednoho muže a později jeho společníka, ale jako studii osamělosti jednoho muže (i když se k němu přidá společník). Muže, který při odjezdu z ostrova vzpomíná na staré časy, představované štěkotem psa... ()
Bunuel z toho vykoukne jen jednou za čas, takže zklamáni budou ti, kterým nestačí poctivá adaptace notoricky známé klasiky. Nad čtvrtou hvězdou jsem trochu váhal právě proto, jak málo objevné to je, ale několik silných scén (těch nejvíc bunuelovských) to táhne nahoru. 70 % ()
Robinson Crusoe je naprosto netypický Buńuelův film, jako adaptace Defoeova románu je ale vynikající. Tenhle snímek je tak někde v půli cesty mezi Andaluským psem a Nenápadným půvabem buržoazie, od každého má ale něco. Buńuel je bytostný surrealista a ve snových scénách tyhle svoje choutky rozhodně nezapře. Dále jeho kritický odstup k civilizaci potažmo náboženství je zde taky určitým způsobem zastoupen i když trochu jinak než později v jeho mnohem slavnějších filmech. Nepřekonatelná je zejména teologická vložka v rozhovoru mezi Robinsonem a Pátkem, ve které se divošský klučina bezelstně ptá, proč Bůh nezabije ďábla... Film je plný krásných obrázků (kamera je opravdu velice dobrá), navíc tenhle Španěl má úžasnou schopnost vyprávět, takže když pominu pár malililinkatých nelogičností, řekl bych, že tenhle první Buńuelův barevný a navíc anglicky mluvený film rozhodně stojí za to. Škoda, že je tak málo známý. ()
Zpracování slavného románu Daniela Defoe Robinson Crusoe v této pro Buñuela netradiční formě je docela překvapivé. Tento film z mexické éry, za který byl představitel Robinsona Dan O'Herlihy nominován na Oscara, však i tak dává Buñuelovi prostor k experimentování ze snovými sekvencemi nebo teologickými dialogy. Ty pak rozvíjel především ve filmech natáčených po návratu do Paříže. Scéna snu nebo spíše halucinace kvůli vysoké horečce, ve které se Robinsonovi zjeví jeho otec stojící kousek od něj z vědrem vody, ale tak nějak vyplyne z děje a předlohy. Není tak překvapivá jako iluze servírované Buñuelem třeba v Nenápadném půvabu buržoazie. Celkově pak jde o celkem kvalitní zpracování ohraného příběhu, které je pak spíše zajímavé především kvůli jménu na režisérské stoličce... ()
Z mnou zhlédnutých filmů o Robinsonovi se tato verze drží knižní předlohy asi nejvěrněji, i přesto, že jsou tu některé odchylky. Ale... filmu dle mého názoru strašně škodí uspěchanost, což lze rozpoznat už po pár minutách projekce. V knize trvalo Robinsonovi dost dlouho, než se na pustém ostrově adaptoval, navíc neměl během prvních měsíců u sebe nic jiného než kapesní nůž, tenhle Robinson si na ostrově zvykl rychleji, než kdyby byl vysazen v pětihvězdičkovém hotelu s dámskou obsluhou nahoře bez. A tak bych mohl s výčitkami pokračovat. Buñuel si sice nechal záležet, ale mé požadavky neuspokojil. Jediná filmová verze Defoova románu, která naprosto splnila má očekávání a je mou srdeční záležitostí je Trosečník ()
Již přibližně 300 let stará literární a hodně oblíbená klasika Daniela Defoea z rukou filmového mága Luise Buñuela je pravděpodobně zatím nejlepším filmovým zpracováním osudů Robinsona Crusoa z období po roce 1642. Režisér pojal zpracování poněkud stručným způsobem a v porovnání s knihou chybí mnoho momentů z jeho strastipného pobytu na ostrově. Divák, který očekává film s naplněním všech osudů Robinsona, tak jako je uvedeno v knize, bude pravděpodobně trochu zklamán. Přesto působí film uceleně a jednotlivé části na sebe logicky navazují. Titul je z roku 1954, z doby, kdy se filmové umění mluveného slova utvářelo a nebylo ještě příliš daleko od dob němého filmu. To možná poznamenalo herecké výkony Dana O'Herlihyho v přehnané gestikulaci ve tváři i tělem. Byl tehdy na ostrově ještě sám a v této části filmu tedy nebyly prozatím žádné dialogy. Své pocity tedy nemohl Robinson vyjadřovat slovy a pomáhal si na dnešní dobu pro nás již úsměvnými gestikulacemi v obličeji připomínající Friga na mašině v němém filmu. I celkové chování filmového Robinsona na pustém ostrově nepřipomíná toho tolik obdivovaného knižního silného, důvtipného, dovedného a vynalézavého hrdinu. Ve filmu je znázorněn spíše jako plachý, ale houževnatý a vytrvalý. Divák, který tedy neočekává od filmu akční napětí a přesné kopírování obsahu knihy by mohl být spokojený. ()
Docela obyčejná adaptace Defoeova románu - od Buňuela jsem čekal možná něco víc... 7/10 ()
8/10 Rozhodně bych netvrdil, že snímek je pro Buñuela netypickým. Čistě buñuelovský též není. Nevšední zpracování Robinsona to ovšem zcela jistě je. Řekl bych, že to je nenápadná cesta k jeho pozdějším, o mnoho slavným, počinům. ()
Robinson Crusoe je na Bunuela hodne nezvykly kousek bez jeho typickeho surrealismu, ktery ma ale hned 3 velke vyhody. a] je to jeho uplne prvni barevny film a barvy mu, jak ukazala jeho pozdni tvorba, velmi svedci. b] Je to jeho jediny film napsany v anglictine, coz vnimam jako hodne zasadni pozitivni faktor. a c] Je to zatim jediny film u ktereho jsem si vsiml, ze extenzivne vyuziva hudbu, opet hodne zasadni bod. Kdyby se techhle 3 bodu drzel v kariere casteji, mohl to byt muj oblibeny reziser. Koncept opusteneho ostrova zde navic jako skoro vzdy pusobi velmi atrkativne a zabavne, takze je to dobre zradlo. 8/10 ()
Byl jsem zvědavý, jak Buñuel zvládne žánr, který je pro jeho tvorbu naprosto netypický. A nakonec z toho vypadla celkem zajímavá, ale víceméně standartní adaptace, ve které Buñuel skoro ani není poznat. Ale bylo mi jasné, do čeho jdu, takže jsem to od toho tak nějak čekal. A popravdě to bylo celkem povedené, některé scény mi dost líbily, po filmařské stránce (a většinou i herecké) je to hodně povedené a dobrodružný žánr to vystihuje skutečně dobře. Jak moc je to věrné předloze sice netuším, ale špatné to skutečně nebylo. Jen je to prostě takové obyčejné, nepřekvapivé a ani nijak zvlášť zapamatovatelné, spíš to funguje jako příjemná jednohubka než jako něco, co si člověk zamiluje. Vyloženě fanda těchto příběhů ale zas tak moc nejsem, takže jsou ty moje dojmy nejspíš ovlivněné i tím. Ale za zhlédnutí to stojí určitě. Silné 3* ()
Robinson Crusoe je klasickou dobrodružnou literaturou a ani na mé dětské poličce kniha nescházela. Luis Buñuel zdařile doplnil mé vlastní představy a romantické okouzlení klukovské dychtivosti po exotickém dobrodružství v zelené oáze tropické přírody a sluncem zalité písečné pláži naplno ožilo v rozkvetlé kráse filmového představení. Robinson Crusoe je na prvním místě zábavným tovarem k odreagování a chvilkovému zasnění. Navíc doba a myšlenky osvícenství jsou vhodným podkladem k autorově levicovému smýšlení, rovnostářskému soucitu a lehce nezdvořilého zpochybnění božské existence. Buñuel si se svým přirozeným nadáním pro surrealistické nálady pohrál s výjevy emocí hrdiny v jeho strachu, blouznění, opilecké halucinaci, úzkosti z osamělosti i paranoické podezřívavosti. Robinson Crusoe je filmovou olejomalbou a romanticky vznešeným snem idealistického přesvědčení. Hlavním hrdinou nevšedního dobrodružství rozechvělého volání tajemných dálek cizokrajných míst je Robinson Crusoe (velmi zajímavý Dan O'Herlihy, též v roli svého otce ve vidině blouznění), jediný přeživší člověk ztroskotané lodě. Touha po objevování neznáma se stává extrémním životním zážitkem. Holé přežití závisí na schopnosti přizpůsobit se nenadálé situaci. Samota je nejtíživější bolestí, práce je lékem. Důležitou postavou je Pátek (příjemný Jaime Fernández), Robinsonem zachráněný divoch před obětováním. Civilizace je výše než pohanství a nevědomost, přesto se spásou stává plnohodnotné uznání a přijmutí učenlivého a vděčného barbara za sobě rovného. Z dalších rolí: Robinsonem zachráněný námořní kapitán Oberzo (Felipe de Alba), jeho zachráněný kormidelník (Chel López), či první důstojník a vůdce vzpoury (Emilio Garibay). Robinson Crusoe je příjemně vyvedenou adaptací knižní předlohy Daniela Defoea. Klukovské představy se vrací do polozapomenutých dětských let a vznáší se a baví filmovými odrazy oživlé fantazie. ()
Tady me muj oblibenec Bunuel trochu zklamal. V jeho podani bych cekal lepsi film na tento notoricky znamy namet. Nas, loutkovy Crusoe z roku 81, tak u me zustava neporazeny! ()
Když autor nectí předlohu, tak proč ji sakra točí ? Jdu si přečíst knihu,,,, ()
Ale jo, byla to slušná adaptace... tím spíš, že se tak moc neodklonila od knihy. Přesto mě to ale nebavilo nijak závratně. Buňuel mě svým stylem zrovna neočaroval, ale tak co... Defoeův Robinson je dílo natolik krásné, že stačí, když se film drží předlohy, a snad ani nemůže být špatný. 60% ()
Úplně nejlepší zpracování Robinsona, jaké lze vidět. Prosté kravin, akčních scén a plačtivých momentů. V jednoduchosti je velká krása a toto Bunuel dokázaL Nutno si ovšem nasadit brýle s optikou let padesátých. Ale můžete se sem tam podívat i přes horní obrubu a stejně se vám to zalíbí. ()
Film se Defoeově knize nemůže vyrovnat, to snad nejde natočit. Defoe Robinsona psal tak, že si každý představí svůj ostrov, život Robinsona na ostrově, Pátka a jakékoliv zfilmování je jen představa jednoho čtenáře dosazená do možného ostrova a tak, aby to šlo natočit. Chybí tu pocity, myšlenky a strasti Robinsona, které v knize jsou hodně podrobné. Ve filmu jsou jen okrajové. Jakékoliv zfilmování nejslavnějšího trosečníka bude jen průměrným filmem a tato adaptace z roku 1954 tím průměrným skutečně je. Navíc na této Buňuelově verzi je už také znát stáří filmu, ať obrazem, tak zvukem a řečí. Také je tu vše poměrně zdlouhavé, především co se týče záběrů. Nejen proto se mi mnohem více líbí novější verze z roku 1997 s Piercem Brosnanem. Co by se tak v porovnání těchto filmů dalo zmínit, tak konec Buňuelovy verze, kdy Robinson při odjezdu vzpomíná na strávená léta na ostrově. Jakoby se mu ani už nechtělo z ostrova do Anglie. [256. hodnocení, 24. komentář, 76%] ()
Povrchnost a zkratkovitost bez jakéhokoliv překvapivého místa. Šeď. ()