poster

Hodina tance a lásky (TV film)

Drama

Česko, 2003, 105 min

  • caba
    *****

    Po dlouhé době pro mne zážitek u televizní obrazovky.Výborné herecké výkony ,hlavně ---Boris Rösner (který byl vždy pan herec) a Roman Zach v rolích nacistických důstojníků.Také ženské role dobře obsazené , úžasná Zdena Studénková.Posazení příběhu do konce války ,prostředí kde se filmovalo ,krásná hudba,to vše zapůsobilo tak ,že jsem měla sevřenou hruď a nakonec slzy v očích.(16.10.2016)

  • Lish84
    **

    Od režiséra Viktora Polesného se filmu, který by se mi líbil, asi nedočkám. Přitom příběh o dceři nacisty, která postupně zjišťuje, čemu vlastně její otec slouží, je tak vzrušující téma! Jenže to by se režisér nesměl vyžívat v dlouhých záběrech na tancující dívku a myslet si, že když detailně zabere vodu v řece, kdovíjaká to není přírodní symbolika a hlavně kdovíjaké tím netvoří umění. Kdyby se radši soustředil na tempo příběhu a na dramatické situace, síla příběhu by se projevila sama. Co se týče herců: výborný Boris Rösner, ale ostatní nic moc - zejména dost nepřirozený Roman Zach.(16.7.2008)

  • Terva
    ***

    V jediném dni se odkryje zrůdnost fašismu i zvrácenost světa rodičů v příběhu dospívající německé dívky....... Scénář : Pavel Kohout, Jelena Mašínová a Viktor Polesný. Kamera : Josef Špelda. Námět - Pavel Kohout. Psychologický snímek o dívce, která odhaluje, co její táta dělal během druhé světové války. Námět i scénář je povedený, kamera někdy hapruje a herecké výkony jsou polovičaté. Zvlášť Boris Rösner někdy působý dojmen, že se jen veze.(3.8.2011)

  • NinadeL
    *****

    Růže, růže, růžičko, rudá růže v stráni... Hodina tance a lásky je příliš dokonalá na to, aby byla pouze televizním filmem. O tom jsem se znovu přesvědčila na 26. Finále za přítomnosti autorky Jeleny Mašínové a moderátora Jana Lukeše. A ačkoli na jinou tvorbu Pavla Kohouta nahlížím skrz prsty, tady věřím v Jelenu a Viktora Polesného. Dokonalost rozvrstvení mnohačetných vrstev příběhů a motivů odehrávajících se během jediného dne 6. 6. 1944 mě opakovaně dokáže zaujmout, rozvášnit, ale vyprávění také apeluje na obecná poučení z krizové (válečné) situace a stává se lepší freskou na téma rozkladu dekadence lepší společnosti Třetí říše, nežli Viscontiho Soumrak bohů. Skvostná a nadoblačná je Zdena Studenková jako Monika, bývalá umělkyně, která přednesem Goetha interpretuje veškerou závrať z panství, které se neodvratně přiblížilo svému konci. Vynikající jsou ostatně všechny ženské postavy, ať už matka s dcerou Adamovské a Geislerové nebo jejich elitní mužské protějšky v čele s Rösnerem a Zachem. Mohu jen zatleskat tak, aby to dolehlo až k uším maďarského Královského baletu. #finaleplzen(18.2.2009)

  • Koryntos
    ****

    Sám o sobě,závěr by samotný stačil na 5 *. Přiznám se, když jsem film před hodně dávnými časy viděla poprvé, byla jsem z něho daleko více unesena. Když ho vidím dnes, tak mi na něm hrozně vadí jedna věc, prostě nemám ráda, když by postavy měly mluvit německy a jediné co je tam německé je pozdrav vůdci, prostě čeština tomu ubírá na dramatičnosti, to samé v písni o Rudé růži, nechápu, proč je ta píseň česky, protože česky to prostě zní hrozně měkce.(17.1.2014)

  • - Jelena Mašínová měla připravený scénář už v roce 1965, ale protože si vzala Pavla Kohouta, byla její projekt stopen. K realizaci televizního filmu došlo až po napsání stejnojmenné knihy Pavlem Kohoutem a výsledný televizní scénář je společným dílem Mašínové, Kohouta i Polesného. (NinadeL)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace