Režie:
Viktor PolesnýKamera:
Josef ŠpeldaHrají:
Boris Rösner, Zlata Adamovská, Roman Zach, Ester Geislerová, Jan Novotný, Tomáš Valík, Zdena Studenková, Jan Vlasák, Pavel Nový, Zdeněk Dušek, Lucie Horáková, Jitka Ježková, Vladimír Marek (více)Obsahy(1)
Dospívající Kristina Kleinburgerová, dcera velitele pevnosti koncentračního tábora, přijíždí z bombardovaného Berlína za svými rodiči, jejichž život pro ni představuje svět harmonie a klidu. Rodiče se pokusí její iluze ještě upevnit hodinami baletu, kterými ji má provázet bývala maďarská primabalerína. V jediném dni se tak vzdor záměrům a plánům otce, typického německého důstojníka, hroutí Kristininy představy a iluze o společnosti rodičů a jistotách domova a celá zvrácenost a zrůdnost německého válečného a totalitního mechanismu před ní vystupuje s tragickou neúprosností i s ozvěnou blížícího se konce války. Příběh, místo a postavy filmu jsou smyšlené, pouze tragika osudů je skutečná. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (62)
Docela silný příběh, odehrávající se během jediného dne 6. června 1944 v těsné blízkosti terezínské pevnosti, jemuž vévodí skvělé herecké výkony většiny zúčastněných. Vyzdvihnout musím především charismatického Borise Rösnera v roli nekompromisního nacistického pohlavára. Mezi ženami mě nejvíce zaujala Zdena Studenková, které se povedlo téměř dokonale vystihnout tragický rozměr postavy. V souvislosti s názvem si pozornost zaslouží i nádherné baletní kreace v podání Lucie Holánkové. Myslím si, že v rámci televizní produkce jde o vysoce nadprůměrný film. (75%) ()
Mělo to být asi strašně mrazivé drama... hm, asi těžko... celou dobu tam akorát pobíhají děsně legrační a uřvaní esesáci v čele s obzvláště bezcitným Zachem, do toho ta primabalerína (což o to, tancuje hezky) háže pohledy, za jaké by se nemusela stydět herečka z venezuelské telenovely v 11 dopoledne a vrcholem všeho je nejmladší Geislerka, která má být asi tak jako nevinně naivní, přitom je celou dobu jenom úplně blbá... Snad jenom dvě věci zvedají tuhle fušeřinu - Rösnerovo charisma a pak zajímavá předloha, která mě donutila dodívat se až do konce. ()
Se divím, že film nemá červený čtvereček...Pro mě nadprůměr. Až na závěr filmu s kterým si tvůrci jakoby nevěděli rady. Jinak velice dobře napsané postavy, hezky rozvinutá zápletka, zajimavé prostředí i doba. Film je natočen dle knihy Pavla Kohouta, která vyšla v roce 1989. Což je dle mého nejvíce opomíjený český spisovatel a dramatik. ()
Film jsem si vybral k doplnění rolí Borise Rösnera - a to jsem neměl dělat! Scénář je snůška scén postrádajících věrohodnost, třeba ta, jak židovka má strach ze sprch - o plynu z nich přece nikdo nevěděl, dokud se nedostal do koncentráku. A mnoho jiných...Režie ty nevěrohodnosti jen zesílila a výsledek může působit jen na ty, kteří o tehdejší realitě nemají reálnou představu. A kdyby se někdo chtěl dovědět, jak to v Terezíně skutečně vypadalo, tak doporučuji Radokovu DALEKOU CESTU. (Hvězdičky za herecké výkony) ()
Herecké obsazení je sice dobré, ale tak nějak to na mě správně nepůsobilo. Bývalo samozřejmostí, že vysocí nácci drželi své rodiny pryč od všeho špatného a příbuzní tak vůbec nevěřili, kolika zvěrstev se dopustili na jiných. Ester Geislerová je v tomhle ohledu správně naivní. Možná mohl být propracovanější kontrast koncentrované hrůzy - obžerství a pohodičky, kterou měli náckové - naivita mladé dívky. ()
Galerie (6)
Zajímavosti (2)
- Režisér Viktor Polesný vzpomínal, že během natáčení měl Boris Rösner tak velkou migrénu, že často zvracel. Jelikož většina exteriérů byla v malé pevnosti Terezín, kde se v druhé části běžné provázela veřejnost, tak dost často docházelo k bizarním setkáním, kdy byly v menším šoku skupinky, co potkávali vždy někde za rohem „zvracejícího může v uniformě SS“. (Antal89)
- Jelena Mašínová měla připravený scénář už v roce 1965, ale protože si vzala Pavla Kohouta, byl její projekt stopen. K realizaci televizního filmu došlo až po napsání stejnojmenné knihy Pavlem Kohoutem a výsledný televizní scénář je společným dílem Mašínové, Kohouta i Polesného. (NinadeL)
Reklama