36. komnata Shaolinu

Tenhle film je jen tak dobrý, jak moc si ho pamatujete z dětství. Naposledy jsem ho viděl před drahnou spoustou let a potom předevčírem. Inu, Intersonic je bezva, že vydává i tyhle starý fláky, ale měl by se zamyslet nad kvalitou svých dabingů. Když dabér s mladým hlasem bručí, aby zněl jako staroch, to nesnáším skoro stejně, jako když dospělá ženská mluví malýho kluka. Když jsem byl malej, Šestatřicítka se mi líbila. Taky aby ne, od majora Zemana, Rudýho primátora nebo Rudé záři nad Kladnem se to dosti liší. Jenže dneska mě to už nijak moc nevzalo. Je to taková kung-fu pohádka, nepropracované postavy, jasně oddělené dobro a zlo, přímočarý děj, spousta zvukových efektů, nepříliš dramatičtí herci (nebo možná až příliš ;) atd. Prostě všechno, co si představíte pod pojmem kung-fu biják. Vadilo mi, že z avizovaných šestatřiceti komnat jich uvidíme sotva půlku, že i když ten výcvik vypadá docela náročně, zjistíme až na konci, že mu cesta skrze všechny trvala bezmála pět let. Navíc když se člověk trošku zamyslí, takhle oddělený výcvik je sice dobrý pro vytvoření podmíněných reflexů, ale určitě ne pro jejich trvalé udržení. Hlavní hrdina je nesmrtelný bojovník, drsňák nad drsňáky, ale dnes už mě nebral jako dřív (to jsem zkoušel kopat jako on a rozmlátil při tom skleněný dveře). Souboje, i když jich moc není, vypadají kromě zvukových efektů hodně promakaně. Jako dítě (tak v pěti letech) bych dal maximum, dnes je to dobrý průměr, ale chuť vidět to ještě jednou prozatím nemám. (16.04.2007)

Opomenu-li krajně nezajímavý úvod do děje a čínských problémů, tak se jednalo o vynikající film. Výcvik v shaolinském chrámu, který naštěstí zabírá většinu stopáže, neměl nejmenších nedostatků. Krásně se mi dařilo z něj nasávat nádhernou atmosféru a vzhledem k tomu, že jsem úžasný, tak jsem se dokázal i lecčemu přiučit z pouhého pozorování. Moji pozornost drželo přikovanou na obrazovce zejména očekávání, co našeho hrdinu ve které komnatě čeká. Nevím, kde tvůrci čerpali, ale krásně si s tím vyhráli. Rozhodně bych se nestyděl snímek komukoli doporučit jakožto nenáročné zpříjemnění kteréhokoli odpoledne. (04.03.2018)

Doteraz som bol zvyknutý len na bláznivé bojové štýly Jackieho Chana, či stroho príbehové a priamočiare akčné súboje v podaní Jeta Liho. Nejaká tá samurajská dráma, ale toto bolo konečne o niečom inom. Samozrejme, že podstata príbehu nesiaha nijak zvlášť do výšin, spracovanie však áno. Konečne sa jedná o poriadnu ukážku zdokonaľovania bojových umení od základného výcviku v udržaní rovnováhy až po finálnu spirituálnu výuku. Samozrejme nechýba poriadne divoká choreografia (najmä kúsky s trojdielnou tyčou idú do vytrínky) a záverečný fight. 80%. (13.08.2008)

V jadre klasicke kung-fu o prikori, treningu a pomste. Ale podane trochu epickejsie. Aj ked hlavnemu hrdinovi zabiju otca, tak zli Chingovia terorizuju cely Kanton, takze hlavnemu hrdinovi nestaci zabit len jedneho parchanta, ale musi pomôct celemu odboju. Ale to trochu predbiehame. Jadro filmu tvori trening v Shaolinskom klastore. Da sa povedat, ze jednotlive komnaty su dokonca hlavnym tahakom. Lau Kar Leung vymyslel kopu rozmanitych spôsobov treningu, ktore neskôr hlavny hrdina San Te vyuzije aj v boji. Napriek ich rozmanitosti predsalen tych disciplin je prilis a skoda, ze v klastore San Te nemal poriadnu interakciu aj s nejakymi dalsimi postavami. Lee Hoi San ako mnich, ktoremu San Te nie je po chuti ma prilis malo priestoru. Nakoniec ma najviac bavila posledna tretina v ktorej je San Te uz vyzrety clovek, ktory kona spravodlivost a postupne ziskava dalsich stupencov. Trochu rozporuplne na mna pôsobi uroven bitiek. Na slavny kung-fu film ich tu zase tak vela nie je. Ovela castejsie sa trenuje. Ale to mi az tak nevadi. Az na poslednych par celkom dynamickych subojov je väcsina strasne pomala. Aj na dobu vzniku. Co prave dokazuju aj bitky v zavere. Toto si mal Lau Kar Leung lepsie osefovat. Ale potesi aspon choreografia, ktora je rôznoroda a ponuka mnoho zaujmavych kombinacii. Ale necakajte ziadne pôsobive kaskaderske kusky, alebo bolestive kontaktne chvaty. Pre fanusika sucasnych MA filmov to uz asi nie je. Po rokoch som si zato vychutnal mnoho znamych xichtov ci uz vo väcsich alebo len parsekundovych ulohach. Vysledkom je klasika, ktoru som zboznoval v detstve a stale ma bavi. Treba ale brat velky ohlad na dobu vzniku tohto filmu. 8/10. (14.11.2018)

Ja neviem, keď vidím v starom kung-fu filme, pokus o zmysluplnejší príbeh, nie som dvakrát nadšený. Povedzme si pravdu, vždy išlo a ide o bojové scény, čím sú nápaditejšie a originálnejšie, tým lepšie. Preto nedám nikdy dopustiť na staré JackieChannovky alebo BruceLeehovky. 36th Chamber of Shaolin považujem za podarený Kung-Fu film, hlavne časť z tréningom bola geniálna a nápaditá ako som už spomínal, ale to ostatné mi prišlo také nedoladené, človek celý čas na niečo čaká a nakoniec nič. Narážam na koniec. Záverečný fight mal byť tým pomyselným vrcholom príbehu a oni ho ani nedokončili a to som videl uncut verziu. Jediné čo si z toho zapamätám je ten drsný tréning. Škoda ale páčilo sa mi to. (07.11.2015)