Někdo klepe na dveře

Pověrčivému vyznavači tradičních hodnot Shyamalanovi došli nápady na pointy, tak se alespoň vyjadřuje ke složitějším sociálním tématům. Konkrétně k adopci rodičema stejného pohlaví. Dramaturgický záměr s divákem je tu jasný, jenomže aby fungoval, museli bychom silně prožívat závažnost home invasion situace (která je žánrově zábavná, ale nejde ji brát vážně) a nevěřit teorii útočníků (k čemu nemáme důvod, protože v tak bizarní konstelaci postav a navíc u Shyamalana je možné všechno). (06.03.2023)

Takový nedopečený Shyamalan. Ani na vteřinu jsem nepochyboval o tom, co se děje, což je dost možná ten největší problém. Kdyby se lépe budovala atmosféra nejistoty, byl by konec zajímavější a měl větší dopad. Takhle je to vlastně jen čekání na Godota. Nicméně v jednotlivostech silné. Shy pořád umí natočit skvělé dílčí momenty. Jen mu tentokrát citelně chybí prvek překvapení  (krom "první oběti", to bylo nečekané), výraznější herci, lépe prokreslené postavy (hysterický manžel se možná chová logicky, ale jde o vrcholně nesympatický charakter) a obecně i o něco košatější struktura. Síla toho, co je zajímavé napoprvé, se logicky v opakujícím mustru vytrácí. Ale nenudil jsem se. Jen to bylo na Shye nečekaně přímočaré. Pokud to porovnám například s jím produkovaným Ďáblem, který si také vystačil s malým prostorem a počtem herců, to byla větší laskomina. (03.03.2023)

„Ťuk, ťuk!“ „Kdo tam?“ „Tady Noční Šalamajn, more.“ „A co chceš, ty kluku pandžábská?“ „BAF!!!“ „… Aha, tak jako asi LEK, že jsi to ty, ale už to nedělej, víš, že ti to moc nejde! Co tam máš dál?“ „Inu, po sté přicházím zkusit resuscitovat svou dávno chcíplou kariéru, tentokrát s takovým urputným homobiblickým varováním o tom, že jestli nějací buzeranti okamžitě nezačnou páchat rituální sebevraždy, nastane konec světa.“ „Hm, hm, jako dobrý, vole, máš recht, koule a mile jsi jim to naandal, ale tebe asi omrzelo točit, co? Vždyť za tohle tě soudruzi z LGBT +DDPPP (Další Deviace, Psychické Poruchy a Parafilie) vykancelujou rychleji, než bys řekl „Svámípráhbhutána“, a nepomůže ti ani ten ukrutně angažovaný a zcela filantropický teplý Ježíš v závěru, homofobe zkurvený! I když, tadyhle Bludman to zase zjevně nepochopil a cáká. No, jestli jsou všichni bukanýři tak hloupí, možná to nakonec i přežiješ, a ještě tě i nechaj natočit další řadu Kvíresfolk. Téma vcelku milé, vole, takové mementivní a konzervativně nosné, po kterém možná i pár probuz(ň)enců zase usne, nicméně satanžel usne i většina heteroseksuálního publika, protože je to zase prázdně nabubřelá, krutě unylá až otravná, rádoby psychologicko – religiózní sračka bez pořádného děje i pointy. Čili celé poselství v prdeli. A to doslova! Takže namažte, nebo vlastně namaž, když jsi tu sám, a už mi s něčím takovým na chatu nikdy klepat nechoď, nebo příště pustím psy! Zjevně jsi kompletně vyhořelý, tak co kdyby ses na to už vysral a začal místo toho třeba sbírat barevné kovy? To ti určitě půjde!“. „Aby tě rakovyna sprala, ty vyjebany nevkusny rasystycki gadžo, a ať ťy Šiva zkrati kar na džaponskou delku!!!“ (23.02.2023)

Jako člověk, který na poslední dva hojně kritizované Shyamalanovy filmy nijak nenadával, musím říct, že s Knock at the Cabin mě M. Night poměrně nasral. Zatímco Glass a Old byly sice v lecčems děravé a nepřesvědčivé, jejich koncepty mi přišly zajímavé a podnětné. Koncept Knock at the Cabin je oproti tomu úplně debilní. Asi by mě dost bavil uvěřitelně zpracovaný film s námětem, jak se lidé snaží přesvědčit jiné lidi o úplné kravině, a jak jsou tito lidé za určitých podmínek ochotní kravinám uvěřit, ale problém je, že Knock at the Cabin bych ve výsledku NEpopsal jako film s tímto námětem. A to proto, že na mě finále - evidentně narozdíl od některých jiných diváků - nepůsobí nejednoznačně. Působí na mě zcela jednoznačně, zcela jednoznačně idiotsky. PS: Ten film nemá typický shyamalanovský twist, anebo twist spočívá v tom, že ti čtyři pošuci jsou ***** ****** **********? Tak u toho jsem se fakt zasmál :D (03.02.2023)

Globální katastrofa, náboženství, možnost svobodné volby. Některá z témat, jež Shyamalan akcentuje už po několikáté. Expozice, než divák pochopí, co se děje, je celkem nuda, nejlepší je prostřední část, kdy začíná mezi postavami ta nejlepší třenice a je to taky docela drsné. Konec není ani twist (a byl by fakt nerozum ho po panu režisérovi pořád žádat), ani nic filmařsky či citově silného. Znamení to holt nejsou. Škoda. (09.02.2023)