Most

Německo je u konce s dechem a válka se blíží nezadržitelně do Německé říše. Lidé se bojí, už nemají sílu bojovat a ani co k jídlu. Bojovná nálada odezněla a už se čeká jen na to nejhorší. Mladí kluci, plní ideálů a nadšení, otevírají ruce přicházející smrti. Jsou ideově naivní a válku berou jako zkoušku dospělosti - sice ještě ani nepolíbili dívku, ale už by chtěli bránit vlast a hrdině zabíjet. Při slově válka jim planou oči a nemohou se dočkat až budou moci ve jménu národa zabíjet, aby na ně byly matky patřičně hrdé. Nechápou své rodiče ani okolí, že se bojí umřít. Německý film bez příkras a bez zbytečné hrdosti ukazuje malé kluky, jak se ocitli ve válce. Najednou se klepou, pláčou a pocit strachu narůstá stále víc a víc. Chtěli by za maminkou a nechápou, že jejich představy o válce nejsou jako tvrdá realita. Zápletka obrany mostu je tragikomická a smutná hlavně díky boji dětí a dospělých. Zbytečné lidské oběti kvůli vymývání mozků a propagandě. Nemohl jsem se ubránit pocitu smutku při sledování tohoto dramatu právě kvůli obyčejnosti celého vyprávění. Žádné hrdinské superlativy, jen obyčejná smrt, strach a bláto. (25.08.2013)

Od chvíle, kdy chlapci s rozzářenýma očima objeví doma povolávací rozkazy, jde o prvotřídní válečné drama s nadčasově natočenými bojovými scénami (sniper). Do té doby se jedná o nezbytný, ovšem triviální a dosti rozvleklý více než půlhodinový úvod. "Most" je ale stejně celkově skvělým protiválečným filmem, který zobrazuje věrně konec války a neříká, že je válka VŮL, ale že je SVINĚ!!! 85%. (17.12.2008)

Zapůsobilo, a to tak že doslova. Největší německý antiválečný film všech dob a já nemůžu jinak než souhlasit. Most na sobě nenese nic hezkého. Sice se ze začátku hrozně táhne a je třeba to překousnout plus unylou černobílou atmosféru, která tedy filmu taky nepřidá nic převratného, ale nevadila mi. No a když se přes tohle divák překousne, tak dostane poselství, které je všem v dnešní době dost známé, ale které málokdo poslouchá. Na svojí dobu má tento film rozhodně jisté kouzlo. Dneska už jen tak někoho nezaujme tak důkladně jako tenkrát, ale věřím, že kdo se zajímá, tak toho tento film chytne a jen tak nepustí. Poslední půl hodina je masakr, který nikdo na začátku války nevadí, no a pak už je pozdě. Rozhodně doporučuji tento film vidět, protože jak přemýšlím, tak přemýšlím, nenapadá mě nic syrovějšího, co by toto pravidlo ukázala v té nejtemnější stránce, než právě zde. (18.12.2008)

Parta sedmi šestnáctiletých kluků touží po povolávacím rozkaze a možnosti bránit svoji zemi proti útočícím Američanům. Když se jejich sny stanou realitou v naprosto nesmyslné půtce o bezvýznamný most, poznávají, jak krutá válka ve skutečnosti je. Co zbylo z ideálů? Přes jistou topornost jeden z nejlepších německých filmů o druhé světové válce (90%). (22.03.2022)

Ani při repríze mě nepřepadla chuť ke snížení původního hodnocení. Ne, že bych tvůrcům filmu neměl co vytknout, ale v tomto případě u mě jednoznačně zvítězil obsah nad formou. Obě části snímku měly to své; do poloviny se jednalo o tak bezstarostný život, jak to jen všudypřítomná válka dovolovala, došlo dokonce i na vcelku vtipné scény; ve druhé půli už nebylo na bezstarostnost ani humor místo. Německá sebereflexe vedla k natočení sice nenápadného ale o to silnějšího protiválečného filmu, v němž vede kombinace nešťastného sledu událostí, mladického zápalu a masové indoktrinace k jedinému možnému vyústění. Já se sice zajímám o historii (zvlášť o tu válečnou), ale nedělám to proto, abych se v soukromí tetelil nad úžasnými možnostmi, které válka přináší (možnost stát se hrdinou a vzorem, ukázat svou statečnost a získat slávu a respekt), s každou další informací se naopak utvrzuji v názoru, že je válka odporným svinstvem, v němž ideály hynou zároveň s potenciálním hrdinou v jeho vlastních sračkách. Protože z mého pohledu je válka jen prostředkem pro distribuci smrti a mrzačení ve velkém. A ti, kdo za ní stojí, si jen málokdy vpálí kulku do hlavy ve svém bunkru. / Poučení: Je obsaženo ve filmu. Výrazně. (13.07.2022)