Obsahy(1)
Televizní pohádka Rabín a jeho Golem vznikla na motivy knihy pověstí a legend ze Starého Města pražského. Její autor, spisovatel E. Petiška, příběh situoval na sklonek šestnáctého století, do doby vlády Rudolfa II., kdy moudrý, učený rabín Löwe na příkaz nebes vytvořil Golema, jehož úkolem bylo pomáhat utlačovaným v boji proti jejich nepřátelům... Napínavou pohádku z rudolfínské Prahy natočil v roce 1995 režisér V. Vorlíček a do hlavních rolí obsadil V. Ráže (rabín), P. Nového (Golem), J. Adamovou (Perla), M. Zounara (Izák) a O. Vetchého (Leon). (Česká televize)
(více)Recenze (21)
Zajímavá herecká parta. Kolem výborného Ráže je partička Nový, Vetchý, Zounar, Etzler, kteří jsou překvapivě dobří, aby do nich z boku narážela Jaroslava Adamová s nepřirozeně divadelním herectvím. Příběh není špatný, ale televizní pojetí ho dokázalo dostatečně spražit. Nejdražší na tom asi byly ty fousiska. :-) ()
Mě se stará Praha a její pověsti moc líbí. Dodnes je stará Praha opředena mnoha pověstmi a tajemná, tak tajemná. Kromě období Karla IV. se mi časy Rudolfa II. strašně líbí. Všude plno alchymistů, židé s magickými schopnostmi, má to své kouzlo. Každopádně televizní film obsahuje kvalitní herecké obsazení. Rudolf II. je ještě mladík, jinak si nelze vysvětlit obsazení Miroslava Etzlera. Vidíme klasickou židovskou moudrost. Tvůrci se drží docela dobrého scénáře a historické reálie i kostýmy se docela povedly. Přitom je to docela nenáročný sled epizod z tehdejší doby. Ovšem ten golem je skutečně zvláštní. Alespoň konec nám vysvětlil kam Golem zmizel. Škoda, kdyby tak Rabbi Löwe věděl, že za pár století se na židy bude útočit znovu a tentokrát jim nic nepomůže, možná by oživlou hlínu nevracel zpět. ()
Staropražský folkór, vydatně v našich předcích živený knížkami lidového čtení i jarmarečními písněmi, jež byly svébytným médiem nejen českým zhruba od 16. do poloviny 19. století, má řadu silných témat. Jedním z nich jsou mýty, související se životem historického rabína Löwyho, který v někdejším Židovském městě žil na přelomu 16. a 17. století. Nejen Eduard Petiška, ale i Alois Jirásek ve svých proslavených STARÝCH POVĚSTECH ČESKÝCH ztvárnil tuto pozoruhodnou pražskou, českou i židovskou osobnost. Scénář s úspěchem řadu velkých löwovských témat dokázal propojit do jednoho celku a Václav Vorlíček ve své šťastné chvíli dotvořit do pozoruhodného tvaru, v němž se podařilo prolnout starobylost tématu, specifiku žánru, který se pohybuje na rozhraní pohádky a pověsti, i požadavek moderního dynamismu děje. Ve skvělém hereckém obsazení na sebe upozorňuje především Vladimír Ráž, pro nějž se role rabbiho Löwa stala na sklonku jeho životní cesty jednou z klíčových uměleckých výzev; jeho k deklamaci tíhnoucí herectví, jak je známe už z PYŠNÉ PRINCEZNY, ztlumeno do civilních tónů, vytvořilo dech beroucí plastickou postavu velkého muže našeho raného novověku. Skvělé příležitosti tu nalezli i Martin Zounar a Ondřej Vetchý a svůj výkon snů tu předvedl i Pavel Nový opět v oddémonizovaně pojatém Golémovi. Neobvyklé a naprosto civilní - ve shodě s historickou skutečností - je i Etzlerovo pojetí postavy císaře a krále Rudolfa II jako intelektuála na trůně, jímž tak trochu v prvních letech své vlády nesporně byl. Zdánlivě odlehlé téma je ve skutečnosti až překvapivě časové: génius loci, je-li uchopeno multikulturně, vypovídá mnoho o potřebě tolerance, vzájemné úcty a kritického, věcně nepředpojatého myšlení a vzdělání. Pochválit je nutné i výjimečně dobrou výpravu, pozitivně se vymykající z neblahého pravidla asketického materiálního vybavení polistopadových pohádek České - a nejen jí - televize. Mathého ředitelská éra (1992-1998) a její odkaz bude v budoucnosti zřejmě dále doceňovány. GOLEM je jen jedním z příkladů nadčasové mozaiky odkazu jeho dnes asi definitivně uzavřené televizní špičkové managerské éry. ()
Židé měli i krušnou historii. Jejich majetek, ať už ho získali jakkoliv, budil závist nejednoho jinověrce. A tak se stalo, že v době, kdy Židům hrozilo nebezpečí a věrolomný císař Rudolf II. se k nim i přes slíbenou pomoc otočil zády, moudrý rabbi Löw s pomocí svých společníků stvořil umělého němého hromotluka Golema , který by židovskou komunitu ochraňoval. Moc krásná nedělní pohádka, za mě 5*. ()
Velmi dobře zahraná a hlavně moudrá židovská pohádka, která ani na křesťany, ani židy neklade nic špatného, naopak i katolického mnicha ukazuje jako moudrého, přičemž židovský rabín Löw je zde ukázán jako moudrý muž, který i po stvoření mocného golema zůstává oním skromným a rozumným mužem. Hezké zpracování legendy včetně zcela strojového Golema Pavla Nového. ()
Reklama