Krkonošské pohádky

Hamižnost kapitalistického Trautenberka a jeho vykořisťovatelské ambice vůči poddaným naznačují nutnost socialistické revoluce, zatímco Krakonošova ruka vytrvale nemilosrdně trestající milostpána nabízela nevyužitou možnost ochrany pohádkovými bytostmi. Kdo chce hledat komunistickou propagandu, tak ji najde v jakémkoli díle z let 1948 - 1989, ale tohle byl pouze večerníček, jehož demagogie ve formě vítězství dobra nad zlem by neměla nikoho urazit. (21.01.2009)

Anče, Kubo, hajnej! Dnes už se nad tím pozastavuju trochu víc než kdysi. Je zajímavé, jak studiová pohádka dokáže takto učarovat, když si vzpomenu na trapné, rádobyemotivní nedělní inscenace na České televizi. Řehoř jako hajný je taková patolízalská neutrální postava, někdy je na Krakonošově straně, jindy břichatého Trautenberka brání. Anče je sympatická postava, kurážná holka, která se nebojí ani pánových sakramentů. O Trautenberkovi ani nemluvě, ten je a bude pořád stejný, hymllaudon. Když jsem jako malý viděl poslední díl, snad bych mu i uvěřil, ale nakonec dopadl stejně jako v předchozích případech. A doporučuji shlédnout jemnou parodii z produkce České sody. Nicméně obě záležitosti jsou vynikající. (16.12.2006)

Klasika večerníčkovské tvorby. Jako malý jsem to samozřejmě sledoval s nadšením a i dnes to neztratilo nic ze svého kouzla. Trautenberk byl malý pán, který se chtěl většinou jen najíst. Občas mi ho bylo spíš líto jak mu nikdy nic nevyšlo. Zato sojka práskačka si vesele práská a nikdo jí nikdy nic nevyčte. (11.02.2007)

Za rychle počínající bouřky jsem při úprku mojí rodiny dolů z jedné hory v Jeseníkách dětem pro uklidnění vyprávěl pohádku, která mne v tom strachu z bouřky zrovna napadla. Bylo to, jak Krakonoš potrestal za cosi Trautenberka tím, že na něj poslal blesk a hrom... A mé děti se ale vůbec neuklidnily, takže Krkonošské pohádky asi nemůžou být zase až tak dobré, když nedokážou uklidnit děti... Jedna z pohádek: http://videa-zdarma.com/krkonosske-pohadky-jak-se-chtel-trautenberk-pomstit-krakonosovi (10.09.2009)

Krakonoš coby noční můra zoufale přežívajícího feudála. Trautenbergovi zbylo už jen něco málo polností, hajný, děvečka a čeledín. Kyselo je moc kyselý a bramboráky málo bramborový. V podstatě se od běžného sedláka odlišuje jen svou obezitou a lepší kazajkou. Celý svůj volný čas tráví přemýšlením, jak by vydělal nějaký ten krejcar navíc. Poctivá práce je opravdu až ten poslední způsob výdělku, takže zbývá nějaký ten šolich. Problém je, že jakmile něco vymyslí, vždycky mu to Krakonoš překazí. O loajalitě služebnictva nemůže být ani řeči, jelikož čeleď tvrdě sympatizuje s vládcem hor. Nebýt toho, že Trautenberg jim platí sociální a zdravotní pojištění, byli by už dávno v Krakonošově zahrádce. Přes všechnu snahu náš šlechtic nedokáže zabránit úpadku svého velkostatku, ztrátě erbu i služebnictva. My si z toho vezměme poučení, že si máme dávat na sousedy opravdu majzla. 100% (10.02.2015)