Režie:
Věra JordánováScénář:
Božena ŠimkováKamera:
František NěmecHudba:
Vadim PetrovHrají:
František Peterka, Ilja Prachař, Zdeněk Řehoř, Hana Maciuchová, Jaroslav Satoranský, Bohuš Záhorský (vypravěč), Martin Růžek (vypravěč)Epizody(20)
-
Jak Trautenberk lovil v Krakonošově revíru (E01)
-
Jak Trautenberk chtěl peříčko z Krakonošovy sojky (E02)
-
Jak Trautenberk topil Krakonošovým dřevem (E03)
-
Jak Kuba utekl ke Krakonošovi (E04)
-
Jak Trautenberk vystrojil hostinu pro štěpanického barona (E05)
-
Jak šel Kuba ke Krakonošovi pro poklad (E06)
-
Jak Trautenberk chtěl Krakonošovo koření (E07)
-
Jak Trautenberk kradl zvířátkům zásoby na zimu (E08)
-
Jak Trautenberk vyměnil Krakonošovi fajfku (E09)
-
Jak chtěl Trautenberk nový kožich (E10)
-
Jak šel Trautenberk do hor pro poklad (E11)
-
Jak Trautenberk sušil Krakonošovu louku (E12)
-
Jak chtěl Trautenberk poslat Kubu na vojnu (E13)
-
Jak si Trautenberk pochutnal na čerstvých pstruzích (E14)
-
Jak Trautenberk pořádal vepřové hody (E15)
-
Jak Trautenberk chytal ptáčky zpěváčky (E16)
-
Jak Trautenberk otrávil strakatou kozu (E17)
-
Jak Trautenberk odvedl horské prameny (E18)
-
Jak se chtěl Trautenberk pomstít Krakonošovi (E19)
-
Jak Trautenberk prodával vodu (E20)
Obsahy(1)
Trautenberk, Anče, Kuba, hajný a Krakonoš - oblíbené pohádkové příběhy. Chamtivý a lakomý Trautenberk, žijící v horách na samé hranici Krakonošova hájemství, by chtěl být velkým pánem. Ale celé jeho panství tvoří chalupa, kousek lesa, pár luk a polí. Jedinými jeho poddanými jsou Kuba, Anče a hajný. Příběhy, např. Jak Trautenberk lovil v Krakonošově revíru, Jak Kuba utekl ke Krakonošovi, Jak chtěl Trautenberk peříčko z Krakonošovy sojky... (Bontonfilm)
(více)Recenze (496)
Krkonošské pohádky jsou pohádkovou klasikou, ale také jednou velkou jednobrdovkou. Tupý Trautenberk totiž v každém díle nacpe svůj tučný břich či některého ze svých poddaných do Krakonošova, bdělá sojka to vyštěbetá pánovi hor, ten rafinovaně udělá z feudála pitomce a ještě přihodí poučení do života. Nic proti tomu, ale po pár dílech to již zdaleka není tak zábavné, jako když Krakonoš poprvé vytahá Trautenberka za uši. ()
Hamižnost kapitalistického Trautenberka a jeho vykořisťovatelské ambice vůči poddaným naznačují nutnost socialistické revoluce, zatímco Krakonošova ruka vytrvale nemilosrdně trestající milostpána nabízela nevyužitou možnost ochrany pohádkovými bytostmi. Kdo chce hledat komunistickou propagandu, tak ji najde v jakémkoli díle z let 1948 - 1989, ale tohle byl pouze večerníček, jehož demagogie ve formě vítězství dobra nad zlem by neměla nikoho urazit. ()
Jeden z nejlepších českých pohádkových seriálů vůbec je založen na svérázném, obtížně napodobitelném folklóru osobité severočeské národopisné oblasti, jak ho pojednala významná regionálně zaměřená spisovatelka Marie Kubátová; přivdanou Krkonošankou je podle mých informací i režisérka Věra Jordánová. Krkonošský v tomto ohledu znamená zároveň i tolik co jizerskohorský (geologicky tvoří obě pohoří jeden celek). Trautenberkově postavě jsem vždycky rozuměl jako symbolu normalizačních nomenklatur; jeho hamižná průzračná hloupost ho k tomu přímo předurčovala. Postavy jeho služebných jsou, jaké jsou; jejich útisk jednak odpovídá realitě doby, k níž se vztahují, jednak naivně monarchistickému cítění lidových vrstev. Krakonoš byl považován a je mocná přírodní síla, jakýsi místní všebůh s evidentně předkřesťanskými (patrně keltskými) kořeny. Humor, se kterým toto vlastně ponurá téma bylo autorsky uchopeno, tradiční plebejské švejkovství, které je oživuje, kytice skvostných hereckých výkonů, jež je dotváří (Peterkova kreace je patrně nejlepší příležitostí jeho početné filmografie), to všechno zakládá onu magickou sílu, která k této nejlidovější severočeské lidovosti přitahuje neustále další a další generace dětských diváků všech generací. Mj. proto, že Marie Kubátovou je Boženou Němcovou folklóru a bájesloví někdejšího českého Podkrkonoší a Pojizeří. ()
Za rychle počínající bouřky jsem při úprku mojí rodiny dolů z jedné hory v Jeseníkách dětem pro uklidnění vyprávěl pohádku, která mne v tom strachu z bouřky zrovna napadla. Bylo to, jak Krakonoš potrestal za cosi Trautenberka tím, že na něj poslal blesk a hrom... A mé děti se ale vůbec neuklidnily, takže Krkonošské pohádky asi nemůžou být zase až tak dobré, když nedokážou uklidnit děti... Jedna z pohádek: http://videa-zdarma.com/krkonosske-pohadky-jak-se-chtel-trautenberk-pomstit-krakonosovi ()
Pěkná pohádka o tom, jak to šlechtici měli v životě strašně těžké. Pořád nějaký rebelantský a nespokojený poddaný, do toho se proti nim spikly i nadpřirozené síly, každou chvíli na ně bonzovala sojka (ta byla lepší donašeč, než agenti StB) - no já bych šlechtice nedělal, ani kdyby mě za to zlatem platili. Fakt hrozná práce, věřte mi. A pokud nevěříte, tak se podívejte na tohle. ()
Galerie (20)
Zajímavosti (27)
- Při natáčení Krkonošských pohádek docházelo ke komickým situacím, když na barrandovských chodbách docházelo k setkání Krakonoše (František Peterka) a prezidenta Edvarda Beneše (Jiří Pleskot). Ve stejnou dobu se totiž ve vedlejším ateliéru natáčelo drama Vítězný lid (1977). (Stocki)
- Natáčení probíhalo kvůli vytíženosti herců v divadle především v pozdních hodinách večerních až do noci. Ilja Prachař (Trautenberg) si nosíval jídlo v kastrůlku přímo z domova, zatímco František Peterka (Krakonoš), který dojížděl z Liberce, si stačil koupit jen několik rohlíků a sekanou. (Stocki)
- František Peterka (Krakonoš) je nekuřák, ovšem skoro v každém záběru ho filmaři nutili, aby bafal z dýmky. Občas se tak musela udělat pauza. (Stocki)
Reklama