poster

Krkonošské pohádky (TV seriál)

  • Československo

    Krkonošská pohádka

  • anglický

    Fairy-tale at Krkonose Mountains

  • Slovensko

    Krkonošská rozprávka

    (festivalový název)

Pohádka

Československo, 1974 - 1984, 3 h 20 min (Minutáž: 20x10 min)

Předloha:

Marie Kubátová (kniha)

Scénář:

Božena Šimková

Hudba:

Vadim Petrov
(další profese)
  • Radek99
    *****

    Náš nejlepší večerníček, ovšem pouze ten pro ty trochu odrostlejší děti. (Pro ty menší je to Maxipes Fík a pro ty nejmenší asi Krteček...) Ale rozhodně tenhle jediný neanimovaný večerníček patří po třiceti letech od svého vzniku do zlatého fondu českých pohádek. Kupodivu neruší (tedy hlavně mě, dospělého diváka) ani průhledná ideologická dobová premisa o modelově hodných poddaných a zlé (a ještě ke všemu německé) vrchnosti. Škoda jen, že nebylo natočeno více dílů...(26.1.2007)

  • sud
    ****

    Už jako malé děcko jsem jej měl hrozně rád, ovšem s jedním zádrhelem. Vždycky mi byl hodně sympatický Trautenberk (životní role Ilji Prachaře) a nepokrytě jsem mu fandil, z čehož jsem byl vždycky smutný, když zase neuspěl. Ve většině případů (pravda, třeba trávit kozu nemusel) se chtěl jenom pořádně nažrat a všichni mu v tom jenom bránili. Jinak bez výtek. I po těch letech okouzlující. 85%.(31.1.2009)

  • boshke
    *

    Tak jsem se na Krkonošské pohádky těšil. Z dětství jsem je měl uložené jako jeden z nejlepších večerníčků. Nevím, co se se mnou po letech stalo, ale v mých třiadvaceti letech mne krutě nebavily. Jediný sympaťák je Trautenberk, ale ten je chudák tak blbej, že si myslí, že může s Krakonošem vyj*bat, i když s ním Krakonoš vyj*bal už stokrát. Ten fousatej páprda se s*re prostě do všeho, i když mu do toho h*vno je. A když proti němu Trautenberk dlouhou dobu žádné pikle nekuje, tak ho s*re jen tak z dlouhé chvíle, protože nemá do čeho píchnout. Ančeti, Kubovi a hajnému už nastrkal tolik prachů, že by si mohli koupit celé Krakonošovo, ale oni pořád jak blbci dřou u Trautenberka. Loajalita od nich nulová. Když se sojka práskačka někde fláká a výjimečně nepráská, vždycky alespoň jeden z nich hned utíká do Krakonošova a práská Krakonošovi na svého zaměstnavatele a chlebodárce. Fakt ne... 20%(17.10.2013)

  • Mia...
    *****

    Tohle je jeden ze sesti vecernicku, ktere jako jedine, podle meho nazoru, stoji za to (O loupezniku Rumcajsovi, Rikani o vile Amalce, O makove panence, O rakosnickovi,Pohadky z mechu a kapradi). Bavi me to dodneska. Je to klasika a to bezesporu. Najdete tam krasny pribeh, vtip i pouceni. Krakonos je ztvarnen dokonale. A sojka bonzacka nema chybu.(16.10.2012)

  • Big Bear
    ****

    Netuším zda mají tyto pohádky nějaký lidový základ (sand kromě postavy samotného vládce Krkonoš), ale všech dvacet příběhů bylo povedených. Samozřejmě tu máme zlého pána Trautenberka jemuž slouží Anče, Kuba hajnej a kteří často musí dělat věci nejen proti právu, ale i proti přírodě. naštěstí Krakonoš o všem ví a pokud je náhodou na jiné straně hor, má sojku bonzačku :-) ! Je s podivem, že jsem až hodně pozdě identifikoval k Krakonošovi pana Peterku, kterého jsem jinak znal bez plnovouzu z různých minirolí v socialistických komediích. Myslím, že se nepletu, když řeknu, že Krakonoš byla jeho životní role stejně jako pan tau Otto Šimánka. Jistě by se v této pohádce dalo najít lecos dvojsmyslného ohledně vykořisťovatele a vykořisťovaných, nicméně na tento večerníček budu vyjímečně nahlížet optikou dětských let. A že jsem se na Krakonoše vždy těšil !!! A třeba díl se pstruhy, kompleteně točený ve studiu.. klobouk dolů. 4 zlaté vysázené na stůl. * * * *(19.4.2015)

  • - V kulisách se objevovala skutečná zvířata. Součástí scény tak byli kočky, kůzlata nebo pstruzi, kteří plavali v umělém potoce. (konvax)

  • - Většina dílů nemá závěrečné titulky, pouze v několika z nich se po nápisu KONEC objeví i další informace. (sikky)

  • - 20 let byla jako autorka scénáře uváděna Zdena Podhrádská, ta ale jen kryla skutečné jméno autorky Boženy Šimkové, která měla v té době měla absolutní zákaz jakékoliv tvorby za neschvalování vstupu "spřátelených vojsk" v roce 1968. (sator)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace