poster

Krkonošské pohádky (TV seriál)

  • anglický

    Fairy-tale at Krkonose Mountains

Pohádka

Československo, 1974 - 1984, 3 h 20 min (Minutáž: 20x10 min)

Předloha:

Marie Kubátová (kniha)

Scénář:

Božena Šimková

Hudba:

Vadim Petrov

Zvuk:

Jiří Hora

Scénografie:

Oldřich Okáč

Masky:

Jiří Šimon
(další profese)
  • Jara.Cimrman.jr
    ***

    Krkonošské pohádky jsou pohádkovou klasikou, ale také jednou velkou jednobrdovkou. Tupý Trautenberk totiž v každém díle nacpe svůj tučný břich či některého ze svých poddaných do Krakonošova, bdělá sojka to vyštěbetá pánovi hor, ten rafinovaně udělá z feudála pitomce a ještě přihodí poučení do života. Nic proti tomu, ale po pár dílech to již zdaleka není tak zábavné, jako když Krakonoš poprvé vytahá Trautenberka za uši.(17.5.2013)

  • Radyo
    *****

    Pěkná pohádka o tom, jak to šlechtici měli v životě strašně těžké. Pořád nějaký rebelantský a nespokojený poddaný, do toho se proti nim spikly i nadpřirozené síly, každou chvíli na ně bonzovala sojka (ta byla lepší donašeč, než agenti StB) - no já bych šlechtice nedělal, ani kdyby mě za to zlatem platili. Fakt hrozná práce, věřte mi. A pokud nevěříte, tak se podívejte na tohle.(11.9.2005)

  • Micione
    *****

    Na jedné straně tady máme Trautenberka - nenasytného buržouze , terorizujícího své poddané a na druhé Krakonoše - vládce hor, ochránce přírody a zvířat . Krakonošův spolehlivý hlásný systém v podobě sojky / dnes již tento druh většinou zastaralý a pomalý / , který je vždy v pohotovosti, aby vše co se v revíru nekalého chystá zaznamenal a svému pánovi sdělil. A to se ví, že Trautenberk má hlavu jen na samé lumpárny a zlodějny. Jak to ale bývá jen v pohádkách od Krakonoše dostává většinou na frak. Je již po staletí pravidlem , že nějakou dobu trvá, než se terorizovaný lid vzbouří a něco proti bezpráví podnikne – Anče, Kuba a hajný se nakonec k činu přece jen také odhodlají.(14.4.2014)

  • boshke
    *

    Tak jsem se na Krkonošské pohádky těšil. Z dětství jsem je měl uložené jako jeden z nejlepších večerníčků. Nevím, co se se mnou po letech stalo, ale v mých třiadvaceti letech mne krutě nebavily. Jediný sympaťák je Trautenberk, ale ten je chudák tak blbej, že si myslí, že může s Krakonošem vyj*bat, i když s ním Krakonoš vyj*bal už stokrát. Ten fousatej páprda se s*re prostě do všeho, i když mu do toho h*vno je. A když proti němu Trautenberk dlouhou dobu žádné pikle nekuje, tak ho s*re jen tak z dlouhé chvíle, protože nemá do čeho píchnout. Ančeti, Kubovi a hajnému už nastrkal tolik prachů, že by si mohli koupit celé Krakonošovo, ale oni pořád jak blbci dřou u Trautenberka. Loajalita od nich nulová. Když se sojka práskačka někde fláká a výjimečně nepráská, vždycky alespoň jeden z nich hned utíká do Krakonošova a práská Krakonošovi na svého zaměstnavatele a chlebodárce. Fakt ne... 20%(17.10.2013)

  • Džejkop
    *****

    Klasika večerníčkovské tvorby. Jako malý jsem to samozřejmě sledoval s nadšením a i dnes to neztratilo nic ze svého kouzla. Trautenberk byl malý pán, který se chtěl většinou jen najíst. Občas mi ho bylo spíš líto jak mu nikdy nic nevyšlo. Zato sojka práskačka si vesele práská a nikdo jí nikdy nic nevyčte.(11.2.2007)

  • - Seriál se natáčel na několik etap. V tříletých intervalech a třikrát za sebou. Mnoho diváků si psalo o další pokračování. (Stocki)

  • - Podle scénářů k večerníčku vyšla v roce 1992 kniha Krkonošská pohádka, mající kapitoly částečně v odlišném pořadí než televizní epizody. Rok na to následovalo pokračování Anče a Kuba mají Kubíčka. (Olík)

  • - Každá ze série z let 1974, 1980 a 1984 má trochu jinou úvodní znělku. Jsou také rozdílné rychlosti - tempo. V původní verzi z roku 1974 má znělka téměř minutu. V sérii z roku 1980 má jen přibližně 45 vteřin, je zrychlená a z roku 1984 zase chybí na konci ženské vokály. (free.riders)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace