poster

Krkonošské pohádky (TV seriál)

  • Československo

    Krkonošská pohádka

  • angličtina

    Fairy-tale at Krkonose Mountains

  • Slovensko

    Krkonošská rozprávka

    (festivalový název)

Pohádka

Československo, 1974–1984, 3 h 20 min (Minutáž: 10 min)

Předloha:

Marie Kubátová (kniha)

Scénář:

Božena Šimková

Hudba:

Vadim Petrov
(další profese)
  • boshke
    *

    Tak jsem se na Krkonošské pohádky těšil. Z dětství jsem je měl uložené jako jeden z nejlepších večerníčků. Nevím, co se se mnou po letech stalo, ale v mých třiadvaceti letech mne krutě nebavily. Jediný sympaťák je Trautenberk, ale ten je chudák tak blbej, že si myslí, že může s Krakonošem vyj*bat, i když s ním Krakonoš vyj*bal už stokrát. Ten fousatej páprda se s*re prostě do všeho, i když mu do toho h*vno je. A když proti němu Trautenberk dlouhou dobu žádné pikle nekuje, tak ho s*re jen tak z dlouhé chvíle, protože nemá do čeho píchnout. Ančeti, Kubovi a hajnému už nastrkal tolik prachů, že by si mohli koupit celé Krakonošovo, ale oni pořád jak blbci dřou u Trautenberka. Loajalita od nich nulová. Když se sojka práskačka někde fláká a výjimečně nepráská, vždycky alespoň jeden z nich hned utíká do Krakonošova a práská Krakonošovi na svého zaměstnavatele a chlebodárce. Fakt ne... 20%(17.10.2013)

  • dr.fish
    *****

    Krakonoš coby noční můra zoufale přežívajícího feudála. Trautenbergovi zbylo už jen něco málo polností, hajný, děvečka a čeledín. Kyselo je moc kyselý a bramboráky málo bramborový. V podstatě se od běžného sedláka odlišuje jen svou obezitou a lepší kazajkou. Celý svůj volný čas tráví přemýšlením, jak by vydělal nějaký ten krejcar navíc. Poctivá práce je opravdu až ten poslední způsob výdělku, takže zbývá nějaký ten šolich. Problém je, že jakmile něco vymyslí, vždycky mu to Krakonoš překazí. O loajalitě služebnictva nemůže být ani řeči, jelikož čeleď tvrdě sympatizuje s vládcem hor. Nebýt toho, že Trautenberg jim platí sociální a zdravotní pojištění, byli by už dávno v Krakonošově zahrádce. Přes všechnu snahu náš šlechtic nedokáže zabránit úpadku svého velkostatku, ztrátě erbu i služebnictva. My si z toho vezměme poučení, že si máme dávat na sousedy opravdu majzla. 100%(10.2.2015)

  • Nach
    *****

    1400 ohodnocení, 500 komentář: Krkonošské pohádky jsou seriálem mého dětství, nejoblíbenější večerníček i nejhezčí televizní pohádkou, na které jsem vyrostl. Každá z postav má svůj charakter, své postoje a samozřejmě ze všech přítomných nejvíce vyniká Trautenberk a samozřejmě Krakonoš - nejlépe zahraný Krakonoš ze všech Krakonošů, co jsem do napsání tohoto komentáře viděl. Kvality tohoto večerníčku zřejmě oceňuji i doceňuji nejen já, ale většina tuzemské společnosti kompletně, když ho jasná i drtivá většina hlasujících občanů zvolila za nejlepší večerníček, který kdy byl na České televizi (konkrétně tehdy na Československé) natočen i odvysílán. 95%(11.3.2013)

  • WANDRWALL
    ****

    Jen pár herců, jen pár kulis a jak válejí! Moudře napsané, a jak to odsýpá, ten boj dobra se zlem, které zde představuje jediný člověk, ale mistroně a jak to chodí i v životě. Neunávně chamtivě žije a užívá si a trápí spravedlivého ne však nevědoucího Krakonoše. Krakonoš rychle prohlédne každou lest od Trautemberga. A když se nudí, tak se dokáže taky pobavit na účet Trautenberga. Skvěle vybraní poddaní, čas roboty, kdy Trautemberg někdy diváky zaskočí, neb pošle Kubu na vojnu, ačkoli je to jeho čeledín, ale za pár peněz zapomíná na zdravý rozum. "Divit se můžete potom", tak poděkuje za rok pobytu ve skále, kde to byl ale jen den Anči, když se shledávají, "nyní hlavně ty zlaťáky a bohatství". Krakonoš je boháč, to je jasné, ví kde ve skalách jsou poklady, ale nepoužívá je, miluje přírodu, a dobro v člověku. A přece i zlu umí rychle a účinně zatnout tipec. Je ale i vůči zlu, které Trautenberg neustále kutí vždy výsledně velkorysí. Zajímavost: Jsem osobně rád, že za těmihle pohádkami stojí sběratelka pohádek z Vrchlabí, stále žijící spisovatelka a dříve lékárnice M. Kubátová, která byla jako dítě předlohou pro svoji maminku a ta napsala dobovou záležitost, ale i dokument doby v knize pro děti, ale i dospělé, co svedou být i dětmi "GABRA a MÁLINKA". Je po těchto hrdinkách pojmenovaná i ZŠ, kam jsem za komunistů chodil 6 let na základní školu, ale tehdy to byl koncentrák! A ani nyní to prý není lepší, jak říkají děti. Proto rada všem rodičům: Nedávajte děti do ZŠ GABRY a MÁLINKY, pokud nechcete z nich mít paka...(30.5.2010)

  • cheyene
    *****

    Himlhergotdonrvetr krucajs element! To je aspoň večerníček! I po letech se na něj s chutí podívám a vždy se pobavím, zasměju hláškám, které ze sebe (nejen) Trautenberk sype (To byl Krakonoš, prašivka! / To já zase znám někoho, kdo má moc malej seník na moc velký louky! / A vydej mu málo z bohatství svýho...že tys to popletla! Nebylo tam vydej mu všechno?! atd.), uklidním se nádhernými kulisami a zpracováním samotným, zabroukám si melodie, jež epizody doprovázejí, a v neposlední řadě se zamyslím nad pravidelnými závěrečnými moudry (Lepší vlastní polínko než ukradený špalek. / Inu to je tak, kdo chce moc, nemívá nic! a další), kterými by se mnoho lidí v dnešním světě mělo řídit.(12.10.2010)

  • - V desátém dílu se objevilo pojmenování muštelka (v knize nahrazenou vydrou). Podle Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky se tento výraz objevil poprvé právě v tomto seriálu jako jazykový neologismus, který se posléze v češtině vžil natolik, že se jím běžně pojmenovávají různé lasicovité šelmy. (Olík)

  • - V díle Jak si Trautenberk pochutnal na čerstvých pstruzích Anče (Hana Maciuchová) prohlásí, že se pstruzi vrací z moří přivést na svět své potomky. Pstruzi ale tráví svůj život v potocích a řekách, kde se narodí. Do potoků se vrací na svět přivést další generaci lososi. (VMa)

  • - Krkonošské pohádky jsou jediným hraným večerníčkem. (Stocki)