Zloději paměti

Spíše zloději času.. Je smutné sledovat přední hollywoodskou herečku, jakou Julianne Moore bezesporu je, v tak plytkém psychologickém dramatu. Ošidné téma nedokázal ani scenárista, natož režisér, udržet v nějaké napínavé rovině, film se několikrát nelogicky převrátí, v první polovině se z něj stává thriller, kdy po hlavní hrdince jde několik federálních agentů, kteří musejí za každou cenu uchovat tajemství jednoho vládního experimentu. Věci se totiž mají tak: Telly žije v představě, že její malý synek umřel při letecké katastrofě, jenže nejbližší okolí (včetně manžela a psychiatra) jí přesvědčují o tom, že dítě se nikdy nenarodilo, jelikož těhotenství skončilo potratem. Jak to tedy celé bylo? Upřímně zhruba po třiceti minutách filmu mi to bylo relativně jedno. Atmosféra chybí, jen kameraman s autorem hudby Jamesem Hornerem se snaží vyloudit na divákovi alespoň nějaké emoce!! Ostatně příběhy s „nadpřirozenem“ mi nikdy moc neříkaly, ono si stačí vybavit poslední snímky M. Night Shyamalana. (13.09.2006)

Na začátku je tu možnost, že film bude opravdu kvalitní a vystihne pocity matky, kterou se snaží všichni přesvědčit o neexistenci jejího syna. Postupem času se přidává více a více šílených nápadů, vykonstruovaných spiknutí a slz hlavní hrdinky. Vše je zakončeno úletem. Je to škoda, protože ze začátku je to zajímavý snímek a velmi dobrá atmosféra vám pomůže dostat se do kůže matky, jejichž dítě podle všech okolo, neexistovalo. Bohužel z celého filmu mi jasně vychází, že neví čím chce být. Psychologickým dramatem matky, horrorem na téma "Každý může zapomenout" nebo snad komedií? (26.06.2006)

║Rozpočet $42miliónov║Tržby USA $67,133,509║Tržby Celosvetovo $117,592,831║ Utopená pointa v mišmaše, absolútne nezvládnutý projekt, kde z príchodom záveru príde konečná úľava po pretrpených minútach. Film pre tých čo radi trpia nesúrodosťou deju, čo sa chce tváriť ako veľké posolstvo. /15%/ (26.04.2009)

Tenhle film bych nazval spíše zlodějem času, protože je na něm zajímavých asi prvních 30.minut, než se to roztříští v nesmyslný blábol, kterých je v béčkově vystavěných scifi dost. Jak jsem napsal, začátek hodně slibný, tajemné pozadí ztráty syna hlavní hrdinky, a pak následné tvrzení o neexistenci syna. To všechno bylo opravdu velmi dobře instruováno, ale pak pochopitelně se taky ve filmu muselo nějak pokračovat, a k něčemu vysvětlujícímu se dobrat. A od té chvíle film ztratí všechny svoje trumfy, jde se na to blbým stylem, všechno se to rozpadne na pár nezajímavých a lacině vyhlížejících scének a je po dobré scifi. Kde se stala chyba, a proč se šlo na to právě tak slabomyslně, se asi nedopátrám, ale od půlky filmu nepřijít s ničím kloudným, to už jsem dlouho takový zmar neviděl. Co naplat. Film se do toho všeho sám působivě zamotal, ale nabídl v podstatě jen hodně jednoduché rozuzlení. Nespokojil jsem se s ním. 40% (06.06.2012)

Na tento kousek jsem se moc těšila (i přes dosti negativní recenze v tisku). Musím také říci, že prvních 20 minut jsem byla přímo unešena. Atmosférou, dějem, barevnou stylizací, podmanivou kamerou, zvláštní hudbou. A byla bych udělala moc dobře, kdybych po těch dvaceti minutách prostě film vypla. Neučinila jsem tak, čímž jsem si připravila hodinu dlouhý dojezd - s každou přibývající dějovou hm hm gradací se dílko prapadalo hloub a hloub do stoky televizních plagiátů Akt-X. Ano scénář, ten za to může. Bohužel ani uvěřitelná Julianne Moorová a příjemný Dominic West to nezachrání. A proto nemohu dát více než dvě, i přestože audio-vizuiální složka je nadprůměrná a velmi náladotvorná (úhly kamery, pohled na špinavý NY). Jako jediné přirovnání promarněné šance díky hroznému scénáři mě v poslední době napadá Gothika, která však byla o fous níž, a to díky příšerným hereckým výkonům. (29.04.2005)