R.M.N.

Zkušený režisér a scenárista Cristian Mungiu servíruje další z morálních dramat v rytmu rumunské nové vlny. Mungiu částečně ustoupil od typických dlouhých záběrů a také se snaží pokrýt více sociálně třaskavých témat. Přestože to není vždy ku prospěchu věci, zajímavou výpověď o evropské společnosti jsme přesto dostali. (16.10.2022)

„Mzda je minimální. Ale přesčasy platíme dvojnásobně!“ A proto se pracovníkům se Srí Lanky vyplatí pracovat v tom krásném, prosperujícím a cizincům tolik přívětivém kraji…Mungiu je pro mě 1 ze symbolů rumunské nové vlny. Jenže právě předchozími filmy 4 měsíce, 3 týdny, 2 dny a Zkouška dospělosti si u mě vybudoval možná až příliš velkou reputaci. R.M.N. je znovu sžíravou, kritickou satirou zaměřenou na obraz Rumunska a jeho společnosti (zde konkrétní oblasti a obyvatele doslova projeté sociologickou „magnetickou rezonancí“). Je ale víc nejednoznačný a snaží se otevírat víc témat. To ústřední není zpočátku až tak zřejmé, ale nakonec z toho vykrystalizuje nesmlouvavá obžaloba silně zakořeněného rasismu, vlastně tolik paradoxního (neb, kdo je tu „původní“ a naopak „naplavenina“?). Filmu nechybí solidně vystavěná atmosféra, ale skrz tu mysteriózní složku také velmi nejednoznačný a silně neuspokojivý závěr, který sice má podléhat vlastní interpretaci diváka, ale to ho příliš neomlouvá, proto „jen“ ty slabší 4*. (02.08.2022)

Velká škoda roztahané první půlky, až po víc než hodině se to rozjede. Ale stálo to za to, hlavně kvůli skvostné scéně schůze vidláků v kulturáku, natočené na jeden záběr, ve které brojí proti třem pekařům ze Srí Lanky. Prakticky totožná setkání se dějí i u nás - tady máte autentický úryvek ze schůze českých vidláků proti křesťanským uprchlíkům z Iráku. (16.04.2023)

Etické drama z transylvánské vesnice, kde Mungiu bohužel zaostává za svým debutem, který jsem měl tu možnost vidět a s kterým se mi nabízí srovnání. Snaha vypořádat se s větším množství palčivých sociálních témat celý snímek trochu zbytečně natahuje a divák si musí na nějakou tu lepší filmařinu počkat až do poslední půlhodinky. Závěr je ovšem vystavěný skvěle, ledasco zachrání a divák alespoň nemusí mít strach, že bude ochuzen o kvalitní společenskou sondu. (06.03.2024)

Mungiu opäť vyhrocuje situáciu a podáva si miestnych vidlákov tak, že mňa skoro chytali infarktové stavy! (Najviac ma vytáčal ten mladý pičus s bielym golierom, ktorý sedel úplne pred kamerou, ked boli v kulturáku ku koncu filmu, a v jednom kuse pritakával, alebo krútil hlavou a furt sa otáčal v smere toho, kto práve rečnil!) Od piatich hviezd ma delí tajuplný, mysteriozny záver, po ktorom som si najskôr myslel, že mi niečo uniklo. Avšak po prečítaní tunajších komentov zisťujem, že nie som sám. 85% (01.04.2023)