Vohnice a Kiliján

Fuj! "Kde máte toho svýho prince? Je eště volnej?" Tak ještě jednou fuj! A abych dostála tomu příšernému jazyku, co zněl v pohádce: Votřesná Holubová, co je hérečka zrovna tak, jako já jsem jadernej fyzik! Tentokrát zklamala i jindy uvěřitelná Molavcová, která hraje jako vochotnice... Votřesný dialogy. Nepohádková kamera, tráva je tak nepřirozeně zelená, až z toho jednomu vodcházej voči... Votřesný postsynchrony... Hudební motiv několikrát recyklovaný (Nesmrtelná teta a další tv inscenace, J. F. Svoboda dokázal jeden motiv prodat několikrát, zrovna jako to dělal P. Hapka)... Prostě hnus, velebnosti...  Jediným kladem tak zůstává zámek Líšno, kde se natáčelo... (05.07.2021)

Příšerná pohádka s hroznými hereckými projevy v čele s Evou Holubovou v roli hrozné matky královny. Na této pohádce není absolutně co chválit. Ani jindy standartní Molavcová není dobrá. Námětově pohádka zcela o ničem, dějově prázdná, pro děti nepřitažlivá, pro dospělého neskutečně nudná a blbá. Trapas. (12.02.2014)

Nejsem si jista, zda je tahle pohádka tak dobrá nebo tak špatná, každopádně moje průměrné hodnocení neodpovídá skutečnosti, protože je všechno, jen ne průměrná. V tradiční šabloně zamilované víly a rozdílu mezi čarovným a lidským světem máme dvě o moc soupeřící královny, které ve svých rolích obě překvapují. Vidět Jitku Molavcovou v charakterní roli, byť hraje strašidlo, je nevšedním zážitkem. Bez předstírání naivity, hlouposti a puerilního chichotání a přehrávání jí to sluší. Eva Holubová je střídavě taková, jak ji známe a chvílemi přehrává jak poslední ochotnice v inscenaci na hasičském bále. Stejně tak přehrává i princezna Krásotinka, která je svým jménem zároveň mou favoritkou v souboji o nejpitomější jméno sympatické princezny a princezna Prezentýna. Ta se v celém příběhu jeví jako postava nejzajímavější, a tak pro mě nakonec očekávané prozrazení, jak to s ní je, docela zklamalo. Člověk litoval Vohnici i Krásotinku, že z nedostatku vhodných reprezentantů druhu homo sapiens sapiens rodu mužského se zamilovaly do jediných dvou exemplářů, co tam byly. Štěstí chodí dokola, až si sedne na vola. Za co to takhle odnesly ty ubohý holky, ví jenom Stříbrná Háta. (01.01.2016)

Krásná hudba. Ale to je asi tak vše. Ta pražština přímo rve uši. Jinde mně to nevadí, ale tady to byl přímo děs. Vlastně to prznilo celý film. Kde jseš, k vobědu, jakej seš, to mi znělo v uších ještě hodinu potom. Snad alespoň v pohádkách by se mělo mluvit česky, nepočítám samozřejmě nářečí. Ale jinak to ušlo, nebylo to až tak hrozné. Možná na tom neměly dělat dvě ženy v režii. Paní Molavcovou za herečku nepovažuji, takže její „výkon“ mne neobtěžoval. (14.11.2019)

Ta pohádka by vůbec nebyla špatná, kdyby si ji vzal do parády nějaký schopný scénárista a z šedesáti minut vydoloval nějakou slušnou a ne na první pohled předvídatelnou zápletku s naivními dialogy. Monika Hilmerová je správná volba, naopak Jitka Molavcová jako Stříbrná Háta je krok vedle. Nepovedené a nedotažené. (18.08.2017)