Piargy

Slovensko/Česko/Severní Makedonie tahle spolupráce se(za mě)velice povedla. Po vizuální stránce vymazlený. Černobílý obraz, parádní práce s nasvícením. Neméně povedená je i hudební/zvuková stránka filmu. Pohltilo mě to i obsahově(co se týče příběhu). Tohle historický drama mě prostě uhranulo jako celek a já dávám plnej počet hvězd. (27.09.2023)

Nestává se často, že by se na plátna dostal snímek silně folklórní, ale zároveň symbolický, neadaptující konkrétní místo, nýbrž velké celospolečenské téma, že hřích má být a bude vždy potrestán. Zcela jistě nezaujme diváky konzumující blockbustery a netflix produkci, takoví diváci totiž už zlenivěli a (alespoň podle dostupných komentářů) se už ani nesnaží číst symboly a všeobecně se nad námětem zamyslet. Pro mě je to velmi silný snímek s neskutečně nádhernou kamerou, umocněný jak tématem, tak silou hor a přírody, citlivý i surový zároveň, okořeněný magickým realismem a mocí pověr a znamení. Je bohatý a prostý jako život sám. Minimalistické dialogy společně se silným vizuálnem dokázaly obraz vesnice ve 30. letech ještě více umocnit a navodit pocit autentičnosti a důvěryhodnosti. (17.01.2023)

Artovina světové úrovně. Ivo Trajkov ušel od Kanárské spojky kus cesty, jeho Piargy se možná ve finále nepodařilo prodat to šponované očekávání na jedničku, ale i tak jde o dost dobré, nepříjemné dobové drama. Ta černobílá kamera je tady wow, už jen kvůli ní a živelné Judit se tohle vyplatí vidět. 7.5/10 (08.01.2024)

Dedinka v údolí, borovička v žile, nečakajú nás veru idylické chvíle... Pecháčková zase raz po Jozefovi Makovi v roli írečitej slovenskej devy, ale vzhľadom na jej mentálne nastavenie jej to už vôbec nebaštím. Vizuálne veľmi presvedčivé dielo, zvukovo je to už horšie. Buď mám niečo s ušami, alebo herci nedokážu poriadne vyslovovať, alebo zvukár bol ušný sadista s dlhoročnou praxou... Mnohým dialógom sa vôbec nedalo rozumieť! V každom prípade, film zanechal hlboký dojem. (21.02.2024)

Vopred hovorím, že som nedotknutý novelou a moje nadšenie teda nebrzdí to, čo s ňou film urobil, každopádne dlho tu nebol slovenský film, ktorý by vyzeral takto artovo a za ktorý by sme sa nemuseli hanbiť. Kameraman a osvetľovači by mali pobrať všetky lokálne ceny a zvýšiť požiadavky na honorár, lebo takto natočený a nasvietený film tu dlho nebol (naposledy snáď Uhrov Organ) a asi ani dlho nebude. Osobitná poklona hereckému výkonu Judit, ktorá ako Maďarka aj v tých skromných dialógoch dávala taký perfektný dedinský prízvuk, že by zapadla do ktorejkoľvek slovenskej viesky. 9/10 Update po prečítaní "novely", ktorá má tak 20 strán. Najprv poznámka - problém so sfilmovaním Švantnera je ten, že používa neskutočne bohatý ornamentálny archaický jazyk, ktorý sa nedá previesť do obrazu pretože obraz  vnímaný divákom bude vždy prvoplánovo kódovať konkrétny význam bez možnosti aby si divák sám daný obraz na základe formy použitého jazyka vytvoril (v tom jazyku je tiež tak trochu mágia toho realizmu). Vyčítať filmu, že fakticky polovicu postáv prepísal a spravil z nich všetkých (áno, aj zo žien) ziskuchtivé morálne hovädá je podľa mňa dosť nefér, pretože tento prepis práve prehlbuje to "ospravedlnenie" božieho trestu za hriech, čo je jedným z leitmotívov novely a aj keď paradoxne úmysel scenáristov je zjavne ukázať nám "woke" ženské postavy na tzv. kaviarensky tradičnej slovenskej dedine, beztak ich to prostredie zomelie skôr než lavína; aj Juliša je morálne hovädo, pretože ju to proste so svokrom baví viac než s manželom. Ak si ale odmyslíme túto pomaly povinnú jazdu o "skazenosti tradície", scenár perfektne prehlbuje motív hriechu a odplaty vyššej moci. (27.12.2023)