Bernský zázrak

Kdeže jsou ty časy, kdy jelo Německo na světový šampionát jako outsider a Maďaři naopak patřili k největším favoritům. Od té doby sice u uplynula spousta času, ale i tak se nabízí otázka, co udělali soudruzi v Uhrách špatně. Wortmannovi se podařilo výborně skloubit německý sportovní zázrak s rodinným dramatem, které vychází z trauamat II. světové války. Tohle umí Němci asi nejlépe na světě. Otci, který se vrací z dlouhéhé sovětského zajetí, jsem jeho roli bez problémů uvěřil, ačkoliv se v podání jeho představitele zdánlivě nejedná o žádný zázrak. Problém jsem neměl ani s ostatními herci a scénami, ať už se jednalo o představitele Helmuta Rahna, Sepa Herbergera resp. o momenty z plácků či opravdového hřiště. Finálový zápas patřil k nejlépe podaným sportovním utkáním v historii filmu a jak nikde bylo vidět, že režisér fotbal dlouho hrál, má ho rád a rozumí mu. Tak si říkám, kdy se my dočkáme svého filmového Nagana, Bělehradu anebo i Itálie 1934, Chile 1962 či slavného vítězství nad SSSR na hokejovém MS v roce 1969. Velkých sportovních příběhů máme dost. 80% (23.01.2015)

Kdybych byl fotbalový fanda, přihodil bych určitě ještě jednu hvězdičku, jenže tím vážně nejsem. Popularitě Bernského zázraku v Německu celkem rozumím, protože je to takový milý, lehce kýčovitý snímek, který hladí, fouká bolístky a přitom se zároveň tváří, že otevírá a řeší závažné problémy, jako je válečné trauma navrátilce ze sovětského zajetí. Jenže ten film je přeslazený a svým vyústěním banální. Je prostě mělký, hezky učesaný, dobře se na něj kouká, ale to je tak všechno. Celkový dojem: 45 %. (10.07.2016)

Film bol v Nemecku obrovský hit a niet sa čo čudovať. Ak natočia Česi hraný film o Nagane, dopadne to rovnako. Z pohľadu nezainteresovaného diváka a tým pádom väčšieho emocionálneho odstupu mi však film nepripadal v ničom výnimočný, skôr komerčný ako klubový. Záverečný zápas tiež nie je bohvieako nakrútený a zostrihaný. Ale celkovo spokojnosť, napriek mierne televíznemu looku. U mňa čo sa týka vyjadrenia myšlienky a emócií vedie Fassbinderovo Manželstvo Marie Brownovej, keď v závere počúvame prenos z tohto legendárneho finále. (06.06.2014)

Skvěle natočený film o tom, jak se Německo složitě vyrovnávalo s těžkou situací po druhé světové válce. A jak poprvé od války zažilo okamžik nějakého pocitu vítězství. Ve filmu se objevuje několik dějových linií, hlavní jsou dvě: z pohledu malého chlapce sledujeme, jak se vyrovnává rodina s příchodem otce, který se vrací po mnoha letech strávených v sovětském zajetí a není tak úplně v pohodě. A kromě toho je tu ten národní zázrak - mistrovství ve fotbale: věc, která ne Němce tehdy působila asi jako naše hokejové vítězství v roce 1969. Film samozřejmě hlavně emotivně působí na Němce, ale i já ač Němec nejsem (a nijak zvlášť po tom netoužím), jsem si tenhle film celkem užil. (23.04.2005)

Pěkný film, pro nás ukáže také kus historie z té německé stránky. Trošku mi tam ale neseděla ta náhlá proměna otce navrátilce, poté co si promluvil s knězem. Pohnuté osudy ale byly ukázány z obou stran. Otec, který se vrací po 12 letech, a na druhé straně rodina, která si žije svým životem, a najednou jim tam v podstatě skoro cizí člověk začne říkat, co mají dělat. Když pominu to poválečné pozadí, tak to byl takový obyčejný příběh o sbližování se šťastným koncem. 3,5 * (01.10.2008)