Ďáblova hodina

Miluji televizní seriály u jejichž sledování celou dobu tápu a mám při nich otevřenou hubu a u kterých čučím jako citron na hrnek teplého čaje. Taktéž mám rád seriály u kterých celou dobu nevím o co jde a jsem u nich ztracený jako Bulhar na svatební hostině. Tento seriál musíte bedlivě sledovat a nevynechat jediné smítko, jinak vám ta skládačka nevyjde a nepochopíte smysl tohoto televizního vyprávění. Rovněž nedoporučuji se na tento seriál dívat, když máte vypito nějakých těch deset piv a rovněž nedoporučuji si u nich párkrát zdřímnout, to si můžete dovolit u nekonečných seriálů typu Ulice, kde se až tak moc nestane, když si hodíte šlofíka, ale u těchto psychologických thrillerů určitě néé. Když by se mně někdo zeptal po přímém dokoukání tohoto skvostu o čem to je, tak je to velice složité vysvětlit, aniž bych spoileroval, ale seriálovým fanouškům, kteří mají rádi tajemno a nevědí v jaké realitě se nachází a kteří mají rádi podivné chování hlavních představitelů jako jsme viděli třeba v Městečku Twin Peaks anebo třeba ve Ztracených, tak tito diváci budou asi spokojeni stejně jako jsem byl já. Základním kámenem tohoto vyprávění je ČAS. Ano, je to tak, od této fyzikální veličiny se vše odvíjí a různé natahování času a různé záblesky budoucnosti a minulosti a různé typy dejavu vám mohou připomínat nějaké to dobrodružství Martyho McFlye v jeho cestách a Návratech do budoucnosti, ale tak to samozřejmě není a vy si budete lámat hlavu až do posledních vteřin tohoto vyprávění, kde je vše uspokojivě vysvětleno, tedy pokud jste párkrát nezaspali anebo nevypili nějakou tu bečku piva. Dalo by se říct, že tento příběh je tak trochu i sci-fi, ale i tak trochu krimi a dokonce i tak trochu strašidelný s prvky hororového napětí, ale když se to globálně shrne, tak tam najdete i prvky černého humoru. Hlavní hrdinka Lucy, kterou skvěle zahrála Jessica Raine má každodenní nechtěný rituál, že se probouzí z nočních můr ve 3.33, což je ta ďáblova hodina, což je čas, ve kterém se setkává svět živých a mrtvých. To by ještě nebyl takový ten největší problém jejího dosavadního života, jelikož jak příběh plyne dál, tak se setkáváme s jejím synem, který by se dal popsat jako mluvka a to tím způsobem, že tento malý chlapec skoro nemluví a necítí skoro žádné emoce a ještě navíc imrvére čumí do zdi a povídá si s neviditelnými lidmi. No zkrátka, takového hodného synka by si podle časopisu Šťastná rodina přálo devět z deseti milujících rodičů. Do toho všeho má ještě švihlou matku, která je zavřená v nedalekém ústavu a která si také povídá s neviditelnými lidmi a která se jde občas v noci proběhnout v noční košili po nějakém tom lese. No prostě happy family a víc se fakt nedá napsat, protože by to byly spoilery. Ještě prozradím, že v pozadí příběhu se také vyšetřují nejaké ty sériové vraždy, ale víc už fakt psát nebudu a vřele tento zábavný seriál pro celou rodinu doporučuji všem přátelům kvalitního a záživného televizního seriálového světa. Nezbývá mi než dát zasloužených 90%. (06.11.2022)

Celkem povedená variace na 2 slavné filmy, ( které nebudu prozrazovat, protože by to byl boiler jako hovado ) začíná až překvapivě povedeně hororově a laťku si dovede držet hodně dlouho. Očekávané "revelation" sice není tolik předvídatelné, ale ve finále doručí spíše zklamání, protože našlápnuto před finišem bylo určitě lépe. I tak, na anglickou tvorbu s ne moc vysokým budgetem, se jedná o úctyhodnou záležitost, která je pro fanoušky mystických kriminálek povinností, pro ostatní příležitostí. (20.01.2023)

Divný rozhovor, záhadné vraždy, probouzení se ve stejný čas, zvláštní chování a vize staré dámy, ještě zvláštnější chování malého syna, flashbacky a vize matky, noví sousedé. Těch otazníků je na začátku tolik, že divák vůbec nechápe, o co se tady sakra jedná. Vše se ale postupně a pěkně začne díl od dílu rozplétat. Celou dobu to u mě bylo za plný počet, ale problém mám pouze s jednou věcí a to je celkové rozuzlení/pointa příběhu. Asi jsem jen doufal v něco jiného než takovou, i když celkem fajn, mindfuck myšlenku. Ale to už je pouze můj subjektivní pocit. Ďáblova hodina je jinak solidním mysteriozním thrillerem, který v sobě skrývá prvky temné kriminálky, jindy zase hororu ( díl č.3 je top ) a pokračuje zajímavým vyústěním aka David Lynch. Určitě řadím mezi nejpovedenější seriály roku. (17.11.2022)

Pokud jste milovníci kvalitních mysteriózních thrillerů s hororovými prvky, hutnou atmosférou a zajímavou kriminální zápletkou, rádi sledujete příběhy, do kterých se ponoříte, donutí vás přemýšlet, hádat a snažit se rozuzlit příběh, pusťte si Ďáblovu hodinu!  Příběh seriálu se popisuje složitě, od prvního dílu si nebudete úplně jistí, co přesně se děje a malé šedé buňky mozkové vám pojedou na plné obrátky, aby přišly záhadě na kloub.  Ústřední hrdinkou je sociální pracovnice Lucy, která se většinu svého života budí každou noc z noční můry přesně v 3:33, v takzvané Ďáblově hodině. Jejího syna Isaaca nejde popsat jinak než “zvláštní strašidelné dítě, které ze svého chování buď vyroste nebo rodiče zavraždí ve spánku”.  Neméně zajímavou dvojicí s výbornou chemií jsou detektivové, kteří řeší nevysvětlené únosy a řadu brutálních vražd.  Toto všechno spolu samozřejmě souvisí a propojuje se v neokoukaném a výborně zpracovaném příběhu se spoustou zvratů ždímajícím z diváka emoce.  Proč má smysl seriál vidět? Kvůli atmosféře, kterou vyvolává! Při napjatých scénách by se dala atmosféra krájet… hororovější části nejsou vůbec přehnané, počet lekaček není nijak vysoký, ale dostane diváka do té správné nálady a získá si veškerou pozornost. Každá epizoda láká na tu další a já se nemohla odtrhnout a i ve volných chvílích se snažila odhalit hlavní zápletku a každou chvíli jsem na televizi pořvávala vlastní teorie.  I přes zásah do tolika témat a žánrů není seriál překombinovaný a na konci dává naprosto logické rozuzlení smysl. Od (pro mě do té doby neznámých) tvůrců jsem nečekala tak našlapaných 6 hodin a rozhodně se jedná o jeden z nejlepších miniserialů loňského roku, který svou zápletkou a záhadnou atmosférou může konkurovat i takovým perlám jako je první série Dark a rozhodně předčí loňské 1899. (15.01.2023)

Akonáhle som sa prebrala zo sna, kde som bola na autisticko-dementno-nudnej návšteve u veštice Vandy, pomyslela som si, že na obed uvarím guláš. Dala som tam zemiaky, mrkvu, kaleráb, petržlen, zeler, papriku, bravčovinu, vanilkový cukor, jahody, kyslé uhorky, plastelínu, vazelínu, modré farbivo, žiarovky a zubnú pastu. A pokazené hodinky ukazujúce 3:33. Všetci hovorili, že je to dobré, no potom sa všetci otrávili. Tak som sa vrátila do minulosti, kde som si natĺkla do hlavy, že variť už nikdy nemám. Lenže čo bude v budúcnosti, teda vlastne v minulosti, či vlastne v budúcnosti, alebo už vlastne neviem kedy... človek nikdy nevie. (06.11.2022)