Režie:
Claude BerriKamera:
Bruno NuyttenHudba:
Jean-Claude PetitHrají:
Yves Montand, Gérard Depardieu, Daniel Auteuil, Elisabeth Depardieu, Margarita Lozano, Ernestine Mazurowna, Roger Souza, Chantal Liennel, Armand Meffre (více)Obsahy(1)
Nejrozsáhlejší prózou francouzského spisovatele Marcela Pagnola je jeho dvoudílný román Živá voda. Vrací se v něm, tak jako ve většině svých děl, do rodného kraje Provence, okolí městečka Aubagne blízko Marseille. V roce 1952 Pagnol svůj román sám zfilmoval pod názvem Manon od pramene.
O třicet let později francouzský režisér Claude Berri vytvořil novou dvoudílnou adaptaci. Scénář napsal spolu s Gérardem Brachem, ke kameře si pozval renomovaného kameramana Bruna Nuyttena. Také při hereckém obsazování měl režisér šťastnou ruku: pro Yvese Montanda byla role Césara jednou z životních příležitostí a Daniel Auteuil získal za interpretaci prosťáčka Ugolina francouzskou prestižní cenu Césara. Hvězdné obsazení doplňuje Gérard Depardieu a půvabná Emmanuelle Béartová.
Kraj kolem Aubagne, vyprahlé podhůří Alp, nedává jejím obyvatelům velkou příležitost k obživě. Vše závisí na dostatku vody a kvalitě půdy. Horké slunce a práce tvrdá jako kamení na polích, formuje charaktery lidí, kteří jsou často velmi neúprosní k sobě, stejně jako k ostatním. César se svým synovcem Ugolinem se těší, že lacino vykoupí majetek po zemřelém sousedovi. Jeho pozemek má totiž cenu zlata, je na něm pramen, o kterém nikdo neví...
(oficiální text distributora)
Videa (1)
Recenze (147)
Nadherny pribeh z Provensalska o sousedskych vztazich, hamiznosti a pretvarce. Vyborne vyobrazeny zivot zemedelcu na venkove, kteri trpi nedostatkem vody a nasledne spatne urode. Ve filmu jsem nevidel jedinou chybu na krase, dokonale dilo. Depardieu urcite v jedne ze svych sympatictejsich roli, kterou ztvarnil. Dale pak zaujal Daniel Auteuil v roli podareneho souseda. ()
Škoda, že předloha byla jasně daná, protože asi každý, kdo se na film dívá si přeje, aby se nakonec hrbatému Jeanovi podařilo překonat překážky od místních darebáků, aby mu často pršelo a hlavně, aby došel na to, že na jeho pozemku je pramen. Tomu ale tak není a tak se ubohý Jean protlouká nástrahami života víceméně neúspěšně až do brzské smrti. Vynikající výkony herců, ať už těch vysloužilých, nebo těch začínajících. ()
Film o odvrátených, temných stránkach ľudskej povahy - chamtivosti, závisti, neochote druhým pomáhať... Snímok si síce plynie pomerne pomalým tempom celý čas, a sú tu scénky, ktoré mi prišli ako zbytočné, prípadne ako menej zaujímavé, ale to hlavné čo mi film ponúkol bol neskonale smutný pocit nad nešťastným osudom neboráka hrbáča a jeho rodinky. A to ja moc rád. Pomalé, postupné rúcanie jeho elánu a nadšenia ohľadom budovania ich nového domova až do totálneho zúfalstva a chytania sa aj poslednej slamky tu už nemohlo byť ukázané lepšie. Výsledok bol zničujúci a depresívny, presne ako v knihe, len smútok, plač a obrovský pocit krivdy. Milovník poctivej drámy si príde na svoje. 80/100 Videné v rámci Season Challenge Tour. ()
"What kind of man is he?" "He's a typical city-hunchback type." Značne bezútešná dráma, v ktorej vystupuje do popredia bezohľadná ľudská hrabivosť. Odohráva sa v nehostinnom hornatom prostredí a jej "hrdinami" sú miestni farmári, ktorí sa pre svoju chamtivosť neštítia ani veľmi podlých a zlomyseľných činov. Na druhej strane stojí dobrosrdečný Jean, človek z mesta, ktorý sa trochu naivne a poriadne tvrdohlavo snaží stať sa za každú cenu farmárom. Film samostatne príliš nefunguje, treba určite ho vidieť spoločne s pokračovaním Manon od prameňa (1986). Za jeho drobné negatíva považujem nedostatok emócií a trochu naivný ústredný hudobný motív (Jean-Claude Petit), ktorý sa otravne dookola opakuje. A za jeho pozitíva hlavne výborne herecké výkony ústrednej trojice (Yves Montand, Daniel Auteuil, Gérard Depardieu). "A farmer may grow a hump, but a hunchback rarely becomes a farmer." ()
Kritický realismus může kvést i v naší době. Básník Provence Marcel Pagnol (1895-1974), který stojí v pozadí této filmové série, má svými pohledy do zřejmě meziválečné (?) jihovýchodní Francie, i Francie svého dětství, co nabídnout. Vrstevník např. našeho Jaroslava Havlíčka nebo výrazného představitele ruralistické generace Františka Křeliny či Švéda Moberga konfrontuje sluncem zalitou krajinu gaugoinovských či goghovských obrazů s nejpřízemnějšími pudy tamějších nejchamtivějších sedláků a statkářů. Dnes vyhynulý lidský typ je schopen všeho - i zničení slušného člověka. Trio Depardieu-Montand-Auteil v tomto tématu doslova exceluje; zvlášť silně působí Auteilova kreace sice přiboudlého, ale jinak stejně bezohledného jedince jako jeho neblahý strýc. Přidáme-li k tomuto triu čtvrté jméno, jméno slavného režiséra Clauda Berriho, jistota až geniální filmové kvality je takřka jistě zaručena. A s ní i nevšední divácký zážitek. ()
Galerie (23)
Photo © Orion Classics
Zajímavosti (4)
- Během předprodukce bylo zasazeno 12 000 karafiátů a přesazeno tucet olivovníků se stářím několik stovek let. (ČSFD)
- Gérard Depardieu (Jean de Florette) si v tomto filmu zahrál po boku své tehdejší ženy Elisabeth Depardieu (Aimee Cadoret), se kterou si zahrál celkem v pěti filmech – Nausicaa (1970), Les Aventures de Zadig (1970), Tartuffe (1984), Jean od Floretty (1986) a Le Garçu (1995). (Georgex)
- Původně nabídl Claude Berri roli Ugolina (Daniel Auteuil) Colucheovi, neshodli se ale na výši honoráře a Coluche ji odmítl. (Namaste)
Reklama