Hetalia - Axis Powers

Zobrazení států coby antropomorfních personifikací je nápad, co mě rozhodně zaujal- objevila jsem toto náhodně při prohlížení obrázků na deviantartu. Co se mi však už tolik nelíbí je to, že naprostá většina států jsou chlapci, čímž je tento seriál jaksi teplý. Byť , co jsem zatím viděla, sexuální nebo násilné scény neobsahuje, ale ponechá je k domyšlení. Navíc jsou tam skoro všichni blonďatí a přibližně stejní, někdy mám problém poznat kdo je co za stát. Povšimla jsem si také značné velikosti fanouškovské základny a fantazie příznivců, zabíhající až do sadomasochismu při domýšlení si scének (oblíbeným motivem je například až příliš pěkná personifikace Ruska zpracovávající vodovodní trubkou nebohé Lotyšsko v podobě věčně roztřeseného malého dítěte s vlnitými blond vlásky a modrýma očima- no kdo by si do něčeho takového nepraštil?) (08.08.2010)

Opravdu jsem nečekal, že by mě něco takového mohlo bavit, ale i přes tu všechnu až kýčovitou roztomilost a přeslazenost, jsem se u tohoto seriálu mnohokrád od srdce zasmál a celé je to příjemně ulítlé. K historii se zde přistupuje opravdu neotřele, ale zároveň není nijak překrucována. Navíc hlavními hrdiny jsou mocnosti osy, co víc si přát :D (16.04.2011)

Několikrát jsem se musel hlasitě smát. Mezinárodní vztahy jako zakomplexované vztahy mezi chlapci, zpravidla poněkud úchylné, většinou skvěle fungují. Místy velmi dobrý vhled do povah. Přestože se seriál trefuje hlavně do Itálie, i u dalších států (včetně Japonska) je vytěžen jejich stereotyp, ale i historické chování... Prostě takový dějepis+zeměpis pro první stupeň, který je příjemně praštěný a neláme si hlavu s cenzurou... (08.10.2011)

Když nevíte, do čeho jdete, tak ty začátky jsou pecka, navíc vás dostane už jen ten infaltilní ending (který jsem se omylem naučila na zpaměť). Dokonce se u toho na začátku i dost bavíte, každý díl hezky utíká, ještě aby ne, když má jen 5 minut. Ale po čase to ztrácí to kouzlo, přesto to určitě stojí za to dokoukat až do konce, protože stále přicházejí nové země či situace. Co je pro mě ale mínus, je časté opakování té samé animace (třeba, když Dohoda obklíčila OSU). Co ale oceňuji, je dobrý nápad s endingem, kdy ho zpívala občas jiná země, než Italie, škoda jen, že se to nedotáhlo až do konce a nezměnila se u toho i animace. Takové čistokrevné 3* :-) (21.04.2010)

Sakra, nevěřím, že jsem se učil zpívat ten infantilní ending... Svým způsobem je to mitrovské dílo - ona personifikace byla v umění vždycky hrozně populární, ale způsob, jakým mistr autor dokázal vystihnout charaktery států je... Mistrovský. Pravda, animace není nic extra, ale znám i horší případy - viz jistý nejmenovaný americký seriál - FG. (24.04.2010)