Kodaňský kovboj

už jen to, že jde o nového Refna by mělo být dostatečnou referencí zda se Kodaňskému kovboji vyhnout a nebo ne. Jak už bývá (ne)dobrým zvykem, NWR si opět dělá co chce, příběh tu hraje standardně druhé housle a všemu vévodí audiovizuální stránka. A to je opět parádní a neznám jiného tvůrce, který by takhle geniálně ovládal tohle neoniorvé neonové vizuální porno (výborný soundtrack samozřejmě nechybí). Stejně jako jiná díla NFR i Copengahen cowboy dokáže být neúnosný k nevydržení, stejně jako naprosto fascinující a uhrančivý - a velmi často to zvládá v rámci jednotlivých epizod/scén/záběrů. Osobně patřím k těm, kteří mají Refna stále ještě rádi i přesto, že jsem mu stále ještě nedopustil Neon Demon a vzhledem k tomu že kovboj mi nejvíc připomínal Only God Forgives, což je můj nejoblíbenější Nicolasův film, nějaké ty drobné v hodnocení přihodím. Každopádně bude muset dojít na ještě jedno shlédnutí, abych si trochu víc srovnal to co sem právě viděl. Kdy k němu dojde je ovšem ve hvězdách...70% (+ 5% za Kojimu) (11.01.2023)

Multikulturní panoptikum grázlů a panenská mstitelka, která do něj vnáší rovnováhu. Snůška působivých Refnových trademarků, která se nevyvíjí jak byste čekali nebo chtěli, ale jak bloudí jeho fantasie. První tři epizody zkoušejí naši trpělivost. Průměrně zábavné vody albánské a čínské mafie v nich rozmělní pouze absurdní chvilky s aristokratickou dánskou rodinou na zámku. Čtvrtou epizodu s vítaným přesunem do Kodaně nakopnou řezníci Miroslav a Dušan z Pushera a zpátky na zámku se dostane i na šovinistický bizár s vytříbeným černým humorem, u kterého nechybí samotný Refn. Meta symbolikou i neuspokojivým vyústěním pak seriál slibuje komiksové zítřky. Pokud mu na ně dá někdo prachy. Divil bych se. (28.01.2023)

Nicolas Winding Refn se vrací ve svých stopách a přes mystického Neonového démona, Jen Bůh odpouští dojdede až zpět k Pusherovi. Kodaňský kovboj sleduje Miu, šťastnou minci (za prachy nosí štěstí), kterou si jedna bordelmamá zaplatí, aby konečně mohla mít dítě, jenže skrblí a nechce jí dát celou gáži. Tím roztáčí bizarní kolečka celého hodinového strojku plného laciných děvčat, lidožravých prasat i asijských a východoevropských gangsterů. Vrací se i oblíbený Zlatko Burić a jeho škemrací scéna je až mrazivě děsivá. Metakomentáře, citace mistrů za zvuků fantastického soundtracku Martineze & Juliana Windinga. Nic pro normální lidi. ;) (22.01.2023)

Nevyrovnaný, leč fascinující experiment, který je takovým průřezem Refnovy tvorby - postupně se dopracujeme od syrové realističnosti trilogie Dealera až po audiovizuální pop-estetiku Jen Bůh odpouští nebo The Neon Demon. I když se Kodaňský kovboj z hlediska syntézy scénáře a režie nevyrovná předchozímu seriálovému majstrštyku Too Old to Die Young, stále jen v něm něco podprahově uhrančivého, z čeho by chtěl člověk vidět více. Hlavně díky poslední epizodě, která otevírá pole možností nejen pro filmové či televizní médium (fanoušci Death Stranding mohou lehce nadinterpretovat). (06.01.2023)

Zlo, temno, zlo. V KODAŇSKÉM KOVBOJOVI Nicolas Winding Refn opět útočí na to největší temno ve vaší mysli, přičemž vás u toho v pomalém tempu opíjí hypnotizujícím vizuálem a hudbou. Neony a fialová barva jsou už sice trochu přežitek (nicméně MODRÁ JE NOVÁ ČERNÁ), ale tohle záběrování s pomalou třistašedesátkou či komponováním do hloubky s několikanásobným rámováním je narativní slast. Sice to za mě není TOP TOP, ale zůstane to ve mně hodně dlouho. Pokud se vám líbil NEON DEMON, neváhejte. A chce to projektor. 👌 (12.01.2023)