Motýl s křídly od krve

Ortodoxní příznivci gialla budou pravděpodobně zklamáni, neboť Duccio Tessari kombinuje tenhle specifický taliánský žánr s prvky sarkastické kriminálky, thrilleru a soudního dramatu, přičemž hlavní pozornost zaměřuje na samotný akt vyšetřování než na způsob provedení vražd (krve je zde opravdu pomálu). S až chladnokrevnou precizností pomocí různých vědeckých metod jsme svědky postupného osvětlení vraždy sedmnáctileté studentky, jejímž pachatelem se zdá být moderátor sportovních zpráv. Vedle hlavního motivu však Tessari rozehrává několik mikropříběhů, které zdánlivě hladké vyšetřování zanášejí stopami pochybností (nevěra manželky moderátora s právníkem, další mordy) a víceméně logicky směřují k finálnímu obratnému rozuzlelní s odzbrojující hudební smyčkou Gianni Ferria. Ve výsledku se tak celkový dojem blíží spíše k lehčímu průměru, ale vzhledem k nostalgii po klasických italských detektivkách musím ještě jednu hvězdičku přitlačit (18.02.2006)

Krásný název, ale upřímně jde o giallo které mě osobně moc nechytlo, a to i přes velmi realistické vykreslené policejního vyšetření (forensní patologie+soudní proces, muž držen v kleci v soudní síni-nevídané!, velkých a důvtipných záběrů do minulosti, pro důležitost a objasnění celého případu). Dwi řekl první větou vše, a já jen dodám že kdyby tu bylo více akce, méně dialogu, více vražd a explicitího násilí a obrazně velkých scén, případně větší nahoty, hodnotil bych nejspíš jinak, ale jinak neuvěřiteně bohatý a rozmanitý hudební doprovod, včetně Tschajkovského klavirní klasiky B Minor, byl parádní a krásně splynul s příběhem a originální Ferrio hudbou, tady sem nakonec musel dát přeci jenom o hvězdičku víc. Herecké výkony a jednotlivé charaktery mě tentokrát ale vůbec nezaujaly. Titulní postava byla docela prkenná. Neříkám však že film po technické a umělecké stránce nebyl parádní, ale za velký a zásadní film v žánru jej rozhodně nepovažuji, náhlý konec byl docela zklamáním. Přednost dám spíše Tessariho poliziesco kouskům (celkem 6 záležitostí). (11.05.2011)

Musím říct, že film mě už od začátku dostal použitím Čajkovského hudby, která je prostě nádherná. Jedná se o jeho první klavírní koncert a myslím, že většina z vás zná už tu úvodní, dramatickou melodii. Italové, podobně jako Japonci, dokáží propojit nádhernou vážnou hudbu s děsivými scénami. Tohle je něco, co se rozhodně nedaří každému. Zde je to podpořeno i dobrým příběhem. (01.03.2014)

V první půlce spíše klasická detektivka a soudní drama, ve druhé se ale vše zamíchá. O vraždy tu moc nejde, škoda jen, že půlku všech postav jsem si i přes originální představovačku na začátku celý film nedokázal zapamatovat. Třicetiletá Ida Galli hraje matku sedmnáctileté dcery, trochu bizarní casting... (20.07.2022)

Film začína na giallo rozhodne netradične. Už v prvých minútach hrajúce sa deti nájdu mŕtvolu dievčaťa a polícia okamžite prichádza. Hneď sa rozbieha zložité a detailné vyšetrovanie ktoré vedie pomerne jednoznačne k jedinému podozrivému a ten je aj zatknutý a v polovici filmu už dokonca odsúdený. Hladký priebeh však naruší ďalšia nečakaná vražda, takmer rovnaká ako tá predchádzajúca... ale vrah je už dávno vtedy vo vezení... Tvorcovia šikovne používajú rôzne finty na zmätenie diváka, a ten aj keď je presvedčený že vo väzení sedí nevinný človek, neustále je zneisťovaný čudným správaním ostatných postáv vo filme. Záver je tak skutočne prekvapivý a pointa sa tvorcom určite vydarila. Trochu netradičné giallo, bez maskovaného zabijaka a s prvkami súdnej drámy je však nakrútené kvalitne, a napriek dlhému vyšetrovaniu sa divák nenudí. Filmu síce chýba istá dávka mysterióznosti, vrážd je veľmi málo a horor to určite nie je, ale fanúšikom gialla ho môžem určite kľudne doporučiť... Film, ktorý je len ľahko nadpriemerný, a zaslúži si asi skôr tri hviezdy však exceluje hudobnou stránkou (Gianni Ferria). Pre podobný typ filmu je hudba nesmierne dôležitá, a preto, že ústredný motív sa mi veľmi páčil tak hodnotím vyššie. (10.12.2010)