Karanténa smrti

Vždy jsem obdivoval, jakou energii a údernost dostával Wes Craven ve Vřískotu do střetů s vrahem. Jestli někdo tvořil ve slasher žánru regulérní akční scény, byl to on. A Hyams Jr. jeho postupy mimikuje téměř 1:1 a to v dobrém slova smyslu. Tak úderné naháněčky obětí se jen tak nevidí, a co víc, Hyams nejen kopíruje mistra, ale zároveň skvěle pracuje s prostředím, kamerou a dokonce i s herci, kteří jsou celou dobu uvěřitelní. Williamson se připomene hned několik nápaditými úhyby od zavedených postupů (díl uznání si zaslouží už za to, s jak malým počtem postav si vystačí), jen hlášek je tentokrát minimum, vrah postrádá nějakou osobitou masku (ale je zase pravdou, že o to víc je ukotvený v realitě) a postavy, ač se nechovají stupidně, úplně nevystoupí z řady a není proč si je pamatovat. Pointa je zajímavá. Jde o sociální komentář, který bude publikum rozdělovat (podle jejich vlastního přesvědčení), osobně bych ale Williamsona nepodezříval ze snahy o nějaké moralizování. Jen se autorsky rozhodl využít toho, s čím se svět v posledních letech potýká. Z něčeho si utahuje, něco věcně popisuje s tím, ať si každý zaujme své stanovisko. Proč ne? Coby fanoušek slasher žánru jsem spokojený. 70 % (18.01.2023)

To, že Kevin Williamson zavzpomínal na časy Vřískotu, je zřejmé hned v úvodu. Už tady to vrah nemá jednoduché, už tady ho to bude bolet. Naštěstí to nepůsobí jako vykrádání sebe sama, Sick je jinde, má dobré z minulosti, jinak ale vypadá dnešně, přičemž své udělá i relativně zajímavá pointa. Ta je vyhnaná do extrému, nejen ona působí až parodicky, což zase připomene Vřískot. Humor tu je a funguje nejen v pátek třináctého. Postavy jsou takové reálné, takže zrovna tato trojice příliš zajímavosti nepobrala, což lehce sráží seznamovací část, v té příliš není co představovat, vysvětlovat. Jenže v závěru jejich nastavení vlastně sedí a abych je neshazoval, při soubojích s vrahem zase dokáží používat mozek, vyjma několika chvil. Některé souboje nebo naháněčky působí díky kameře vyloženě akčně. K adrenalinu a zábavnosti tak není potřeba co pět minut, to další mrtvý, těch je tu velmi málo. Navíc své udělá i výborná práce se zvukem, hudbou a nakonec i ten gore. 70% (06.10.2023)

Dve kamarátky sa po vypuknutí covidu rozhodnú stráviť karanténu v majestátnom sídle, ktoré patrí otcovi jednej z nich. Tu ich ale prekvapí nezvaný hosť s nožom v ruke, ktorý rozhodne nemá dobré úmysly. - Asi to vyznie trochu divne, ale ja som sa počas pandémie strašne tešil na to, ako ju budú po jej skončení spracovávať hororoví tvorcovia. Tu sa to vďaka Kevinovi Williamsovi, ktorý je stále vo forme, podarilo s prehladom. Síce už to nie je ambiciózna pecka v štýle Scream alebo The Faculty, ale to nevadí, pretože sa to nesie na podobnej vlne ako vynikajúci seriál Scream z 2015. Teda moderné vzťahy, technológie a koncepty zmixované v štýle, ktoré by fanúšikovi moderného hororového žánru mali sedieť, pretože tu nechýbajú ani originálne úmrtia, ktorých nie je vela, ale pozerá sa na nich velmi príjemne. Pomáha tomu aj výborná hudba od iránskeho skladatela, ktorého meno sa radšej nebudem snažiť skloňovať. Nemal som pocit, že by sa príbeh nutne prikláňal na jednu stranu, čo mi imponuje, pretože táto pandémia počas uplynulých rokoch priniesla na povrch naozaj to najhoršie, čo sa v luďoch skrýva. A to na oboch stranách. V Sick mi spracovanie prišlo racionálne a sociálny komentár relevantný, takže velký palec hore a u mňa silné štyri hviezdy. (13.01.2023)

Škoda že sme miesto Sick dostali v kine Megan, pretože najnovší film od scenáristu Vreskotu Kevina Williamsona je ako horor omnoho výživnejší. Celkovo ide o mix home invasion a slasheru, ktorý ako zatiaľ jeden z mála hororov kvalitne do deja zapracováva pandémiu a karanténu, má postavy ktoré sa správajú vcelku racionálne, pár slušných naháňačiek a súbojov s vrahom ako vystrihnutých z Vreskotu, jeden záverečný lahôdkový kill (parohy) a pri svojej rozumnej dĺžke utečie ako voda. Na druhej strane neponúka nič prevratné, v závere tempo upadá a uhádnuť motiváciu vrahov po odhalení ich identity nie je veľmi náročné, keďže postáv a udalostí je vo filme naozaj minimum. Asi som od takého scenáristu ako je Williamson čakal ešte trošku viac. Megan dostala spodnú hranicu 3 hviezd, Sick dostáva vrchnú (na 4 hviezdy to za mňa žiaľ tesne nebolo). 65% (23.02.2023)

Sick se sice nezapíše jako Vřískot do žánru hororů a nejedná se o nic, co byste doposud ještě neviděly. Sick je ale poctivě natočený home invasion slasher ve kterém jsou postavy dobře napsaný, chovají se chytře a uvěřitelně a divák jim bude jednoduše fandit. Záporákova motiace ke konci dává smysl a tvůrci si tady s pandemií covidu pohrály nápaditě. Atmosféru se to daří pěkně budovat a jakmile přijde na nahánění postav o napětí nebude nouze. Celé je to zkrátka povedená hororová podívaná, kterou jsem si osobně velmi užil a udělalo mi to radost. Kevin Williamson dokazuje, že pořád umí a jeho práce se scénářem má pořád co nabídnout. Osobně doufám, že se Williamson nebude na dalších dvanáct let držet od scénářů k filmům a především k hororům co nejdál. Jeho talent prostě potřebujeme. Z mého pohledu tak musím Sick všem doporučit, kdo má rád slashery a chtějí večer v napětí fandit postavám, tak jděte do toho. Určitě nebudete litovat. 7,5/10. Více se můžete dočíst ZDE. (28.01.2023)