Priscilla

S přihlédnutím k jejím předchozím filmům chápu, co na tématu režisérku zaujalo. Jen nechápu, proč neudělala nic proto, aby zaujalo i diváky. Navíc film kopíruje náladu hlavní postavy, takže všechny režijně nápadité a hravé scény jsou na začátku a závěr je už jen nuda o ničem. Nemusíte se bát vidět Elvise tak, jak si ho stejně nechcete pamatovat, protože z tohoto filmu nezůstane v hlavě nic. Cailee Spaeny je mladá a talentovaná, takže ji ještě uvidíme v příbězích, které stojí za to vyprávět. (24.05.2024)

4/10. Pro mě velké zklamání z naprosto podprůměrného filmu, sázejícího na oblibu tohoto páru. Být manželkou nejslavnějšího zpěváka na světě nebyl žádný med, a aspoň to zde bylo vyobrazeno dobře, jenže pak se film motal dokola a prostřední část filmu jsem doslova přetrpěl. Že by kamera nebo scénář byli na nějaké skvělé úrovni se taky říci nedá. Jacob Lordi je talent, ale jde vidět že zde si na Elvise jen hraje, kdežto Austin Butler se Elvisem doopravdy stal. Ale to není velká výtka, to se dalo už z trailerů lehce očekávat. Cailee Spaeny se mi moc líbila, ale ani tady nedosahuje kvalit Olivie DeJonge z již zmiňovaného Elvise. Film upoutal mou pozornost až když se děj přesunul do Vegas, kde tak trochu začal Elvisův downfall a tím i jeho vztah s Priscillou. Do té doby to bylo furt to samé - "Elvis je pryč, tam je se spoustou žen a já tu trčím sama v obrovské vile". Už to ale bylo dost jasně vidět z úspěšnějšího filmu z roku 2022. Chybělo tomu něco, z čeho by si divák sedl na zadek. Nakonec z toho vznikl (dle mého) naprosto zbytečný a nicneříkající snímek, na který do pár dnů všichni zapomenou. Veliká škoda a zklamání. (02.06.2024)

Kostýmově parádní, herecky nepřekvapivě kvalitní (Jacob jako Elvis jasná trefa), příběhově sterilní. Já vím, že se jedná o film již vyzrálé Sofie Coppoly, ale přeci jen... možná, že jsem čekal návrat do kapku divočejších vod za dob Marie Antoinetty? Pokud člověk viděl pár romancí, tak vývoj vztahu Priscilly s Elvisem pro něj bude poměrně předvídatelný, aniž byste kdy o této dvojici předtím slyšeli. Nezbývá proto než koukat na pěknou interiérovou výpravu. Vyloženě hluchá místa zde naštěstí chybí ale na to, že má tahle komorní podívaná necelé dvě hodiny, tak jsem se znatelně víc než minulý rok od Baze o vztahu Priscilly s králem rock 'n' rollu nedozvěděl. [Viennale 2023] (29.10.2023)

Mnozí dodnes věří, že nezemřel a jednou se vrátí, já si myslím, že to byl pěkný kokot. Alespoň tak ho vykresluje Sofia Coppola, která znovu dokazuje, že v práci s ženskými postavami je její hlavní síla. Zase na to jde neotřele a poutavě, její vize se má dostat pod kůži Priscilly, které se splnil sen tisíců dívek, který ale místy připomínal spíš nefalšovanou noční můru. Bylo mezi nimi přesně deset let, jenže naivní dívence bylo teprve čtrnáct, když ji během své vojenské služby v Německu Elvis poprvé oslovil. Láska a štěstí tu vystupují za zvláštní pojmy, protože léky zobající král rock 'n' rollu je tu za nátlakového a zároveň slabošského debila, jelikož ona nemůže mít brigádu, musí nosit takové oblečení, takový účes i takovou barvu vlasů a vlastně i na odhalování a poznávání svých citlivých erotogenních míst, ačkoliv chce, může zapomenout. Takže jen tu a tam něco špitne, občas projeví nesouhlas a mezi množstvím Elvisových přátel si snaží ukrojit trochu pro sebe. A Elvis pokaždé kamsi zmizí s kapelou nebo na natáčení dalšího z filmů, které ale nesplňovaly jeho očekávaní. A určitě tam nedrží celibát. A roky plynou… Stojí jí to všechno za ten luxus? Má vůbec právo si stěžovat? Film se neschovává a jasně tvrdí, že je předkládaný úhlem pohledu své protagonistky. Osobně je mi šumák, zda jde o určitý druh terapie samotné Priscilly Presley, zajímá mě výsledek. A ten je solidní. Každopádně i nadále platí, že se Coppola tak nějak „stáhla“, od Marie Antoinetty nenatočila nic, co bych si chtěl pustit znovu a opět variuje její dobře známé téma osamělosti a prázdnoty života. Navíc škoda, že v druhé polovině tak moc skáče v prostoru. Herecky samozřejmě velká spokojenost. (10.01.2024)

Věděl jsem, že je to natočeno podle vzpomínek Priscilly Presley, tudíž jsem se nedivil, že je na plátně více ona, než Elvis. Ale divil jsem se, že je film vzácně sterilní, neprovokativní, značně předvídatelný a audiovizuálně zcela standardní, jako nějaká nezajímavá televizní záležitost. Představitelka titulní role se velmi snaží, představitel Elvise nebyl vybraný moc dobře. (28.05.2024)