Ztracený obzor

Frank Capra bol výnimočný režisér, jeho filmy ponúkali zvláštnu príjemnú atmosféru, mali svoje nezameniteľné vnútorné čaro a silu. V tomto príbehu poslal svoje postavy do záhadnej "krajiny" Shangri Lah, kde vládne čistota, spokojnosť a harmónia. Idealista Robert Conway ( výborný Ronald Colman ) je svojimi názormi náchylný k ídei slušnejšieho a lepšieho sveta, takže jeho posobenie v tajomnom svete "pozemského raja" je určitým zadosťučinením a dokáže tejto myšlienke veriť. Silné a pohodové dielo prebúdza v divákovi podobné pocity ako prežíva hlavný predstaviteľ a dokonale ho vťahuje do deja.. Lost Horizon je duchovne veľmi silný film. (04.09.2016)

Věčné hledání ráje. A pak znovu hledání toho samého, když ráj opustíte. No jo, lidé neradi žijí v izolaci, ať jsou sebekrásnější. Já vím, já vím. Všichni tam chtěli zůstat, a to mi přišlo trošku znepokojivé. Jinak nádherná klasika. Mimochodem o nějakých 70 let později se Shangri Lah znovu vyskytuje v paskvilu Mumie: Hrob dračího císaře, ač v úplně jiné podobě. (29.04.2009)

Vynikající snímek s hlubokými myšlenkami o životě, lepším světě a zhýralosti světa za střechou světa. To, že se film nedochoval v celé délce a musel být doplněn fotografiemi, je škoda, avšak i v této formě má Ztracený obzor své kouzlo. Soundtrack Tiomkina je klasicky zdařilý, Frank Capra režijně také potěšil, stejně jako Ronald Colman ve své roli. (10.11.2014)

Neuvěřitelně zajímavý a podnětný film. Člověk si tak říká: "Mohla by taková utopická společnost jako Shangri Lah existovat?" Kdo z nás by se na takový místo nechtěl jednou dostat? Obzvláště se mi líbilo to pravidlo, že pokud hodně chcete ženu jiného muže, je velice slušné, pokud vám jí ten muž přenechá. To by se někdy hodilo :-))))) (17.11.2009)

Inu jo, každý má jiné požadavky na ráj. Co je pro jednoho rájem, může být pro druhého peklem. Taková intelektuálnější varianta příběhů typu "Lost Kingdom" . Jen namísto Oparu či země vládkyně Ayeshi je zde vzorový parabudhistický klášter a namísto hory pokladů zlata a klenotů a plnokrevné domorodé princezny nádavkem se zde dočkáme hory duchovních pokladů a intelektuálně založené zbloudilé čínské princezny. V první části je to pěkný dobrodružný příběh jak z Indiany Jonese (úprk před vraždící soldateskou, únos letadla, ztroskotání v pustinách Himaláje),který se následně láme do psychologického dramatu, ale na přitažlivosti tím tento film vůbec netratí. Pro mne osobně je okouzlující ta výtvarná stránka, práce se světlem, malebná tlupa horských nomádů zajišťující dočerpání paliva, ten nádherný a futuristicky pojatý klášter. A úžasný závěr, ten výraz, který se objeví na tváři zuboženého Conwaye, když uzří mezi sněžnou bouří hnanými vířícími vločkami záblesk svého ztraceného ráje. (31.10.2010)