Před úsvitem

Jsem úplně šokován ! Tohle je přesně to, co jsem hledal. Nádhera. Jeden z nejkrásnejších romantických filmů, co jsem mohl vidět. Krásně jsem se u něho uvolnil a nechal jsem se s oběma protagonistama filmu vést po Vídni a přitom poslouchal jejich zajímavý a velmi inspirující dialog, u kterého jsem se mnohokrát sám zamyslel nad různými věcmi, co mě právě napadly. Prostě krása ! Na konci se mi chtělo až plakat, když jsem viděl jak se ti dva loučí a uvědomil jsem si, že tohle už je konec jejich krásné a vášnivé pouti. Ach. Kéž bych sám jednou něco podobného zažil. (12.11.2009)

Letité ódy nelhaly. Výtečná konverzačka se strhujícími, ale hlavně naprosto realistickými, dialogy. Člověk visí na každém slově a vše mu je zde tak nějak povědomé. Ona klišovitá fráze "ono je to jak ze života" sem pasuje více, než na cokoliv jiného. Akorát je to celé ještě mnohem lepší. O perfektně sehrané dvojici se snad ani nemusím zmiňovat. U téhle romance musí roztát i člověk s ledovým srdcem. (24.07.2013)

-"Daydream delusion, limousine eyelash, oh, baby with your pretty face, drop a tear in my wineglass, look at those big eyes, see what you mean to me, sweet cakes and milkshakes, I am a delusioned angel, I am a fantasy parade, I want you to know what I think, dont want you to guess anymore, you have no idea where I came from, we have no idea where we're going, launched in life, like branches in the river, flowing downstream, caught in the current, I'll carry you, you'll carry me, that's how it could be, don't you know me? don't you know me by now?" ♥♥♥ (12.09.2008)

Dva neznámí lidé se náhodně potkávají, tráví spolu celý den (a noc) a poté přichází ta kritická chvíle, kdy se musejí rozejít. Ovšem zatímco se Before Sunset odehrává jen ve dne a v krásně romantické Paříži, tak Before Sunrise se odehrává (pravděpodobně ta nejmarkantnější změna) v noci. Avšak ať už to byla světélkující večerní Vídeň či prosluněná romantická Paříž, tak herci, scénář i kamera se povedli na jedničku. Ethan Hawke a Julie Delphy jsou fantasticky sehraní. Je pravda, že je tento a i druhý film jen a jen konverzační, ale je natočen tak zaníceně a s tak osobitým stylem, že se prostě nemůže nelíbit. Navíc nepostrádá vtip, inteligenci a přirozený šarm. (23.02.2005)

Je mi jasné, že cynikové budou upozorňovat na to, že ONA by zřejmě z vlaku nevystoupila, že barman by MU láhev červeného prostě zadarmo nedal, že by si hned nevykládali o tak intimních tématech, že OBA by nepotkali tolik anglicky hovořících pouličních „umělců“, kteří jejich počínající vztah kamsi posouvají. Souznění, netriviální dialogy, všední i nevšední témata. Zdánlivě obyčejné povídání, které má ovšem přesný autorský záměr. A divák se může hravě ztotožnit s tím, co sleduje. Něco přes půlden bloumání po městě, vzájemné přitažlivosti, ostýchavosti, prvního polibku, prvního tance, první skoro hádky, prvního rozchodu i narychlo spíchnutého slibu. Nakonec si slíbili, že se sejdou za půl roku. Víme, jak dlouho to nakonec trvalo, ale podstatné je, že i podruhé to trio Delpy-Hawke-Linklater zvládlo dokonale. Začalo to hádajícím se rakouským párem ve vlaku směřujícímu do Vídně a pak Paříže, kdy si ona raději přesedla, skončilo dalšími dvěma milými zastaveními, které je nutné mít ve filmové sbírce. Tři nezávislé kousky, tři nenápadné skvosty. (12.03.2017)