Electra
VOD (2)
Obsahy(1)
Elektřin komplex v elektrizujícím filmu. Dušezpytný námět o předčasném dospívání se potkává s explozivní imaginací, pomocí níž se režisérka noří do hrdinčiných traumatických vzpomínek ve všech odstínech monoklů. Setrvale hravý a místy hrozivý film nejen o tom, jak najít vztah ke svému vlastnímu tělu. (MFF Karlovy Vary)
Recenze (41)
Popravdě na mě některé výjevy byly až moc matoucí, přesto se jedná o vynikající a silné audiovizuální dílo. Hodně se mi líbí i dovysvětlující epilog, jenž proti fantasmagorickým výjevům a náznakům, najednou působí civilně a lidsky. Vynikající práce ()
[3,5*] "It was my 10th. birthday..." Electra, žena s očividnou traumou z detstva, spomína na svoje neľahké dospievanie (dysfunkčná rodina). Jej spomienky sa pritom miešajú so snovými fantáziami a snímka tak dostáva až surrealistický nádych. Je to dielo so znepokojivým nábojom, plné inotajov (trefné narážky na rôzne nezmyselné sociálne stereotypy), ktoré je nepochybne vizuálne pôsobivé, akurát z obsahovej stránky ma až tak silno neoslovilo. ()
Něco tak vizuálně nápaditého se jen tak nevidí. Režisérka filmu dala vědět, že na filmu pracovala od roku 2019 a nutno uznat, že ty 4 roky práce jdou na těch 20 minutách fakt vidět. Je to velmi koncentrované. Snad jen samotný rok vymýšlela nápady spojené s animací a až později, když se dozvěděla o elektřiny komplexu, tomu dala tematické sevření. Tvůrčí zájem byl tedy zaměřen takto a na výsledku to jde trochu znát. Nemám pocit, že by to o komplexu dost dobře vypovědělo a nepřišlo mi to tak dobře zabaleno jako jiný film (Přes střepy), který jsem viděl v rámci FAMU Four, ale možná to lépe sepne až to uvidím znovu, což rozhodně plánuji a rozhodně to byl z oné čtveřice kraťasů ten vizuálně nejsilnější - V tomto směru je to vlastně tak působivé (takovej gasparo-noéovskej švankmajer), že to můžu v klidu stavět na roveň toho nejlepšího, co jsem dosud v kinematografii viděl. Myslím, že Daria Kashcheeva má před sebou skvělou budoucnost. Hodně štěstí! ()
Jen bych rád uvedl, že jsem se stal prvním, kdo uvedl Elektru jako svůj oblíbený film (Fanklub). Dřív než to bude COOL! Budu jen opakovat to, co mnozí. Daria Kashcheeva je Švankmajerem současné generace. A na takový talent čekal český film posledních 20 let. Nevím samozřejmě, jestli ji také čeká tak zářivá kariéra, ale talent a píli na to rozhodně má. Ostatně zajímavé je, že zrovna tento film se dotýká témat, které Švankmajer také mnohokrát uchopil. Sexualita, včetně přitažlivosti nedospělých žen (Otesánek, Něco z Alenky). Zatímco Švankmajerovým pohledem byla mladá dívka v Otesánkovi takovou provokativní mrškou, která zkoumala možnosti své moci nad muži, tak Kashcheeva samozřejmě situaci dospělý muž vs. dívka pojímá ze zcela jiné feministické perspektivy. Ale nechtěl bych, aby to vyznělo tak, že je celý film o sexualitě 10letých dívek, protože snímek pokrývá mnohem, mnohem širší téma. Viz komentář Jitky Cardové. ()
9/10. Mistrovské dílo, kterému se u nás v Česku absolutně nic nevyrovná a po kterém vám vůbec nebude dobře. Daria dobije svět, to vám garantuji!!! ()
Daria válí. Dcera byla úžasná a Electra potvrzuje její neskutečný talent. ()
Naprosto strhující snímek. Je neuvěřitelné, jak dokáže někdo nacpat tak silné a komplexní téma do necelé půlhodiny. Navíc je to zabaleno do fantastického audiovizuálu, kde je každý záběr vymazlený do naprostého detailu. Film o dospívání, jeho složitostech a jak se může každé trauma do nás vepsat na celý život. Jsem nadšený i lehce znepokojený a pustil jsem si to 2x po sobě. I když to není film, který by byl přímo pro mě, naprosto mě dostal. 90% ()
Daria Kashcheeva přijela na karlovarský festival se svým filmem jako hrdinka na koni, avšak s největší pokorou, aby zachránila tamnější prezentaci českého filmu a ještě se přitom stihla stát Švankmajerem nové generace. Pro filmaře je jedna věc mít vizi a věřím, že v tuzemsku jí spoustu lidí má, ale to co tvůrce dělá tvůrcem, je schopnost vizi prakticky převézt ve skutečnost, zhmotnit ji v dílo a skrze něj jí zprostředkovat divákovi a režisérka opět předvedla tuto svou schopnost ve vší preciznosti a jistotě, což při uvedení potvrdil i sám kameraman, který se dle svých slov nikdy nedostavil na natáčení, kde by bylo všechno tak fašisticky ťipťop připravené. Snímek jasně se svými výbuchy kreativity a nápadů vyčníval mezi krátkými filmy a jistě zastínil i nejeden celovečerní počin. ()
Po zhlédnutí filmu Dcera (studentský film) (2019) jsem byla naplněna emocemi absolutně spokojeného a opravdově dojatého) diváka. Po snímku Electra (2023) jsem v pozitivním šoku... to je strhující pro oči, myšlenkou, vnitřním příběhem... pro mne filmový úkaz roku 2023. V té souvislosti jsem hodnotila studentské filmy i jednotlivě i jako celek, protože Electra je za 6! DĚKUJI! Moc si chci přát, aby p. režisérka nebyla jenom létavicí na filmovém nebi. ()
Formálně super, obsahově radši bez komentáře. ()
Horská dráha emocí, různých výjevů, které ze začátku působí zmatečně. Konečná část ale vše dokreslí do jasnějších obrazů a o to víc film na mě zapůsobil. Samozřejmě nesmím opomenout to nejlepší a to je obraz. Jediné, co mi to trošku zkazilo, byl epilog, které to vše dovysvětlil až moc do detailu, ale jinak nemám asi výtek a těším se na další, snad i celovečerní dílo Darii Kashcheevy. ()
Určite najlepší film roku 2023, celoplanetárne! :O ()
Další kraťas, kterým zkouší Daria Kashcheeva dobýt svět a paradoxně to nejzajímavější, co v české tvorbě za opravdu hodně dlouhou dobu uvidíte.. Electra není bezchybná, ale ať už tématem, tak především provedením opět nutí zabodávat svět do mapy v místech, kde se nachází naše unikátní vlast. Po vizuální stránce navazuje na to nejlepší od Jana Švankmajera, či třeba Věru Chytilovou, ale jakoby režisérka dokázala snad jako jediná přenést jejich odkaz do dnešní doby. Řada hravých různých animačních a loutkových přístupů, kterými ozvláštňuje jedinečné téma Elektřina komplexu, utváří pod nánosem nepříjemného a uhrančivého zvukového doprovodu skutečně unikátní zážitek. Známá psychologická teorie poháněná traumatizujícím vzpomínáním hlavní aktérky, které nutí diváka k zamyšlení, co vlastně vidí a nutí ho k soustavnému rozboru obrazu samotného. Dílo, jež klade nároky a otázky, které je potřeba zodpovědět a překonat, a až se to podaří, je na čase Electru vidět znovu, aby měl divák prostor se soustředit zase na jiný jí nastíněný motiv. Absolutní vrchol české kinematografie posledních let v punkovém hávu, jaké není snadno hned zpracovat.. Nejednoznačné nedivácké vzepření se tradicím aktuálního tónu české kinematografie, které vystřeluje samotnou tvůrkyni na post jedné z nejsledovanějších osob tuzemské filmové tvorby. ()
Švankmajer v sukních a na drogách. Talentovaná autorka opět řeší svůj daddy issue, velmi nápaditě za pomoci minima prostředků. Příště už se snad ale posune také k jinému tématu. ()
Stále, i přes druhé zhlédnutí, jsem z Electry odpálen. Daria zvolila absolutně úchvatnou formu a tak každý detail, který vidíte, mění jaksi příběh a vy jakožto divák musíte pozorovat a sledovat vše- a to se mi strašně líbí. Pomalu se totiž vymezujeme ze starých českých standartů. Je to prostě úchvatný začátek. A tak věřím, že Daria prostě jednou ovládne svět a že bude náš druhý Forman. Ať žije! ()
Yeah. Vzdor tomu, že psychologové mají evidentně tendence vše svádět na matky, ve skutečnosti bývají pro ženy často největším zdrojem traumat (rané) vztahy s muži, jejich agresivita a egoismus (ve filmu je zdánlivé matčino toxické chování, kdy malou dceru na oslavu silně nalíčí make upem později odhaleno jako snaha před kamarádkami zamaskovat modřiny způsobené naštvaným otcem a zachránit tak oslavu narozenin). Od útlého věku jsme sexualizovány, v době, kdy ještě sexualitě ani nejsme schopné naplno porozumět. Jsme tlačeny do genderových stereotypů, abychom byly přijímány a milovány. Hlavní hodnota ženy je v jejím vzhledu (a věku) a jakákoli snaha se proti tomu bouřit je nakonec stejně zbytečná, protože i ti největší feministi se do vás zamilujou beztak především na základě toho, jak vypadáte, a kolik vám je let. Proto nemá cenu rezignovat na stereotypní ženskost a člověk se nakonec stejně vrací k tomu, co si osvojil v dětství. Společnost se nás neustále snaží narvat do ideálních škatulek a myslím si, že dnes paradoxně ještě mocněji než dříve. Podle mě není nic toxičtějšího než v posledních letech neustále na sílu cpaný předobraz silné, dokonalé ženy. Tohle příznačně nakonec opět dělají muži, snící o bezchybné partnerce. A co když si taky chceme dovolit být někdy slabé a křehké, chybující, nezodpovědné a nedokonalé? Tvůrkyně žena tohle pochopí. Tvůrce muž se akorát snaží vnutit holkám další nedostižný ideál. Nehledě na to, že to všechno akorát vede k adorování současné generace a mladých holek a budování nenávisti vůči našim matkám a obecně starším ženám, namísto kolektivní sounáležitosti. Copak naše matky nebo babičky byly slabé ženy? Jestli si ale chlapi myslí, že na simpování je něco feministickýho, tak není. Nechte nás být takové, jaké jsme a mít se takové rády. ___ Vizuální zážitek, byť se na Electru nekouká příjemně, ale pocity, které vyvolává, jsou velmi intenzivní a autentické, protože cesta k (sebe)přijetí může být opravdovej horor.___Update: Jestli Daria dobude svět, tak ať se na to tady vykašle a točí jinde. Když sleduju tu lavinu hejtů, co přišla po Lvech za to, že přetáhla děkovnou řeč a využila ji ke společenskému apelu, chce se mi emigrovat. ()
Audiviozuálně úplně mimo nějaká česká měřítka, tohle je Liga mistrů. Příběhově jsem se v tom ale celou dobu trochu ztrácel a zase nacházel, i když to možná byl záměr. ()
Jak složitě najít cestu k vlastnímu tělu ve 20 minutách....jako fakt? Nějak mi to hledání asi uniklo, při koukání na dovádějící figuríny. Je vidět, že to dalo docela dost práce a nějaký umění tam asi bude, ale tohle přijde opravdu někomu geniální? Zuzana většinou jenom blbě čumí a na konci radši většinu toho zvěrstva doslova vysvětlí, aby intelektuálové neměli moc práce s přemýšlenim a mohli rovnou napálit pět jablek. Protože kdyby si to náhodou někdo pustil vícekrát, mohl by zjistit, že to je vlastně v tématech dost povrchní, což se ale vzhhledem ke stopáži není čemu divit. Jediné plus je malá Maruška, která hravě přehrává všechny kolem. Jednu hvězdici za snahu a příšte si raději pustim něco, kde se nebudou objevovat vlastní těla, ani vzpomínky na zmrvený narozeniny, kdy fotr prásknul dveřma a máma se zpila tak moc, že jí na ksichtě vyrostla paviání prdel. ()
Nezlobte se, ale nechutnost a nevkus nutně neznamená umění a světový formát. Spíše bych řekl, že je to forma vlastní psychoanalýzy na dívácích. ()
Jakože... No... Nevím jak se asi vyjádřit. Je to zvláštní, zajímavých hravý, ale proste na 5 to nevidím. Myslím, že to je hodně subjektivní, ale zkoumá to hrozně hezky témata a je to kreativně uděláno tak ať se neopakuju, zkus a myslim, že tech 25 min nebudeš litovat! ()
Související novinky
31. Český lev - výsledky
Tradičně v pražském Rudolfinu se v sobotní večer 9.3. 2024 odehrál slavnostní ceremoniál, při kterém byli předáni Čeští lvi za ty nejpovedenější bijáky, jež jsme mohli v našich končinách na plátnech… (více)
Co si nenechat ujít na festivalu Pragueshorts?
Ve středu 28. 2. vypukne 18. ročník Mezinárodního festivalu krátkých filmů Pragueshorts Film Festival, organizovaného každoročně pod hlavičkou MFF Karlovy Vary. Na ty nejlepší krátké filmy z Česka i… (více)
Ceny české filmové kritiky ovládla Přišla v noci
Večer v sobotu 3. února 2024 proběhl v Divadle Archa v Praze 14. ročník slavnostního předávání Cen české filmové kritiky, které každoročně uděluje Sdružení české filmové kritiky výrazným a chváleným… (více)
Cenu filmových fanoušků získal Bod obnovy
V pondělí 15. ledna 2024 dopoledne byly na tiskové konferenci České filmové a televizní akademie (ČFTA) odhaleny nominace v rámci 31. ročníku předávání cen Český lev. Na začátku tohoto ceremoniálu… (více)