Cementová zahrada
The Cement Garden
Der Zementgarten
Režie:
Andrew BirkinScénář:
Andrew BirkinKamera:
Stephen BlackmanHudba:
Edward ShearmurHrají:
Andrew Robertson, Charlotte Gainsbourg, Alice Coulthard, Ned Birkin, Sinéad Cusack, Hanns Zischler, Jochen Horst, William HootkinsObsahy(1)
Snímek scénáristy a režiséra Andrewa Birkina CEMENTOVÁ ZAHRADA je adaptací známé novely současného britského spisovatele Iana McEwana. Mysteriózní a místy bizarní příběh, vyprávěný z pohledu pubertálního chlapce, překvapuje svou originalitou, otevřeností a dokonalým zvládnutím látky. Zachycuje situaci čtyř sourozenců, kteří v osamělém domě po náhlé smrti otce pohřbí ve sklepě do betonu zemřelou matku, aby mohli zůstat pohromadě jako "páni" domu a neskončili v sociálním ústavu. Děj se odehrává v několika horkých letních týdnech v nevábném prostředí zanedbané periferie. Všudepřítomná atmosféra zmaru a nehybnosti obklopuje dětské postavy, které prožívají zcela všední, drobné epizody. Musejí se však vyrovnat s obrovským vnitřním tlakem, s nelehkým údělem dětství a puberty. Nejstarší sourozenci, Jack a Julie, nakonec dospívají ke incestu (krvesmilstvu), přičemž si uvědomují, že se tím uzavírá patrně nejvýznamnější etapa jejich života. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (165)
Temná elégia na stratené detstvo. Krutá, dráždivá a smutná. Charlotte ma opäť doslova zhypnotizovala. ()
O incestu vkusně a citlivě? Ano, jde to. Betonová zahrada vás o tom dozajista přesvědší. Žádné přehané moralizování, ani prvoplánová provokace... Spíše pomalu plynoucí děj, jenž vás pohltí svou komplexností. Rodina se pomalu ale jistě mění, tíží jí hrozivé tajemství... Které všechny její členy izoluje od okolí, ale zároveň spojí a proplete dohromady. Jen oni jsou schopni čelit nové situaci a vzájemně se podporovat, pochopit a to i za cenu porušení společenských i morálních konvencí. Člověk zkrátka musí pochopit onu hrozivou samotu a touhu po lásce... A jako vždy dokonalá Charlotte Gainsbourg. ()
Jeden z mála filmů, který se, co se kvality týče, může rovnat knižní předloze. ()
Po smrti svého otce zůstanou Jack, Julie, Sue a Tommy pouze s nemocnou matkou. Když se i její dny nachýlí, rozhodnou se děti její smrt nikomu neoznámit, aby nebyly umístěny do sirotčince či podobného zařízení. Jak se ale dokáží vyrovnat se ztrátou obou rodičů, přicházející puberty a celkového pocitu viny ... Kdysi jsem četl knihu Iana McEwana, aniž bych měl tušení, že dle ní byl natočený i film. Kniha mne vcelku zaujala, i když se mi zdála trochu "bez konce", a tak jsem byl zvědavý, jak si s touto situací poradí filmaři. Díky tomu, že se Andrew Birkin hodně striktně držel předlohy (aspoň jak si pamatuji), tak bohužel skončil se stejným problémem - film působí trochu nedokončeně. Závěrečné titulky přicházejí trochu nečekaně po jedné ze silných scén, aniž by film (obdobně jako knižní předloha) cokoliv vysvětlil. Chápu ale, že to není Birkinova vina - předloha je předloha. Rozhodně ale musím pochválit herecké obsazení, kterému vévodí Charlotte Gainsbourg a práci s kamerou, horko a dusno z obrazovky přímo sálá (a není to tím, že je to plasmová tv :) ) ()
Strejda Andrew zřejmě tušil proč má do jedné z hlavních rolí obsadit svou neteř Charlotte. Tady mi to ani nepřišlo nijak zvrácené, naopak vnímala jsem jen křehkost a něhu. Naprosto přirozená touha neztratit svůj jediný domov a zůstat spolu za každou cenu. Láska má mnoho různých podob a i tohle je jedna z nich. ()
"Zemřela matka, do hrobu dána, siroty po ní zůstaly"...a betonem ji zalily. Docela zvrhlý film o čtyřech dětech, které se snaží na špinavém přesměstí zůstat po smrti rodičů rodinou. Nejvíc mě pobavilo, když matka promlouvala pubertálnímu synovi do duše "..Nechci tě strašit, ale pokaždé, když to děláš, tělo spotřebuje litr krve, aby se to obnovilo." :-D Film vrcholí incestem bratra a sestry. Nedivil bych se, kdyby Ian McEwan byl uchyl. Nicméně zajímavý zážitek. ()
Tento film značne ovplynil môj záujem o klubové a nezávislé filmy. Príbeh 4 detí, ktoré prídu postupne o oboch rodičov a sú vystavené na pospas životnému osudu, pričom každý z nich v sebe ukrýva istú odchýlku (úchylku:) od normálu... Vynikajúca záležitosť. ()
Nesmírně sugestivní film o těžké situaci přišlé v nejkřehčím okamžiku života člověka - v době dospívání. Podle mě zatím nejlépe napsaná i zahraná role šestnáctiletého vzdoru, pocitu ohrožení, vnitřních nejistot, zmatku, vybudovaných bariér kolem sebe, hledání vlastní identity, ale také druhého člověka, jenž by to zvláštní prázdno mohl zaplnit. ()
Osudová podívaná. Člověk by nevěřil, že záběr kamery na betonovou škvíru způsobí erekci. Smradlavý egoistický Jack a noblesní Julie mě dusili každou scénou víc a víc a čím víc stáli u sebe, tím víc člověk cítí z toho silný zápal incestu. Sympatie si ihned získají i mladší sourozenci. Mladej transvestita s teplým kamarádem a starší sestra, která si matčinu smrt vybijí stručným pisálkovstvím. Už jsem asi přežranej moderním novodobým filmem. ***** ()
Nepozeralo sa na ta ľahko.Ale len dobre natočený film vás dokáže vcucnúť do deja a len dobrým hercom uveríte, že na prvý pohľad divný príbeh môže mať reálne príčiny a súvislosti.Sugestívny zážitok, hoci raz stačilo.A v skutočnosti nikdy! ()
Uctihodné přepracování románu od Iana McEwana. Charlotte byla úžasná !! ()
Hodně pošahaná je tato zahrada, ale nutno podotknout, že velmi zajímavá. Excelentně vystavěná atmosféra zmaru, dobří herci (zvlášť Charlotte Gainsbourg). Navíc mezi sourozenci by se dusno dalo krájet. 4 a půl. ()
Opravdu velmi zvláštní, rozsahem spíše jen drobné, nenápadné, ale myšlenkovou hloubkou pozoruhodné dílo, s pečlivě v detailech propracovanou obrazovou i dějovou symbolikou, jež v sobě ukrývá množství až tajemných sdělení, odvíjející se ve velmi pomalém, až unaveně malátném tempu, v rodinném domě, úplně odloučeném od zpustlého okolí městské periferie vysokou betonovou zdí, jako v nějaké podivné laboratoři, kde postupně osiří po náhlé smrti otce a po čase i nemocné matky čtyři sourozenci, v domě však chtějí zůstat společně dál a tak pro okolí předstírají jakoby žili stále pod rodičovským dozorem, uvnitř již ale úplně volně a osvobození od rodiči vytvořeného řádu a pravidel, je teď už jen na nich čtyřech, jak budou až do neodvratného momentu prozrazení s takto nabytou svobodou zacházet, co si sami a co vzájemně k sobě dovolí, co dříve odepřeného si vyzkouší, jaká tabu se odváží překročit, vskutku nádherný, citlivý, i když smutný, až morbidně ponurý příběh. Zajímavý komentář: Fridecka ()
Nemám slov, něco tak pečlivě prokresleného - Chování postav, záběry, příběh atd... jsem už dlouho neviděl. Citlivý snímek, který ničí hranice morálního chápání. (Nedotčen knižní předlohou...) ()
Kamera: Stephen Blackman ... velice zvláštní příběh, ale hlavně mě dostal konec. Takhle nečekaně utlý příběh(asi to bylo tím, že na obalu dvd bylo napsáno 101 minut) jsem nikdy nezažil. Z herců bych chtěl hlavně vyzdvihnout Charlotte Gainsbourg, ale i ostatní dětské role jsou zahrány dokonale. ()
Poetický pohled, který zpracovává velmi zajímavé téma, se může mnohým zdát hodně provokativní, ale myslím si, že po zhlédnutí celého filmu vám bude naopak vyústění celé situace připadat jako jediné možné. To, jak film zobrazuje prostředí příběhu, hodně vypovídá i o celé atmosféře, protože ta je opravdu dusná, tíživá a ponurá. Jedinými možnostmi úniku z této šedi, pak je pro děti matčin sarkofág nebo jejich vnitřní svět a touhy. Závěrečná scéna pak už je jen nevyhnutelným vyústěním touhy nejstarších dětí po blízkosti a lásce. Film si s knižní předlohou v ničem nezadá, i když obě díla mají trochu odlišný charakter, byť se příliš neliší. Výkon Charlotte Gainsbourg je brilantní (já pořád říkám, že na ní něco je... a tady se z ní stává opravdový magnet všech mých smyslů), ale ani ostatní herci nezaostávají. Tou závěrečnou korunou už pak je hudba a povedená kamera. ()
Nevšední zážitek pro všední dny. Téma odzizení, hledání integrity a vlastního já u "nedosocializovaných" mladých lidí pluje na filmové vlně smutku, samoty a bezvýchodné strnulosti. Osiřeni jako ztráta pout i zodpovednosti, jako osvobozeni ale i ztrata vedeni, cile a smysluplnosti. Kniha sice zvýrazňuje vnitřní pnutí postav a srozumitelněji rozvíjí další témata (postindustrialní izolace, betonový hrob jako životodárné tajemství i památka, přežívání bez vzorů, sexualní puzení obrácené dovnitř "rodiny"), i tak se ale podařilo látku převést na plátno přinejmenším dost dobře. ()
Dle mého srovnatelné s McEwanovou novelou. 80% ()
Výborně, ale skutečně výborně udělaný, pro mne ovšem ne příliš záživný film. Navíc nefrčím na transvestismu, ani na incestu mezi sourozenci. Obsahově mě to téměř kompletně minulo. ()
Od Iana McEwana jsem něco málo četl a bavilo mě to. Především hloubka psychologie jeho postav, kterou dokázal vždy skvěle popsat, byla obdivuhodná a vtahující. Ať už postavy řešily nějaké banality, či extrémní situace, vždy bylo zajímavé pozorovat jejich vnitřní svět a vývoj. Proč se tak rozepisuju u knih autora předlohy? Protože to stejné mi přišlo jako hlavní plus filmu Betonová zahrada, který je další filmovou adaptací jeho knihy. Námět silného příběhu je dostatečně známý: čtyři sourozenci ve věku zhruba deset až dvacet let zatají smrt svých rodičů, aby je nesebrala sociálka. Téma jako stvořené pro ponoření se do psychologie postav. Režisér Andrew Birkin stvořil komorní snímek o pár postavách s velmi dusnou atmosférou jednoho horkého léta. Počasí je spalující, situace někde mezi beznadějnou a zoufalou a čtyři mladí hrdinou se s tím vyrovnávají každý po svém. Herecké výkony jsou přesvědčivé a vůbec celý snímek na mě působí hodně autenticky. Je to další z řady filmů, na kterém lze ocenit kvalitu všech složek, fungující celek a přesto z něj nebudete mít dobrý pocit. ()