Ore dake Level Up na Ken - Season 1

Solo Leveling je sólo jedného charakteru Jin-Wooa, ostatní sú len do počtu, aby proste bolo krovie pre nášho hlavného hrdinu. Iné postavy, ich motívy, ich osobnosti, sa budujú minimálne, alebo vôbec, ešte občas som zachytil nejaký zámer s Joo-Hee, ale potom sa stalo niečo, že vlastne načo sa s ňou príbeh zaoberal. Či to je dobré, alebo zlé, že príbeh je zameraný na jednu osobu to neviem. Zároveň potom dostávame absolútne zbytočné zábery z toho čo sa deje vo svete, ktorým som nie všetkým rozumel, prichádzali len ako ozvláštnenie zaujímavého príbehu hlavného hrdinu. Áno je dobré, že máme nejaký obraz o tom čo sa deje, aj mimo záberu hlavného hrdinu, lebo zrejme sa do toho všetkého nejak zapojí v druhej sérii, ale tu to občas nudilo a boli to proste, len zábery na veci čo sa diali bez nejakého dôležitého vyústenia. Jin-Woo je dobrý hlavný hrdina, tá jeho zmena je uveriteľná, len a len z dôvodu, že aj predtým nebol nejaký zbabelec a keď sa jeho sila zvyšuje, zvyšuje sa aj jeho sebavedomie a zároveň sú badateľné, aj výčitky toho akou cestou sa dal a to hlavne v posledných epizódach anime. Áno výčitky toho, že sa dal cestou, kde už nemá návratu sú trocha skryté, nie sú povedané na priamo, ale sú tam zábery, kde to vyzerá, že hovorí jeho vnútro a samozrejme, aj preto tam bola umne pridaná postava Kang Taeshika. Smrť postáv je absolútne bežná vec v Solo Leveling a na žiadnej z postáv mi v podstate nezáležalo, príbeh je stavaný tak, že Vám záleží len na hlavnom hrdinovi, ešte možno tak na jeho sestre a matke. Herné "veci", obrazovky, questy, inventár, vyskakujúce obrazovky sú naozaj zábavné, aj keď nevieme prečo sa to deje a hlavne niekedy nevieme ani ako na tom hlavný hrdina je, aj keď mu naskáče päťdesiat levelov, netušíme kam sa vlastne posunul, lebo občas sú čísla a štatistiky, ktoré má klamlivé, hlavne z dôvodu, že my vôbec netušíme aké sú štatistiky iných postáv v anime a to sa možno nikdy nedozvieme. Ja tu samozrejme nachádzam len týchto zopár neduhov a znie to ako keby ma anime nebavilo, opak je pravdou a moje hodnotenie tomu zodpovedá. Animačne to na vrchole v konkurencii nie je a hudobne tiež nie, ale je to v konkurencii podobných bojových anime by som povedal dobrý nadpriemer. Koniec sa mi dosť nepáčil, ale keď to bolo úplne na konci a nevyhovovalo mi to, neviem ako sa s tým bude pracovať v druhej sérii rozhodol som sa nemeniť hodnotenie, len na základe toho, že anime vo mne zanechalo pachuť tým koncom. (06.04.2024)

Sakra, mě to mrzí, štve a pomalu i přestává bavit se vyhrazovat proti kvalitám každého druhého nového šónenu. Naposledy Jujutsu Kaisen nebo Frieren, byť není striktně šónen, který v jistých oblastech exceluje, ale není univerzálně skvělý na všech frontách. No a Solo Leveling je tak nějak jeho opakem - na téměř všech frontách průměrný, nejzajímavější v experimentování s mechanikami světa. Což o to, komiksová předloha se v tom moc neliší, jen díky svému formátu fungovala lépe. Hrdina/vypravěč byl více stravitelný, protože se překrýval se čtenářem, expozice byla vhodněji dávkována a ona známá videoherní okna nemizela po vteřině. Ale to všechno, včetně postav vynikajících spíš svým designem než charakterem, bych přešel, protože Solo Leveling stejně těžil primárně ze sakra uspokojivého boření hranic sil hlavního hrdiny a dechberoucí, dynamické a barvité kresby akce. Jenže ani tady anime adaptace úplně nestíhá, a s tím, co má teprve přijít, asi nemá ani šanci. I ten soundtrack tak docela nevytrhne, Sawano totiž většinu času volil spíše epicky znějící skladby namísto něčeho energičtějšího a živějšího. A navrch toho všeho ještě padají problémy národnostní otázky a vztahů Japonska a Koreje. Anime verze se totiž jakoby schovává a nechce 100% přímo přiznat zasazení děje do Koreje a celou značku, i když to z marketingového hlediska nedává tak úplně smysl, značně pojaponšťuje - název anime nebo protagonistova profláklá hláška "Arise" jsou japonsky. Což je docela zvláštní, jelikož "Jsem atomický" nebo "Jsem kostí svého meče" japonsky nejsou a raději sází na prodejnost angličtiny... (07.04.2024)

Podobné hodnocení jako u Čiju mahó no mačigatta cukaikata. Taky zde máme kvalitní předlohu, které se dorovnat je takřka nadlidský úkon. Navíc i tady jsou úvodní části předlohy její asi nejslabší částí. A taky zde museli tvůrci pracovat s relativně omezeným rozpočtem. Ale i tady se to podařilo. Mám radost, že se rozpočet použil rozumně a nevyplácal se na prvním dílu. Tohle je totiž hlavně akční jízda, kde prim hrají epické souboje. A v posledních dílech už jsem cítit podobný feeling jako u předlohy. Vše okolo je vlastně osekané na minimum. Je upozaděné budování okolního světa, jelikož na to prostě při té krátké stopáži není čas. Hudba je také vcelku dobrá, ačkoliv nic úplně světoborného. Takže za mě spokojenost a těším se na další řadu. Jen bych byl rád za víc než 12 dílů. Arise Shadow Monarch 75% (30.03.2024)

S nadsázkou bych Solo Leveling nazval takovým pubertálním vlhkým snem. Vadí to? Mně ani upřímně ne, naopak jsem se docela zabavil. Z hlediska děje tady vesměs platí, že cesta je cíl. Asociace lovců, spolky, hmmmm. Manové kameny? Huh? Invaze na ostrov? Whatever. Jediné, co mě zajímá, je záměr oné "vyšší moci" a jak s nově získanou silou náš hlavní hrdina bude nakládat. Poslední díl mi tak nějak napověděl, že první série jen připravovala půdu pro to, co nás čeká. No já jsem ready. (15.04.2024)

S tím, kolik jsem toho o Solo Levelingu slyšel ještě před začátkem vysílání, jsem to celé asi čekal přeci jen o něco lepší. U prvních pár dílů jsem vlastně ani moc nechápal, co ti lidé na tom vůbec mají. Příběh o tom, že se do našeho světa otevírají brány z jiné dimenze, nebo jiného světa není v anime ničím neobvyklým, a tak pro mě celý úvodní díl působil jen jako takový ne moc zajímavý edgefest plný krve s tím nejokatějším cliffhangerem na závěr. Ani další vývoj o tom, jak hrdina získal schopnosti, které mu z každodenního života dělají v podstatě videohru, mě moc nechytil a sestřičky sledující jeho postupnou proměnu mě bavily asi tak málo, jako ta proměna samotná. Ani po stránce animace jsem nebyl v tu dobu vůbec v hypu. Viděl jsem screeny z manhwy a srovnání s anime adaptací a když mám shrnout svůj tehdejší dojem – anime mě moc nepřesvědčilo. Souboje mě začaly zajímat asi až od bitvy s velkým hadem a příběh mě chytil až v momentě, kdy se začalo řešit, jak moc jsou tyhle portály do jiného světa vlastně šedou zónou, zkrátka co všechno se v nich může stát a na koho si také musíte dávat pozor. Videoherní mechaniky mě sice stále příliš nebavily, celý ten interface a jeho spojení s realitou pro mě pořád moc nefunguje, ale beru to jako snadný způsob, jak pro diváka mapovat hrdinův pokrok a podávat mu informace relativně známou formou. Co se animace týká, postupně se zlepšovala, v druhé půlce už opravdu bylo na co koukat a mnohé souboje jsem si užil, ale zase, když vezmeme práci MAPPY na druhé řadě Džudžucu Kaisen jako strop anime akce, jako pomyslný S-tier, tak to, co mi zde předvedlo studio A-1 Pictures, je pořád maximálně A-tier = mohlo by to být ještě lepší. Co mě tu také příliš nechytlo jsou postavy. Hlavní hrdina je fajn, baví mě ho sledovat, ale je to asi jediný charakter, o kterém vím opravdu něco víc. U většiny dalších vedlejších postav vím sice zhruba kdo to je, ale o jejich charakteru vím po dvanácti dílech minimum. Když si to shrnu, mám tu seriál, který si mě začal získával postupně, svému hypu zatím pro mě nedostál, ovšem jako slušný úvod – představení – relativně fungoval a v druhé půlce už se docela rozjel. Mám zájem vidět víc, očekávám víc, snad mě druhá sezóna nezklame. Ta první ode mě dostane 7,4/10. (30.03.2024)