Ore dake Level Up na Ken - Season 1

Anime vytvořené na základě opravdu populární korejské manhwy. Vzhledem k tomu, že manhwu už mám celou přečtenou až do konce, tak jsem od tohohle hodně očekával, protože tento příběh je opravdu suprový - i když má své určité malé mínusy. I když je to korejská předloha, tak je to zpracováno s japonským dabingem (stejně jak tomu bylo u anime "A Returner’s Magic Should Be Special" z minulé sezóny). Když už zmiňuju tento druhý počin, tak jsem se právě obával, aby to autoři anime opět trochu nezprznili, ale naštěstí se tomu tak nestalo a vcelku to odpovídá předloze. Příběh je zasazen do současného prostředí, kdy se v Koreji začaly objevovat jednoho dne portály do dungeonů a lidé tak museli uzpůsobit svůj život tomuto jevu a přizpůsobit se novým schopnostem a stylu boje, aby mohli tuto hrozbu zničit. Hlavní hrdina je tak jedním z lovců, kteří se vydávají do těchto portálu, aby si vydělal na své živobytí díky nasbíranému materiálu, který je v realitě žádaný a přeměnit ho na peníze, aby pomohl své rodině, kdy má mladší sestru, která chodí do školy, matku v kómatu a dlouho nezvěstného otce. Bohužel ale tento hrdina je tím nejslabším ze všech a dělá si spíše ostudu, kdy skoro nic nevydělá a je věčně zraněný. To se pak však změní po přežití jednoho opravdu nečekaného dvojitého dungeonu. Obecně to má velice dobrou dramatickou a akční stránku, kdy hlavní hrdina se postupně "vypracuje" z ničeho na super silného za pomocí speciálního herního systému, který je unikátní pouze pro něho. Tato první série je pomalejší, kdy člověk vidí ten frustrující začátek až po určitý bod, který změní úplně všechno, až do startovací bodu, ze kterého se pak bude odvíjet to další. První série je tak dlouhý úvod, kdy teprve to zajímavější přijde v dalších sériích. Anime odpovídá 45 kapitolám manhwy, kdy bych to tedy tipoval tímhle tempem cca na 4 série. Po animační stránce je to super a po hudební je to velice slušné. (31.03.2024)

Klíčové prvky a kvality seriálu rozebírám ve svých recenzích u jednotlivých epizod (E1, E6, E11). Zde se věnuji srovnání seriálu se stejnojmenným "komiksem", jimž oběma posloužila light-novel jako předloha.   |   [1] Kdybych od Solo Levelingu viděl jenom anime, vůbec bych si tento příběh tolik neoblíbil. V mých očích je manhwa lepší. Najdete v ní hromadu detailů, které ji činí daleko víc epic a edgy, při čemž tempo děje si určujete sami. V každém případě se nestane, že byste celých 20 minut četli dialogy (viz S01E08). [2] V "komiksové verzi" nikdy nenarazíte na expozici během akce (která si díky tomu udržuje napětí) a vždy se řeší výhradně jedna dějová linka - lačnění po odpovědích či zdržování neexistuje. Navíc v anime některé repliky působí neuvěřitelně trapně, zatímco na obrázku mi to vůbec nepřišlo. [3] V televizní adaptaci se přece jen objeví pár pochybných kamerových záběrů na ženské postavy [2/9] – ty v manhwě vůbec nejsou a díky tomu se můžete plně soustředit na protagonistův sigma-grindset, aniž byste si vysloužili titul Úchyl. [4] Jako třešnička na dortu, manhwa vám dovoluje předvídat dění, pakliže si pečlivě pročtete Sungovy schopnosti a popisky vybavení. Díky jistému fenoménu: "Když příběh zvládnu předvídat, víc se mi líbí," můžete obdržet ještě uspokojivější zážitek. Toto umocnění mi v anime chybělo, kde souboje často představují prosté "deus ex machina momenty“. Proto "komiksovou verzi" mohu doporučit, jak nadšeným, tak zklamaným divákům anime. Nadšenci si pozvednou svůj zážitek na vyšší level, kritici mohou Solo Levelingu přijít na chuť. Pro fanoušky ovšem přidám varování: "Pokud přečtete manhwu, anime Vás v budoucnu dost možná začne s*át a už z něj nezískáte natolik pozitivní zážitek." Manhwa: 11/10, anime: 8/10 (30.03.2024)

S tím, kolik jsem toho o Solo Levelingu slyšel ještě před začátkem vysílání, jsem to celé asi čekal přeci jen o něco lepší. U prvních pár dílů jsem vlastně ani moc nechápal, co ti lidé na tom vůbec mají. Příběh o tom, že se do našeho světa otevírají brány z jiné dimenze, nebo jiného světa není v anime ničím neobvyklým, a tak pro mě celý úvodní díl působil jen jako takový ne moc zajímavý edgefest plný krve s tím nejokatějším cliffhangerem na závěr. Ani další vývoj o tom, jak hrdina získal schopnosti, které mu z každodenního života dělají v podstatě videohru, mě moc nechytil a sestřičky sledující jeho postupnou proměnu mě bavily asi tak málo, jako ta proměna samotná. Ani po stránce animace jsem nebyl v tu dobu vůbec v hypu. Viděl jsem screeny z manhwy a srovnání s anime adaptací a když mám shrnout svůj tehdejší dojem – anime mě moc nepřesvědčilo. Souboje mě začaly zajímat asi až od bitvy s velkým hadem a příběh mě chytil až v momentě, kdy se začalo řešit, jak moc jsou tyhle portály do jiného světa vlastně šedou zónou, zkrátka co všechno se v nich může stát a na koho si také musíte dávat pozor. Videoherní mechaniky mě sice stále příliš nebavily, celý ten interface a jeho spojení s realitou pro mě pořád moc nefunguje, ale beru to jako snadný způsob, jak pro diváka mapovat hrdinův pokrok a podávat mu informace relativně známou formou. Co se animace týká, postupně se zlepšovala, v druhé půlce už opravdu bylo na co koukat a mnohé souboje jsem si užil, ale zase, když vezmeme práci MAPPY na druhé řadě Džudžucu Kaisen jako strop anime akce, jako pomyslný S-tier, tak to, co mi zde předvedlo studio A-1 Pictures, je pořád maximálně A-tier = mohlo by to být ještě lepší. Co mě tu také příliš nechytlo jsou postavy. Hlavní hrdina je fajn, baví mě ho sledovat, ale je to asi jediný charakter, o kterém vím opravdu něco víc. U většiny dalších vedlejších postav vím sice zhruba kdo to je, ale o jejich charakteru vím po dvanácti dílech minimum. Když si to shrnu, mám tu seriál, který si mě začal získával postupně, svému hypu zatím pro mě nedostál, ovšem jako slušný úvod – představení – relativně fungoval a v druhé půlce už se docela rozjel. Mám zájem vidět víc, očekávám víc, snad mě druhá sezóna nezklame. Ta první ode mě dostane 7,4/10. (30.03.2024)

Nikdy jsem si nemyslela, že by snad měl seriál šanci se kvalitou vyrovnat tomu neskutečnému hypu, který kolem něj už od oznámení anime čtenáři manhwy vytvářeli. Stejně jsem do toho šla s tím, že si prostě užiju jednoduché akční anime - budu moct vypnout a soustředit se jenom to, jakou cool věc zase hlavní hrdina předvede. Jenže právě tady přišlo zklamání - ten dokonalý únik před realitou mi nakonec poskytly jenom poslední dva díly (animačně opravdu super), zbytek seriálu se pouze snaží působit jako něco strašně extra (přitom jsem podobných anime viděla už hromady). Zároveň se autoři pokoušeli tam až na sílu dát nějaký ten příběh vedle, který ale nedával moc smysl, minimálně ne nám, co jsme nečetli předlohu. Vedlejší postavy byly hodně průměrné, žádná z nich mě absolutně nezajímá a ani sám Jinwoo není výjimka. Na další sérii kouknu, ale doufám, že se spíš bude držet toho, co jsme viděli na konci seriálu a to hlavně animačně. 5.8/10 (31.03.2024)

Sakra, mě to mrzí, štve a pomalu i přestává bavit se vyhrazovat proti kvalitám každého druhého nového šónenu. Naposledy Jujutsu Kaisen nebo Frieren, byť není striktně šónen, který v jistých oblastech exceluje, ale není univerzálně skvělý na všech frontách. No a Solo Leveling je tak nějak jeho opakem - na téměř všech frontách průměrný, nejzajímavější v experimentování s mechanikami světa. Což o to, komiksová předloha se v tom moc neliší, jen díky svému formátu fungovala lépe. Hrdina/vypravěč byl více stravitelný, protože se překrýval se čtenářem, expozice byla vhodněji dávkována a ona známá videoherní okna nemizela po vteřině. Ale to všechno, včetně postav vynikajících spíš svým designem než charakterem, bych přešel, protože Solo Leveling stejně těžil primárně ze sakra uspokojivého boření hranic sil hlavního hrdiny a dechberoucí, dynamické a barvité kresby akce. Jenže ani tady anime adaptace úplně nestíhá, a s tím, co má teprve přijít, asi nemá ani šanci. I ten soundtrack tak docela nevytrhne, Sawano totiž většinu času volil spíše epicky znějící skladby namísto něčeho energičtějšího a živějšího. A navrch toho všeho ještě padají problémy národnostní otázky a vztahů Japonska a Koreje. Anime verze se totiž jakoby schovává a nechce 100% přímo přiznat zasazení děje do Koreje a celou značku, i když to z marketingového hlediska nedává tak úplně smysl, značně pojaponšťuje - název anime nebo protagonistova profláklá hláška "Arise" jsou japonsky. Což je docela zvláštní, jelikož "Jsem atomický" nebo "Jsem kostí svého meče" japonsky nejsou a raději sází na prodejnost angličtiny... (07.04.2024)