poster

Vij

  • Sovětský svaz

    Viy

    (Sovětský svaz)
  • Sovětský svaz

    Вий

    (Sovětský svaz)
  • anglický

    Viy or Spirit of Evil

Horor / Pohádka / Fantasy

Sovětský svaz, 1967, 78 min

Předloha:

Nikolaj Vasiljevič Gogol (kniha)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Ramirez85
    ****

    Je fajn, že našinec už z principu neodmítá vše, co má nálepku 'Sovětský svaz', no pryč s politikou, Vij je totiž ukázkou skvěle zvládnutého řekněme pohádkového hororu. Po většinu času tam teda všichni jen chlastaj (inu Rusové :-), ale o to děsivější jsou večerní scény z kostela, a na to, že je to film z poloviny šedesátých let, tak to teda klobouček, masky démonů nebo i samotného Vije jsou vskutku děsivý. Ona i ta loutková kostra jednoho trošku vycuká :-) A když si k vizuální stránce přičteme i tu audio, o skvělý hororový zážitek je vystaráno. A já si můžu odškrtnout (po všech těch Amerikách, Angliích nebo Franciích) další zem, ze které jsem viděl hororový film.(10.5.2015)

  • Hejtmy
    **

    {477/1001} Očekával jsem docela hodně, ale nějak mi to nesedlo. Ono totiž dívat se na mix Mrazíka, Raimiho Evil Dead a komunistické antiklerikální propagandy je už samo o sobě docela nepředstavitelné, navíc ten ruský humor a kulisový styl zpracování, prostě jsem čekal něco trochu temnějšího, když už je to na prvním místě označeno jako horor. P. S. V současné době vzniká třídilný(!!!) remake téhle pohádky. Děje tady nebylo ani na těch 80 minut, takže jsem zvědavý, jak někdo tuhle Gogolovu kratičkou povídku roztáhne na tři filmy... 40 %(6.4.2011)

  • Bluntman
    ****

    (SSSR) VIY to má u nás těžké, protože naráží na řadu bariér, které jsou dány jinými kulturními návyky (příliš sovětsky specifické a temporytmicky pomalé), žánrovou nečistotou (jde o horor?, pohádku?, satiru s fantaskními prvky?) a nedostatečnou zakořeněností předobrazů filmu (jak mravoučného lidového vyprávění, tak Gogolovy povídky ze sbírky Mirhorod). Zato na Západě je debut Konstantina Yershova přijímán jako vůbec první sovětský horor, který je kvalitativně srovnatelný se světovými, žánrově spřízněnými díly - jak italskými gially (s esteticky vytříbenější a divákem si za pomocí užití důmyslných stylistických postupů si pohrávající MASKOU DÉMONA Maria Bavy, která taktéž vychází z Gogolovy povídky), tak produkcí studia Hammer (britské počiny jsou divácky uspokojivější, až podbízivější, berou se méně vážně a akcentují spíše to nesvětské pro divákovu potěchu). K co největšímu vychutnání proto navrhuji přistupovat ke snímku jako k realistickému, i když vzhledem k vykreslení církve dobově tendenčnímu, který je ozvláštňován žánrovou stylizací. Odpadá tak problém s tím, že se zápletka neodvíjí a postavy nejsou vykresleny dle žánrových - pohádkových či hororových - pravidel a očekávání, ačkoví se film neubrání předvídatelnosti a plochosti ve vykreslení, a to i přes přítomnost "polidšťujících" vlastností u ústředního "hrdiny" (chtíč, opilství, mamon...). Noční scény v kostele pak vyžadují přepnutí na jiný - žánrový - mód vnímání, kdy nevadí, že se věci řídí jinou logikou a triky i masky nepůsobí věrohodně. (Možná to bude dáno tím, že noční - kostelní - scény režíroval Alexandr Ptuško, který kromě pohádkově kýčovitých výjevů, jimiž se proslavil, zvládá i čirý a postupně gradovaný děs.)(22.1.2011)

  • eraserhead666
    ****

    V této fantastické strašidelné ruské pohádce jako by ožily ty úchvatné kresby z knihy ruských pohádek Krása nesmírná, na nichž jsem jako dítě ujížděl a jež mi naháněly hrůzu. Normálně je to klasická ruská pohádka z vesnice plná zpěvu, chlastání a venkovského idealismu, ale když dojde na kostelní scény, padal jsem na zadek. Nádhera. V době, kdy něco jako digitální triky byly hudbou daleké budoucnosti (naštěstí) ,vytvořit něco tak úchvatného, atmosférického a strašidelného, to prostě dokáže jen stará dobrá „ruční“ práce z níž by si měli vzít příklad všichni ti dnešní digitální patlalové. Povedené triky, skvělé masky, výborná práce s kamerou, světlem a barvami, opravdu strašidelná čarodějnice a dobrá hudba. Trochu jsem se bál, co mi vlastně film nabídne, ale nakonec mi naservíroval mnohem více, než jsem vůbec čekal. Tento film si své místo v knize 101 hororů, které musíte vidět než zemřete, zasloužil zcela oprávněně. Máte-li rádi strašidelné pohádky, tohle by jste si neměli nechat ujít.(21.9.2011)

  • AGAMENON
    ***

    Ruský filmy jsem nikdy neprožíval a jejich pohádky mi přišly vždycky trochu divné, ale Viy se od všech těch Finisů jasných sokolů přeci jen trochu odlišuje, neboť vychází ze strašidelné povídky N.V.Gogola. Podobnou pohádku máme i nás.Problém je trochu s tempem, první komická třetina je v podstatě o ničem, navíc hlavní hrdina je dement, kterej potřeboval akorát pár facek, kterýmu jde nejvíc kurvení a chlastání. Druhá třetina nabírá oprátky, a třetí chuděra už to nevytrhne. Bohužel spousta scén je natočena v ateliéru, některé scény úplně zbytečně např. bouchání na vrata, navíc dosti nevábných kvalit, asi na úrovni našich studiových papundeklových pohádek vyjma interiéru polorozpadlého kostelíka, jenž byl proveden velmi umě. Při "vymítání" se mohli tvůrci více odvázat. Škoda, že se strašidelnýma potvorama vyrukovali až po oné poslední osudové noci, Viye bych nechtěl potkat, navíc bylo sympatické, že tvůrci zachovali onen tragický konec. Nadržená babuša hraná bezzubým dědulou byla stejnak nejlepší.(31.3.2010)

  • - Při druhém večeru v kostele Chom (Leonid Kuravljov) shodí ze stojanu svou knihu a vypadají z ní stránky. V dalším záběru kniha nedotčeně leží opět na stojanu. (Jericho666)

  • - Kokrhajícího kohouta jsme už jednou viděli ve filmové pohádce Skazka o care Saltane (1966). (Dlee)

  • - Když po druhém večeru ráno Chom (Leonid Kuravljov) odchází z kostela, je jeho kniha zavřená na stojanu. Při příchodu večer je ale otevřená. (Jericho666)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace