Vedma

Remake naprosto parádního Viy, který s původním kouskem nemá nic moc společného... Ano, je tady čarodějnice, tři noci mší, věčné (nepovedené) pokusy o útěk z vesničky, ale to je asi tak vše... Ta tam je skvělá hororovo-pohádková atmosféra, roztomilé (někdy až úsměvné) přehrávaní herců, výborná hudba... Vedma je obyčejná duchařina, snažící se rovnat americkým filmům a zcela zapomínající na specifika ruské kultury... A to je škoda... (03.01.2011)

Tohle ztvárnění Gogolovy povídky Viy mi moc nesedlo. Problém je asi v tom, že jsem povídku nečetl a proto se upínám k filmu z roku 1967. Ve srovnání s ním " Vedma " prohrává na plné čáře. Novinář je nesympatickej, ostatně jako všechny postavy v tomhle filmu. Hudba byla místy ucházející, podobně to bylo s kamerou. Přesto film nedokáže vyvolat velké napětí natož nějakou mrazivou atmosféru. Ani třetí noc nedokáže napravit reputaci předchozího dění. Ještě bych chtěl opravit, že film nemá zde uváděných 79 minut, ale stopáž je 97 minut. Zdřejmě jde o prohození čísel :) (11.02.2018)

Námet je výborný, taký rozprávkovo-hororový, ale to spracovanie je veľmi slabé. Dejová linka je o chlapíkovi, ktorý musí v jednej zapadnutej dedine vykonať po tri dni omšu (aj keď podľa mňa je rozdiel medzi omšou a obyčajným modlením) za mŕtvu čarodejnicu. Tá sa mu jeho poslanie samozrejme snaží zmariť... Efekty s výnimkou poletujúcej čarodejnice tu nie sú skoro žiadne a masky až na jednu-dve scénky tiež nebolo treba. Exteriéry neboli zlé, starý opustený kostol ponúkal mnoho možností, škoda že sa nevyužili. Keby sa pridalo na atmosfére, zmenila hudba a dotiahli technicko-výpravné záležitosti, tak z toho mohla byť celkom slušná gotika. Takto len podpriemer. 40/100 (17.10.2014)

Vcelku chápu poměrně nízké hodnocení většiny uživatelů. Vij byl převeden na plátno několikrát, mně osobně se samozřejmě nejvíce líbí italská volná adaptace od Bavy. Rovněž sovětský film ze 60.let (1967) se vydařil. Problém Vedmy je v tom, že tři noci v kostele jsou poměrně ubíjející, respektive čekání na ně. Kdo zná předlohu, může propadnout až zoufalství při nekonečném čekání na závěr. Moderní vizuál (trochu nechápu stížnosti; měl by být jako ze sovětských filmů před 30 lety?) využívá optických hrátek - rybího oka - (ve kterých si tak liboval např. J.Herz v Morgianě) i postupů užívaných ve videoklipech. Není pak divu, že ve spojení s hudbou a létající čarodějnicí u stropu kostela máte pocit, že sledujete video nějaké pagan či symphonic metal kapely... (Inkubus Sukkubus, Within Temptation, Nightwish, Xandria a řada dalších). Místo vodky skotská whisky, místo kočáru s koňmi pěkný bourák. Ponuré obrázky lesů, hřbitova, kostela, měsíce nořícího se do mraků a vše objímající, pohlcující a zakrývající mlhy jakoby vypadly ze všech těch Van Helsingů, Underworldů a Vlkodlaků (což jsem radostně uvítal). Minusem je chybějící strašení. Kde je pekelná hrůza dohánějící diváky k mdlobám? Není. Škoda. A samozřejmě nechybí častý mýtus se šedivějícími vlasy. Vyrostlé vlasy prostě nezešediví ani nezbělají, ať se čehokoliv děsíte sebevíc. Konec jsem čekal jiný, jelikož hlavní postava má být ztrestána! Dobře, je otevřený, ale... Pěkné obrázky, slušivá hudba, několik hezkých scén...u mě za 3,5*. (13.01.2014)

Velmi volný remake Gogolova "Vije", zasazený do neurčitého amerikanizujícího prostředí s potlačením ruských prvků. Místo pravoslavného bohoslovce Chomy je tu hlavní postavou sekularizovaný novinář Evan (Ivan) Berghof, jehož hraje Valerij Nikolajev. Čarodějnici Meryll představuje Jevgenija Krjukova. Musím říci, že se mi tento film velmi líbil a považuji jej - na rozdíl od předchozích komentářů - za kvalitní a nadprůměrný. Stejně jako původní ruský "Vij" z roku 1967 a srbské "Sveto mesto" z roku 1990. Nesporná vysoká hodnota vizuální, herecká i hudební a koneckonců i ideová (s dobrým, ale zároveň otevřeným koncem); znovu musím opakovat: Rusové umějí umění... (30.11.2013)