Nezlob, Kristino

Karel Hoger jako malir, ktery z pocatku nechape, ze doba je nekde jinde. Posleze procitne a zacne konecne malovat srozumitelne obrazky. Nezapomenutelna je urcite scena, kdy si ziskava mistni deti, kdyz na vesnicke slavnosti kresli detem valku jako oskliveho draka a cela akce se zvrhne v detskou mirovou manifestaci. Velmi zajimava je postava zeny vamp Heleny, s takovou burzojou bych teda zadny bratrickovani nedovolil....... (05.01.2006)

Veseloherní agitka nebo spíše jakási fraška podle scénáře od V. Neffa o modernistickém malíři-hrdinovi Janu Xaverovi (K. Höger), jenž vyznával lidu nesrozumitelné pseudoumění tak dlouho, dokud jej jedna sympatická a samozřejmě uvědomělá dívka nepřivedla na tu správnou cestu, tedy aby maloval každému pochopitelné obrazy podle regulí socialistického realismu, pro radost všech pracujících. Tak tam namalujeme třeba traktor ne:-)? Panebože, politická karikatura nakreslená na dětské besídce také nemala chybu. Špatný film, Xaverův domek se hodně brzy okouká, křečovité herecké výkony, mdlé a nic neříkající dialogy, nechtěný vtip, filmu na jeho váze nepřidali, na filmu mě tak zaujalo akorát okolí Lužnice kde se to celé tenkrát točilo a částečně Karel Höger. Jako malý kucí se ve filmu objevily Václav Postránecký a Vladimír Pucholt. (11.07.2006)

,,Jenomže ty nemaluješ skutečnost takovou jaká je!“ Tato socialistická veselohra má trochu nezvyklé téma. Nejsou v ní ani dělníci, ani rolníci, ani bdělí vojáci, ale umělci. K těm měl minulý režim spíše negativní vztah, protože svobodně pojaté umění lze chápat jako buržoazní a tedy protirežimní. V tomto filmu se snaží převychovat avantgardního naprdnutého umělce Xavera na pravého stoupence socialistického realismu, který by maloval samé traktory a vysmáté úderníky. Je to taková vztahová veselohra s různými nedorozuměními, které jen protahují děj, aby nakonec vše dobře skončilo. Z herců mě nesmírně potěšila Zdenka Procházková, která si zahrála šarmantní a velmi vkusně oblékanou umělkyni, která jako by vypadla z filmů Alfreda Hitchcocka. Jinak má film příjemnou letní atmosféru a poklidné tempo, docela hezky se na něj dívá, pokud si člověk odmyslí spoustu naivity a ideologického balastu. (30.08.2020)

Mě dát ty buzny komunistický před dům amplion, aby mi tam nějakej soudruh bek vyřvával, že nástup na letní brigádu je v sedum hodin, tak by mi taky nejspíš jeblo. V tomhle boji jsem byl teda jednoznačně na straně zápornýho hrdiny. Navíc hlavní bičizka v halence barvy špatně vyblitý hrachový kaše, budovatelskej kukuč, prdel jak... no klasika. (18.04.2013)

Nejsem zběhlý v tehdejší filmové propagandě, ale tohle vypadá jako kuriozitka. Kdysi avantgardní malíř byl vypuzen začátkem 50. let z Prahy a usídlil se na venkově, kde je ke všem nevraživý a s nikým nevychází (podobně jako Anděl). Přijedou za ním přátelé, kterým na něm stále záleží a on si postupně uvědomí, že má cenu dělat zase pro lidi. Kýč o tom, že v každém lze probudit dobrého člověka. Roztomilé z dnešního pohledu v momentě, kdy malíře velmi popudí, že jeho dílo bylo zneužito pro reklamní účely, ale když vidí, jak se to lidem líbí, vyměkne. (17.11.2010)