Nezlob, Kristino

Když jsem viděl Karla Högera, jak dětem kreslí draka, který po babce sežral i továrnu, říkal jsem si že to je na rok 1956 pěkně odvážná alegorie na komouše. No a pak když drakovi dokreslil helmu SS, jsem pochopil, že tohle je další z řady megadebilních komoušských agitek. Höger je dobrý herec, ale ani ten tuhle sračku nezachránil. (15.04.2012)

Půvabná Vendlová, vynikající komediální výkon Deyla ml. v roli Lojzy z reklamky, perfektní civilní nepřehrávající Höger. Beneš se Záhorským taky výborní. Dokonce i Baldová tentokrát ujde a hodí do placu i dobrej fór: "No to jsem ale magor!" Překrásný obraz Kristiny. Když ho chtěla roztrhnout, skoro se mi zastavilo srdce. Pěkný film o malířích. Takových moc není. Co na tom, že se tam občas zmíní brigáda či závazek, nebo že na vesnické alamaře trčí globus. (23.09.2021)

,,Jenomže ty nemaluješ skutečnost takovou jaká je!“ Tato socialistická veselohra má trochu nezvyklé téma. Nejsou v ní ani dělníci, ani rolníci, ani bdělí vojáci, ale umělci. K těm měl minulý režim spíše negativní vztah, protože svobodně pojaté umění lze chápat jako buržoazní a tedy protirežimní. V tomto filmu se snaží převychovat avantgardního naprdnutého umělce Xavera na pravého stoupence socialistického realismu, který by maloval samé traktory a vysmáté úderníky. Je to taková vztahová veselohra s různými nedorozuměními, které jen protahují děj, aby nakonec vše dobře skončilo. Z herců mě nesmírně potěšila Zdenka Procházková, která si zahrála šarmantní a velmi vkusně oblékanou umělkyni, která jako by vypadla z filmů Alfreda Hitchcocka. Jinak má film příjemnou letní atmosféru a poklidné tempo, docela hezky se na něj dívá, pokud si člověk odmyslí spoustu naivity a ideologického balastu. (30.08.2020)

Podobné tendence - v tlaku na srozumitelnost a "přístupnost" umění vidím i dnes, jen trochu jiný žargon. V. Neff napsal opravdu příkladný papírový scénář. Jisté kvality přeci jen ale snímek má - nejvíce v hereckém výkonu Högerově, Baldové a štěku Steimarově. Film také reflektuje mírné uvolnění režimu - reklama už je dovolená, ba přímo žádaná, ženy už se oblékají a češou více žensky - viz Zdenka Procházková. (24.05.2011)

Nejsem zběhlý v tehdejší filmové propagandě, ale tohle vypadá jako kuriozitka. Kdysi avantgardní malíř byl vypuzen začátkem 50. let z Prahy a usídlil se na venkově, kde je ke všem nevraživý a s nikým nevychází (podobně jako Anděl). Přijedou za ním přátelé, kterým na něm stále záleží a on si postupně uvědomí, že má cenu dělat zase pro lidi. Kýč o tom, že v každém lze probudit dobrého člověka. Roztomilé z dnešního pohledu v momentě, kdy malíře velmi popudí, že jeho dílo bylo zneužito pro reklamní účely, ale když vidí, jak se to lidem líbí, vyměkne. (17.11.2010)