Nezlob, Kristino

Hrozný blábol. Ani komedie to nebyla, protože se nebylo čemu zasmát, pokud ovšem komedie má splňovat tento atribut. Snad jen jediné větě se ve filmu dalo věřit, jelikož má obecnou platnost nezávisle na režimu, již vyřkl Ferdinand (Svatopluk Beneš) asi 5 minut před koncem :Pokud jde o daremnost, tak se ženské vždycky shodnou. (13.07.2007)

Nejsem zběhlý v tehdejší filmové propagandě, ale tohle vypadá jako kuriozitka. Kdysi avantgardní malíř byl vypuzen začátkem 50. let z Prahy a usídlil se na venkově, kde je ke všem nevraživý a s nikým nevychází (podobně jako Anděl). Přijedou za ním přátelé, kterým na něm stále záleží a on si postupně uvědomí, že má cenu dělat zase pro lidi. Kýč o tom, že v každém lze probudit dobrého člověka. Roztomilé z dnešního pohledu v momentě, kdy malíře velmi popudí, že jeho dílo bylo zneužito pro reklamní účely, ale když vidí, jak se to lidem líbí, vyměkne. (17.11.2010)

Karel Hoger jako malir, ktery z pocatku nechape, ze doba je nekde jinde. Posleze procitne a zacne konecne malovat srozumitelne obrazky. Nezapomenutelna je urcite scena, kdy si ziskava mistni deti, kdyz na vesnicke slavnosti kresli detem valku jako oskliveho draka a cela akce se zvrhne v detskou mirovou manifestaci. Velmi zajimava je postava zeny vamp Heleny, s takovou burzojou bych teda zadny bratrickovani nedovolil....... (05.01.2006)

Podobné tendence - v tlaku na srozumitelnost a "přístupnost" umění vidím i dnes, jen trochu jiný žargon. V. Neff napsal opravdu příkladný papírový scénář. Jisté kvality přeci jen ale snímek má - nejvíce v hereckém výkonu Högerově, Baldové a štěku Steimarově. Film také reflektuje mírné uvolnění režimu - reklama už je dovolená, ba přímo žádaná, ženy už se oblékají a češou více žensky - viz Zdenka Procházková. (24.05.2011)

,,Jenomže ty nemaluješ skutečnost takovou jaká je!“ Tato socialistická veselohra má trochu nezvyklé téma. Nejsou v ní ani dělníci, ani rolníci, ani bdělí vojáci, ale umělci. K těm měl minulý režim spíše negativní vztah, protože svobodně pojaté umění lze chápat jako buržoazní a tedy protirežimní. V tomto filmu se snaží převychovat avantgardního naprdnutého umělce Xavera na pravého stoupence socialistického realismu, který by maloval samé traktory a vysmáté úderníky. Je to taková vztahová veselohra s různými nedorozuměními, které jen protahují děj, aby nakonec vše dobře skončilo. Z herců mě nesmírně potěšila Zdenka Procházková, která si zahrála šarmantní a velmi vkusně oblékanou umělkyni, která jako by vypadla z filmů Alfreda Hitchcocka. Jinak má film příjemnou letní atmosféru a poklidné tempo, docela hezky se na něj dívá, pokud si člověk odmyslí spoustu naivity a ideologického balastu. (30.08.2020)