Těla

Sci-fi žánre príliš neobľubujem, ale akonáhle ide o cestovanie v čase (pokiaľ to nie je úplné fantasy), siaham po tom všetkými desiatimi. Viacerí v komentároch spomínajú paralelu s Dark – úplne oprávnene, a veruže, nevyhnem sa tomu ani ja. Silno cítiť inšpiráciu práve týmto seriálom, vďakabohu, že Bodies neskĺzlo do takého chaosu, ktorému chýba akákoľvek logika, ako tomu bolo neskôr v Dark. SPOILERY: Až okaté bolo, keď hlavná postava dokonca použila slovné spojenie „tik-tak“. Celkovo je Bodies príjemným prekvapením, kde sa prelínajú 4 časové línie. A aj keď sa zdá, že hlavnou záhadou bude záhadná mŕtvola muža, ktorú vyšetrujú štyria detektívi v štyroch rôznych rokoch, tá pointa prejde pomaly do úzadia. Zo všetkých časových liniek (1890, 1941, 2023 a 2053) ma najmenej bavila tá posledná v budúcnosti a najviac zrejme tá prvá z 19. storočia. Som rád, že sa celý príbeh nerozsypal a neprestal dávať logiku, s pribúdajúcimi časťami všetko do seba zapadlo. Tvorcovia vsadili na menej známe tváre, čo považujem za výhodu. Hviezdou bol Stephen Graham (tradične skvelý a vrcholne nesympatický) a taktiež aj izraelská hviezda Shira Haas (Unorthodox), tiež mi jej postava Iris Maplewood k srdcu neprirástla. Azda najviac mi sadli Kyle Soller ako Alfred Hillinghead a Synnove Karlsen ako jeho dcéra Polly. Mnohí tu tiež spomínajú tradičnú Netflix „LGBT propagandu“, priznám sa, že nachvíľu mi to pri gay zápletke tiež napadlo, že to mohlo ostať aj bez toho, ale na druhej strane, malo to svoje opodstatnenie kvôli tomu, aby inšpektora Hillingheada mohol Mannix/Harper vydierať. Oplatí sa pozrieť aj ľuďom, ktorí sci-fi neobľubujú :) (01.02.2024)

Britská troufalost drápat se na kvality německého Darku opravdu zaslouženě skončila na tenké hranici mezi červenými a modrými čísly, protože si bere na paškál sakra zajímavé téma, aby se v něm sama v mnoha aspektech ztrácela a našla sama sebe až v poslední, opravdu vyšperkované epizodě. Bohužel ani tu jsem nedokázal tvůrcům sežrat, protože ji vidím jen jako omluvu za nedotažených předešlých 7 epizod. Snaha byla, ale mohli se snažit více. [viděno na Netflixu] (30.12.2023)

Nemám rád promarněný potenciál skvělého námětu. Seriál obsahuje spoustu naprosto zbytečných nechutných scén, které příběhu nic nepřidají, které nejsou zásadní a fungují jen jakési vložky buď korektnosti dnešní doby, nebo jako osobní preference scénáristy. Krom toho je seriál velmi natahovaný a čím delší je, tím víc klesá úroveň a zápletka. Autoři se jednoznačně ztrácí v ději a zaplétají se do vlastních sítí upředených z časoprostorových vláken, kdy pro každého účastníka platí jiné pravidla. Jakoby to psala rozpolcená osobnost, která si nedokáže ujasnit předchozí děj. A co říct na to tristní zakončení? - Proč to dělat jednoduše, když to jde nesmyslně a složitě? Přece proto, aby to nedávalo absolutně žádný smysl! (01.12.2023)

Čtyři časové roviny, čtyři různí vyšetřovatelé, jedna stejná mrtvola. Rozhodně zajímavý a originální námět u kterého bylo dost jednoduché se ztratit, ale tvůrci to nakonec ustáli se ctí. Je sice třeba jim jít trochu naproti a úplně nepřemýšlet nad paradoxy, ale pokud se tohle divákovi povede, dostane slušně šlapající a napínavou detektivku se sci-fi prvky. Dark je sice úplně jiný level, ale Bodies se mu ani nesnaží konkurovat a jedou si svoje vlastní žánrové hrátky…70% (26.11.2023)

3 a půl / Slušné rodinné sci-fi s fajn námětem, žel zpracování slabší, ale jako celek to funguje a rozhodně neurazí. Trochu mi to připomnělo nedávnou sci-fi sérii 1899, která je tedy vizuálně bohatší a bavila mě tedy víc. O parádní soundtrack se postaral můj oblíbený skladatel Jon Opstad, jehož hudba se tu blíží lehce k motivům z Blade Runnera, no, některé tracky (Maplewood & Defoe) vyloženě jak z něho... (20.10.2023)