poster

Vojáci svobody (TV seriál)

  • Sovětský svaz

    Soldaty svobody

  • Sovětský svaz

    Солдаты свободы

  • Maďarsko

    A szabadság katonái

  • anglický

    Soldiers of Freedom

Drama / Válečný / Historický

Sovětský svaz / Československo / Maďarsko / Polsko, 1976, 599 min

  • Přemek
    odpad!

    V roli Klementa Gottwalda Bohuš Pastorek.(13.5.2008)

  • Master19
    **

    Viděl jsem jakousi TV verzi na CSfilmu, ta měla necelé tři hodiny a dialogy byly simlultánně dabovány patetickým mužským hlasem. Zaujaly mě rozmáchlé bojové scény, které jsou pojaty opravdu giganticky, ale detaily jsou podobné kvality, jako z jiných sovětských válečných filmů. Řeči kolem jsou pak naprostou vymývárnou a nestojí za zmínku. Celkově tedy kromě výpravných scén není důvod ke shlédnutí.(25.5.2007)

  • Thomassi
    **

    Vojáci svobody je čtyřdílný výpravný film popisující působení komunistů různých států v SSSR za druhé světové války na pozadí vojenských operací. První díl začíná dobytím Stalingradu, kdy se začalo věřit, že Německo může válku prohrát. A proto se komunisté začali formovat do různých organizací (tzv. Národně osvobozenecká armáda) v boji proti Hitlerovi. Končí na Nový rok 1944. Druhý díl začíná počátkem roku 1944 a zaměřuje se především na Varšavské povstání. To je natočeno celkem dobře, hlavně bojové scény. Ale sovětští soudruzi si vše udělali podle sebe a nehledí na skutečná fakta a z neúspěšného povstání viní Západ. Taká ukazují, že na záchranu Varšavy vynaložili všechno svoje úsilí, ale pravdou je, že sovětská armáda se zastavila před městem a čekala. Rozhýbala se, ale už bylo pozdě a povstání bylo potlačeno a jednotky vstoupily do města až v lednu 1945, pět měsíců od zahájení povstání. Třetí díl se zaměřuje na situaci v Rumunsku a také na počátek Slovenského národního povstání. Znovu je zde pár úchvatních bitev, ale spíše se v tomto díle blábolí. Poslední díl ukazuje dění v Bulharsku a Maďarsku, bitvu o Duklu a končí osvobozením Prahy. Jako celek je to z politického hlediska neskutečná slátanina všemožných komunistických keců o tom, jak jedině oni dokáží vyhrát válku atd. Ze západních Spojenců dělají největší idioty a všechnu špínu hází na ně. Ale z hlediska vojenského, hlavně bitvy, se to dá. Filmy Jurije Ozerova jako je Boj o Moskvu, ale hlavně Osvobození, se mně velmi líbili, protože měly vojenský charakter s bitvami, jaké jsou opravdu úchvatné. Ale toto je ta největší rudá propaganda, jakou jsem kdy viděl. 1* po prvním díle. Druhý díl byl mnohom lepší, a to díky mohutně zpracované bitvě o Varšavu a tak zvedám na 3*. Po třetím díle 2,5*. Poslední díl za 2*. Celkově 40 - 45%, a to pouze díky bitevním scénám.(23.2.2010)

  • Brouk
    ***

    V kinech a tuším i v TV to bylo pod názvem Vojáci Svobody(12.4.2005)

  • sportovec
    odpad!

    Vmetek jakékoliv ideologie do umělecké tvorby pravidelně vede k všestranné degeneraci struktury, jejíž povahu nejpřesněji popisuje přirovnání k duchovní rakovině nebo metastázi. Schopný a nadaný režisér Ozerovova typu při zaměření své tvorby nemohl nechodit k pověstným vrbičkám častěji než jiní; byl zkrátka více na očích než např. Tarkovskij. V očích sovětského režimu byl i zbraní, i hrozbou. VOJÁCI jsou pohnutým traktátem na téma "jak odboj organizovali ve svém mládí budoucí generální tajemníci tzv. bratrských stran šedesátých až devadesátých let". Sledovat mladého Kadára, Ceaucesca, Živkova, Gomulku, Honeckera, Husáka je podívaná k popukání a současně nomenklaturní gesto neúcty k těm, kteří skutečně bojovali, riskovali své životy a žili v blahé naději na vítězství demokracie. Pozdní stalinismus nesl stejně mrtvolné plody jako v dobách své největší síly. Už neohlupoval, už nevraždil - "pouze" zavíral, věznil, diskreditoval a páchl. Přesto - srovnáváme -li VOJÁKY se současnou srovnatelnou filmovou produkcí - řemeslné kvality filmu stále stačí na to, aby alespoň zčásti tento vmetek eliminovaly. Nepotěší to. Ale to je tak všecko, co se s tímto faktem dá dělat.(10.2.2008)

  • - Natáčelo se v Martině, Praze, Bánské Bystrici, Ružomberoku, Strečně, Mostě a Liptovské Osadě. (M.B)

  • - ČSĽA poskytla tvorcom pri výrobe tohto filmu v rokoch 1974 - 1976 celkovo 3000 vojakov základnej služby, 8 obrnených transportérov OT-810 a 2 rádiovozy. (marlon)

  • - Film bol natáčaný v kontexte prebiehajúcej helsinskej Konferencie o bezpečnosti a spolupráci v Európe a vyzdvihoval podiel ZSSR na porazení nacizmu i oslobodení Európy. (marlon)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace