Ja - Kuba
Soy Cuba
I Am Cuba
Režie:
Michail KalatozovKamera:
Sergej UrusevskijObsahy(1)
Štyri príbehy v koprodučnom sovietsko-kubánskom filme.
Hrdinami prvého sú René a jeho milá Mária. René Máriu ľúbi a má radosť z toho, že už nie je ďaleko čas, kedy sa budú môcť vziať. Jeho šťastie sa však zrazu zrúti...
Druhý príbeh nás zoznamuje so starým Pedrom, ktorý stráca možnosť obživy. Nevidí iné východisko zo svojej situácie, ako zapáliť úrodu cukrovej trstiny. V plameňoch, ktoré zachvátia pole i chatrč, nachádza smrť.
Tretia poviedka rozpráva o Enriquovi, študentovi, ktorý je členom ilegálnej skupiny. Napriek zákazu skupiny sa rozhodol zastreliť šéfa polície. V rozhodujúcej chvíli to však nedokázal. Keď vidí, ako brutálne zakročuje polícia pri likvidovaní tajnej tlačiarne, opäť sa pokúsi o svoj čin, no miesto toho ide v ústrety smrti sám.
Posledná poviedka zoznámi diváka s chudobným roľníkom Marianom, ktorý odmietol ísť k povstalcom do hôr. Je mierumilovným človekom a tvrdí, že vojna prináša iba neštastie. Čoskoro však spoznáva, že je potrebné, aby sa každý zaradil medzi vojakov revolúcie.
(curunir)
Recenze (40)
Úplně jsem odhlédla od "zavánění", nechala jsem se unášet výbornými pohledy kamery, kouzlem atmosféry, empatickou hudbou, kouřem doutníků a omámená cubánským rumem, dávám plný počet, tudíž bez ztráty desítky. Jo, aha, rámec Challenge tour 2015 ()
Jeden z najsilnejších kinematografických zážitkov. Je neuveriteľné kam až dokáže kamera zájsť. ()
Kamera Urusevskeho je velkolepa, stejne jako v Jerabi tahnou a je skutecnou ozdobou celeho filmu. Potesi i pohled na vystavni Havanu v sedesatych letech minuleho stoleti. Kalatozov vytecne sladil dohromady ctyri povidky, ktere davaji tusit, ze Kubu cekaji velke zmeny... Tezko vyzdvihnout jednu povidku, kazda ma co rict. Velky filmovy zazitek. ()
Propagandistický poviedkový film Ja, kuba nie je skutočným obrazom krajiny, ale deformovaným. Deformovaným ideólógiou novonastolenej moci. Prvé dve poviedky sú menej propagandistické, tie ďalšie 2 ale riadne. Najlepšia poviedka je hneď tá prvá, aj keď prináša značne zjednodušený obraz, naviac taký, ktorý môžme nájsť v každej krajine sveta, i v tých najbohatších - na jednej strane prepych a povrchnosť, na druhej chudoba a naliehavosť. Na experimentálnu kameru som si musel zvykať, ale po tých prosocialistických žvástoch som na kameru aj zabudol - vymyté mozgy hláv hlásajúce ideologické heslá so zbraňou v ruke. Divák iba aby kyvál hlavu zo strany na stranu. ()
Výborná věc! Hlavně po vizuální stránce teda. Takových dlouhých záběrů se pohromadě dnes ve filmech už moc nenosí. Ani se nedivím, že Gaspar Noé má tenhle černobílý skvost rád. ()
"SOY CUBA! KDYSI TU PŘISTÁL KRYŠTOF KOLUMBUS A NAPSAL DO SVÉHO DENÍKU: JE TO NEJKRÁSNĚJŠÍ ZEMĚ, JAKOU KDY LIDSKÉ OKO SPATŘILO" Film poplatný tvůrci a době svého vzniku, přesto film, který stojí za to vidět. I když občas nudí a je zdlouhavý. A proč? Protože to vše vynahradí úžasný černobílý vizuál a dechberoucí kamera!! Dlouhé plující záběry, podhledy, nadhledy, snové rozostření, spojení s hudbou.....okouzlující, vtahující! Viva Cuba, Viva la revolución :-))) ()
Říkalo se, že kameraman Urusevskij nikdy Kalatozovovi na žádný požadavek neřekl NE, a po zhlédnutí této krystalické filmařiny tomu skutečně věřím i já. Každý záběr tohoto filmu je ukázkou těžko pochopitelné filmové geniality, kterou měli v malíčku pouze sovětští filmoví giganti, jako byl kdysi Ejzenštejn. Neuvěřitelně dlouhé a náročné jízdy kamery, švenky, nadhledy, podhledy, to všechno dynamizuje filmový prostor takovým způsobem, jaký ve filmu jen těžko uvidíte. Na dechberoucím výsledku se podílí také fakt, že nic není dodatečně upravováno, což je v dnešní počítačové době běžné. Tady je skutečně jeden záběr jedním záběrem, v němž se kamera přesune o desítky, možná i stovky metrů jinam v hladké, vybroušené jízdě, kterou si famózní Urusevskij natrénoval již v předešlém Kalatozovově geniálním snímku Jeřábi táhnou, kde stejně jako zde kombinoval různé způsoby pohybu kamery. Směry jízdy se tak v jediném záběru několikrát změní a kamera proplouvá početným komparzem tak dokonale, že jedinečný BE IN efekt vyvolá mnohem lépe než dnešní 3D technologie. Co do obsahu není příběhově roztříštěná a fragmentární Soy Cuba nijak výjimečná; zejména patetické momenty poplatné ideologii film trochu kazí, a právě proto ode mě film dostává nižší hodnocení než politicky korektní a realističtí Jeřábi táhnou. Stylistická dokonalost tohoto filmu je však nepochybná, stejně jako jeho unikátní živost, kterou mají na svědomí Urusevského kouzla s filmovou kamerou. Ve chvíli, kdy kamera projíždí hořícím porostem cukrové třtiny, co ji ze zoufalství zapálil vlastní farmář, se dá jen těžko dýchat. 80% ()
Úžasná, režisérem vedená kamera, mnohaminutové nepřerušované záběry zahrnující například několik pater mrakodrapu a končící pod hladinou bazénu. Opravdu mi z toho šla kolikrát hlava kolem, tohle se hned tak nevidí dnes, natož před padesáti lety. Ani politicky to nepovažuji za pomýlený nebo propagandistický film, tohle byl kubánský odraz reality, bohužel Castro a jeho socialismus na tlusté hranici mezi bohatými a téměř nemajetnými na Kubě v podstatě nic nezměnil, snad jen s tím rozdílem, že i z těch nemnoha bohatých učinil žebráky. ()
Povinnost pro každého studenta kamery. A o nic jiného nejde. Zobrazení předrevoluční Kuby je takové... exotické. Asi jako se dnes ukazuje život ve favelách, tak se Kalatozov vydal do havanského slumu. Scéna v baru s pochybnými Američany je na hraně parodie. Scéna s americkými námořníky nakonec ani nijak nevyvrcholí. Voice-over Kuby by rád pateticky pozvedal, ale jen prázdně duní. Každá scéna je podřízena tomu, jak bude natočena, často na úkor logiky. Ale ta kamera. Nejen ony slavné dlouhé záběry, kdy se ze střechy hotelu dostaneme do bazénu, nebo z ulice dvě patra nad ní. I scény, ve kterých zdrcený zemědělec ničí svoje pole cukrové třtiny nebo závěrečný boj, vypadají skvěle. Ale naprostým vrcholem je sledování detailů. Moderní architektura, která hraje svou roli v nepovedeném atentátu, reklama na čínskou restauraci, děti, které si v zapadlé vísce za poslední minci koupí coca-colu, prodavač ovoce, který současně dealuje... Film selhává ve svém hlavním poselství, ale fascinuje svou formou. ()
LFŠ 2018, Film 24: Obrazově naprosto fenomenální kompozice, nádherné táhlé záběry bez střihu, nadhledy, podhledy, široké záběry přecházející v detail a naopak. Bohužel to kazí stupidní propagandistický děj, který si je schopen dát čtyřikrát vlastňák. Sestává ze 4 povídek, jejichž hrdinové prožívají život na přelomu kubánské revoluce. Paradoxně by se každému z nich žilo daleko lépe bez Fidela (to jsou ty 4 vlastňáky). 1. Příběh je o prostitutce, kde máme asi soucítit s tím jak je strašně zneužívána. Jaksi mi ale nemůže být líto někoho, kdo si tu práci svobodně vybral. (Navíc mi jedna z těch kurev připomněla bejvalku). Trochu líto mi jí bude po Fidelově revoluci, kdy ze země odejdou bohatí Američani s dolary a chuděrka bude muset šukat smradlavý dělníky za pesa. 2. Příběh je o rolníkovi, jemuž pod nosem prodají půdu American Fruit Company. Což by se za socialismu samozřejmě nestalo, jen se zeptejte jakéhokoliv kulaka, jak se jim dařilo. 3. Příběh je o naivním študentíkovi, který tiskne Fidelovi letáky. Naštěstí ho zastřelí policisti dřív než by ho revoluční gardy po převratu zavřít do lágru. No a 4. Příběh je o rolníkovi, jemuž vláda rozbombarduje domeček i s rodinou a tak vezme do ruky zbraň a jde bojovat za Castra. Srandovní je, že ten domeček mu rozbombardovali, protože se někde na té hoře jako srab schovával sám Fidel. ()
Virtuózní režie a omamná kamera sloužící filmovému umění anebo umně inscenovaný velkofilm s revolučně patetickým komentářem Jevtušenka? Každý si může vybrat. První povídka výborná, druhá velmi dobrá, v dalších dvou schématická angažovanost roste a přesvědčivost upadá. ()
Umělecký skovst. Lepší kameru jsem snad ještě neviděl. Ano, je to trochu delší, každopádně to stojí za to... ()
Snímek, seskládaný ze čtyř malých příběhů nás provede Kubou šedesátých let, je prolnutý komentářem zhmotnělého hlasu ostrova Kuba, který tendečně naříká nad životem prostých Kubánců. Jde o propagandistický počin, který doslova nabádá, aby se obyvatelé chopili zbraně a nastolili pořádek. Koprodukce se SSSR nabídla kubánským filmařům mnohé možnosti v oblasti techniky. Dlouhé kamerové nájezdy v některých záběrech, téměř bez jakéhokoliv zásahu střihu, vytváří monumentální obrazové dílo, které s prolnutím hutné atmosféry předrevoluční Kuby a tíživého hlasu ostrova samého velice silně agituje. ()
Absolútne jedinečný, formálne dokonalý vizuál. ()
Je jasné, že film odehrávající se za Batistového režimu, bude kritikou předešlého režimu a bude propagovat ten nový, stále trvající socialistický režim. Když se přenesete přes to, že je to propaganda na revoluci, tak zjistíte, že tohle je naprostý filmový klenot. Nemám co říct více, úžasný film. ()
Silný a technicky výrazný snímek kubánské a sovětské koprodukce si budu vždy pamatovat především díky práci kamery a expresivnímu vyznění některých obrazů. Nádherné dlouhé jízdy kamery nad pohřebním procesím, záběry na dělníky sklízející úrodu na třtinovém poli, doprovázené neuvěřitelně silným cinkáním mačet, apod. Narace snímku se, možná zcela záměrně, nevyhýbá určitým klišé. Například, když spojuje „znásilnění“ Kuby a placený sex havanské dívky s americkým podnikatelem, nebo zaznamenává prodej třtinových polí velké americké společnosti. Snímku to však neubírá nic ze své vizuální krásy a čistoty. 5/5 ()
Precizní umělecký počin ve službách Fidelovy revoluce. ()
Dojemné! Otázkou je, kdy bylo na Kubě hůř. Za Batisty, za Fidéla, nebo v době, která přijde? ()
Dionysos- citujem: "Ale když tu čtu (jako už u tolika východoevropských filmů - včetně Československa) výkřiky uvědomělých uživatelů typu "ideologičnost", "vítězství formy nad obsahem", "manipulování/ zneužívání",". priádavam sa kt omuto nízoru- pro USA-ácky trapouši ako matty a spol. so zdolarizovaným myslením nevidia- alebo čo horšie- vplyvom papierových do(p)lárikov majú zatemnenú myseľ- skutočnosť. Kalatozov vytvoril majstrovské dielo,a film skutočne odzrkadľuje názor Kubáncov na USA (kto bol na Kube, ten to pozná)- a na hrôzovládu ich bábky- krvavého diktátora Fulgencia Batistu- z toho obdobia je prvý príbeh, keď sa vypasení a nechutní "turisti" z USA povyšovali nad Kubáncov. USA dodnes majú Kubu a Kubáncov v žalúdku a nevedia stráviť svoju porážku priamo pri svojich brehoch...Útlak robotníkov na plantážach cukrovej trstiny vedie k protestu-živelnému, ale vyvolanému neľudskými pracovnými a inými podmienkami kolonializmu.Okrem toho vynikajúca a originálna kamera- a slávny režisér Martin Scorsese označil tento film za jeden z 500 NESMRTEĽNÝCH filmov Dávam ***** ()
Jistý kritik se o "Jsem Kuba" vyjádřil jako o neutuchající filmové extázi, snové fantasmagorii filmové techniky, přestrojené za politickou propagandu. Kalatozov s Urusevským vskutku vybrousili pár čítankových vyprávěnek o tom, jak Kuba po věkovitých útrapách došla štěstí, do podoby až marnotratně oslnivého drahokamu. Jako takový by si snímek zasloužil nejméně čtyři hvězdičky; já měl po dvou hodinách pocit, že zírám do slunce - s Velkým bratrem za zády. ()