Reklama

Reklama

Dva lidé měli zásadní vliv na život a kariéru Amy Winehouse (Marisa Abela). Tím prvním byla její babička Cynthia (Lesley Manville), svérázná, oduševnělá a originální žena, která jí předala svou živočišnost, lásku k jazzu, touhu jít vždycky vlastní cestou a nedělat na ní kompromisy. Tím druhým člověkem byl její přítel Blake (Jack O'Connell). Život s ním připomínal jízdu na hodně zběsilé horské dráze, během níž si Amy osvojila pár nepříjemných závislostí. Paradoxně v nejsložitějším období svého života, v době, kdy o oba tyhle opěrné body přišla (babička zemřela na rakovinu plic a s Blakem se rozešla), vznikla její zásadní deska „Back to Black“, která patří k tomu nejlepšímu, co v hudbě 21. století prozatím vzniklo. Amy se díky ní stala superhvězdou, dala se znovu dohromady s Blakem, ale pozornost celého světa, které se ji dostávalo, neměla tahle možná až příliš křehká holka šanci ustát, i když se o to snažila a málem se jí to podařilo. (Cinemart)

(více)

Videa (3)

Trailer 1

Recenze (32)

vydumnica 

všechny recenze uživatele

Back to Black. Marisa Abela zvládla rolu Amy Winehouse celkom slušne, obdivujem hlavne to, že dokázala zaspievať väčšinu pesničiek sama. Potešilo ma aj obsadenie Lesley Manville. Páčila sa mi hudobná stránka filmu, vychutnávala som si najmä pesničky. Čo sa týka samotného spracovania, budem trošku kritickejšia. Back to Black sa žiaľ nemôže pochváliť nejakou bohatejšou výpravou, chýbali mi napríklad zábery z koncertov. Vcelku sa viac podobá na TV film ako na kino film, ale návštevu kina neľutujem. Vychutnala som si aj film, predovšetkým jeho hudobnú stránku, a tiež to, že som prvýkrát v živote sedela v D-Boxe :). Nedá mi to, aby som neporovnala Back to Black s minuloročným snímkom Sofie Coppola Priscilla, ktorý ma upútal oveľa viac a takisto dokázal zapôsobiť na divákov emotívnejšie. Možno keby aj tento film dostala do rúk Coppola alebo iný režisér či režisérka, vyzeralo by to celé lepšie. Takto je to len priemerný biopic s fajn hudbou, za pozretie stojí, ale nemusí to byť nevyhnutne kino. 65% [Cineplex Mannheim, OV, Deň matiek 12.05.2024]. ()

Ondatra 

všechny recenze uživatele

Poslední roky jsme se dočkali docela dost životopisných filmů o hudebních umělcích. Začalo to skupinou Queen a Bohemian Rhapsody, pak Rocketman o Eltonu Johnovi, Elvis, Bob Marley a teď o Amy Winehouse. V tomhle filmu najdete přesně to, co byste čekali. Mapuje krásně život této talentované zpěvačky od začátcích v baru až po její závislosti a následnou smrt. O Amy Winehouse jsme měli možnost vidět už dokument z roku 2015, který si dokonce odnesl Oskara. Ten byl více komplexní a Amy ztvárňoval složitěji. Naopak tady je ztvárněna mnohem jednodušeji. Je to dívka, která miluje svou rodinu, má ráda jazz a má krásný hlas a je zamilovaná do angličana Blaka. Díky němu následně vstoupí do těžké závislosti na drogách a do následných depresí. Roli Amy se tentokrát zhostila Marisa Abela. Ta se toho podle mě zhostila docela dobře. Fyzicky jí je dost podobná a charismatem a povahou vcelku taky. Snímek často jde s věcmi na rovinu, narozdíl od Bohemian Rhapsody, kde bylo pár věcí jen naznačeno. Zpěvaččina láska k alkoholu tu je od prvního momentu a sklon k drogám tu k závěru jenom přituhuje. Ve filmu samozřejmě taky zazní ty největší hity a to v podání hlavní herečky. I to zvládla docela dobře a písničky působí realisticky. Bohužel velkým mínusem je, že film ve mě nezanechal absolutně žádné pocity, takže si na něj asi za týden nevzpomenu, narozdíl právě třeba od již zmíněného Bohemian Rhapsody. Proto koho zajímá zpěvaččin život, tak ať se klidně na film podívá, ale ať nečeká nejlepší životopisný film za poslední dobu. 6/10 ()

Reklama

fixaman 

všechny recenze uživatele

Tatínek na dceři vydělává dál a ani se vůbec nestydí. Je to člověk, který ji kvůli penězům dohnal k smrti a teď o ní nechal natočit film, ve kterém je vykreslený jako světec. To je prostě na poblití a tvůrci by se měli stydět, že takhle její památku pošlapali. Tohle není příběh Amy Winehouse, ale očista jejího otce. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Padesát odstínů šedi, ale trochu jinak. Režisérka Sam Taylor-Johnson a scenárista Matt Greenhalgh mohli z osudu Amy Winehouse vytěžit emotivní drama o slávě, závislostech, voyeurismu nebo přehnaných nárocích na to, jak by se slavné ženy měly chovat a vypadat (hlavně spořádaně). Místo toho se rozhodli naprosto tuctovým, šedivým způsobem vyprávět sladkobolnou báchorku o nešťastně zamilované holce, co chtěla být mámou (což je její hlavní touha a nejzranitelnější bod). Samotnému procesu skládání a nahrávání hudby je věnováno minimum prostoru, snaze o pochopení hlubších příčin toho, proč měla Amy predispozice k závislostem jakbysmet (ne, fakt si nemyslím, že to bylo kvůli zlomenému srdci a smrti babičky). Jako kdyby to ani nevzniklo kvůli fanouškům a Amy. Hlavním smyslem díla se zdá být očištění jména dvou mužů, kteří oportunisticky zneužívali zpěvaččiny zranitelnosti a měli podíl na jejím tragickému konci. Zde se - minimálně vůči protagonistce - chovají příkladně, s až přehnanou starostlivostí (pro srovnání si stačí pustit dokument z roku 2015). I když si odmyslíme eticky sporné retušování skutečnosti a svalování viny na oběť a její impulzivní chování, zůstane Back to Black zbytečným, ve všech směrech (bohužel vč. hereckého výkonu Marisy Abely) podprůměrným filmem. Hloubku a opravdovost získává jen jednou, během závěrečných titulků, ke kterým Nick Cave procítěně zpívá svou baladu Song for Amy. 40% ()

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

Jej hlas my vždy znel ako zaškrípnutý vrták v uchu a veru som sa mu snažil vyhýbať. Nikdy som vysoké sympatie necítil, hoci možno tak tri piesne aj uznám. A film mi žiadne extra sympatie nepriniesol, naopak, potvrdil mi len to, že šlo o vulgárne-hysterickú smažku, ktorá si život nevážila - hoci film sa snaží Amy prezentovať pozitívne, ako krehkú dievčinu hľadajúcu lásku - no napriek tomu sa nedokáže vyhnúť aj vzbudeniu nesympatických dojmov. Varovaní mala mnoho, vlastná rodina ju prosila a ona im len povedala "Ja nepotrebujem odvykačku, mojou odvykačkou je hudba" (I don't need a rehab, music is my rehab). A ešte aj pesničku o tom naspievala, čo by poriadny fľusanec do ksichtu tým, ktorým na nej záležalo. Pre slávu, drogy, chlast a neusporiadaný život všetko. No nie na dlho a treba uznať, že úslovie "telo má ísť do hrobu zhumpľované" vzala naozaj vážne, čo tu radšej ani neukázali, ale tak v posledných rokoch to bola len schránka s katastrofickým vzhľadom aj oblečením. Treba uznať, že herecky to bolo dobre zahrané, zaznieva tu ten pravý britský prízvuk a Marisa Abela sa i spievať, teda v mojom ponímaní škrípať, naučila. Má u mňa väčší obdiv než jej predloha, ktorá však ponúka jedno veľké pozitívum - funguje ako neuveriteľne odstrašujúci príklad konzumácie drog. Napriek tomu to však niektorí stále nechápu a drogový biznis tečie ďalej. ()

Galerie (33)

Zajímavosti (5)

  • Natáčanie prebiehalo v Londýne od januára do apríla 2023, vrátane jazzového klubu v Soho Ronnie Scott's Jazz Club, ale aj miest, kde Winehouse žila v Camden Town a Metropolis Studios v Chiswicku. (Arsenal83)

Související novinky

Kdo si zahraje Beatles?

Kdo si zahraje Beatles?

06.06.2024

Jakmile Sam Mendes (Americká krása, 1917) oznámil, že plánuje v příštích letech natočit filmy o skupině Beatles, šlo rázem o jeden z nejambicióznějších projektů Hollywoodu. Oscarový režisér totiž… (více)

Reklama

Reklama