Akt

DJC-1. Na první Mistrově hře nedokážu definovat nic vysloveně nepodařeného, ale něco mi na ní prostě zavání. Snad že absence Smoljakova korektivu dala plný průchod jisté svěrákovské zemitosti - ano, i v dalších hrách Cimrmani těží nějaký humor ze sexu nebo vyměšování, ale není to leitmotiv jako zde. (Mimochodem si nemyslím, že je náhoda, že si Svěrák, v civilu morální etalon, tak často píše role různých proutníků a záletníků.) "Láďo!!" (07.10.2007)

1.) Seminár o objavení pozostalostí génia Járu Cimrmana na chate v Liptákove, posúdenie jeho literárnej, dramatickej a poetickej tvorby, predvedenie technických vynálezov - elektrické kreslo, divadlo bez hercov, príspevok Járu Cimrmana k svetovým filozofickým smerom. 2.) Hra Akt - Nádejný umelec Žíla (Jaroslav Weigel) sa snaží nakresliť akt, avšak vášeň mu to nedovolí. Spolu s modelkou a neskôr svojou ženou Žílovou (Miloň Čepelka) majú postupne piatich synov, ktorých opustia a po rokoch si ich pozvú im vyjavia pravdu o pravých rodičoch. Na troch z nich - učiteľ Láďa Pýcha (Ladislav Smoljak), Bedřich Síra (Jan Hraběta) a doktora Turnovského (Zdeněk Svěrák) čaká nejedno prekvapenie. Hra je dopĺňaná spevmi, tancom a občasnými básnickými vsuvkami. (11.04.2012)

Když si skupinka objevitelů díla největšího českého génia vybírala, kterou jeho hru přepsat jako první do podoby stravitelné současnými diváky, nemohli sáhnout po lepším kousku. Akt je dle mého (jistěže) skromného názoru hrou první (o čemž není pochyb) a také nejlepší. Zásluhu na tom má zdařilá přednáška bez zvýšeného výskytu hluchých míst, svou trapností nečekaně vtipné hudební výstupy, milá pointa a samozřejmě vrchovaté množství inteligentního, nicméně všem přístupného, humoru. Nechybí hrátky s jazykem („Stojan Jakotič“), narážky na obor filozofie („Zatímco vulgární materialisté křičeli: Do hajzlu, co s tím!“, Cimrmanova nenapadnutelná filozofie externismu), nečekané verše (-„Že vy mi vynesete spaní?“ –„Jaképak s tím hned sraní“). Ačkoliv se hra zaobírá lechtivější tématikou, nikdy nesklouzne k vulgárnosti. 85% (23.06.2007)

"Já, shodou okolností, jsem jediný z vás graduovaný."/"Ježkovy zraky, hochu, a kdo ti to udělal?"/"To ale... To znamená, maminko, že mám akademický titul."/"Aha... jo tak z toho si nic nedělej." Upřít Cimrmanovi bytí největším Čechem jednoduše nejde, Akt je jen jedním z mnoha důkazů. Nerad bych si jeho hry přehnaně idealizoval, faktem však zůstává, že jsem se po dlouhé době velmi nasmál. Nabízí se mi srovnání s jinou komediální scénou, kterou mi ve stínu současných událostí algoritmus připomněl (a nebudu ji zmiňovat, neb si reklamu nezaslouží), která na rozdíl od Smoljakových a Svěrákových her po stránce humoru naprosto propadá - na rozdíl od našich tradičních seminářů totiž v prvé řadě nenabízí humor, ale snahu o přesah (jak se mi aspoň zdá, důležité není zasmát se absurdní události, ale dotknout se "nekorektního" fenoménu). Proč o tom ale mluvím, snad jen proto, že Akt a ostatní hry dělají přesně to opačné, humor staví na první místo, nenabízí nucená témata a přesto v konečném důsledku v nich mohou "intelektuální" šťouralové najít i nějakou nosnou myšlenku - v tomto případě by asi vyhrabali Hrabětovo krásné, že je úplně jedno, komu a jak se narodil, hlavně že žije. A to je roztomilé. (16.03.2022)

Génius schovaný ve Zdeňku Svěrákovi a Ladislavu Smoljakovi (tím nechci ostatní členy souboru nijak shazovat, ale tito dva mistři jsou přeci jen nejzasloužilejší cimrmanologové) se nejvíce projevuje právě při představeních DJC, protože u Cimrmana je dovoleno vše! Každý seminář a každá hra jsou jedním slovem GENIÁLNÍ! Neexistovalo, neexistuje a ani nebude existovat lepšího, vtipnějšího a inteligentnějšího humoru! (21.02.2008)