Obsahy(1)
Akt je nejstarší hrou Divadla Járy Cimrmana, vznikla v roce 1967 a televizní záznam představení byl pořízen o třicet let později. Poprvé se diváci mohli seznámit s osobností, která se vepsala do našich kulturních dějin, aniž by o tom měl kdokoli ponětí – s Járou Cimrmanem. Úvodní vědecká přednáška tradičně poskytne mistrova životopisná data, dostane se nám i přehledu jeho díla a dozvíme se, jak vůbec k objevení Cimrmanova odkazu došlo. Na "autobustě" můžeme sledovat dokonce mistrovy strhané rysy. Poté následuje samotná Cimrmanova hra se zpěvy a tanci, při jejíž rekonstrukci autoři použili střípky dochovaného díla v podobě veršů. Z děje naznačíme pouze toto: malíř Žíla a jeho žena si pozvali na návštěvu tři muže, aby jim vyprávěli svůj životní příběh, a především si položili základní otázku: proč nebylo nikdy dokončeno převratné malířovo dílo Akt? (Česká televize)
(více)Recenze (229)
Akt - rodinné drama se zpěvy a tanci - první hra divadla Járy Cimrmana a už první hra ukazuje, jak vysoko pánové Smoljak a Svěrák mířili. Samotný seminář je výborný a seznamuje nás s Járou Cimrmanem, především filozofie externismu je špičková. Samotná hra je sice o chloupek slabší, ale taneček Miloně Čepelky - k nezaplacení. ()
První hra Járy Cimrmana je výborná, a stejně jako většina jeho her, patří k těm nejlepším. Seminář byl fajn, ale hra je naprosto geniální, Svěrák jako sexuolog je naprosto famózní, stejně jako Čepelka v roli matky Žílové (ten tanec je fakt něco). Jako vždy se sice ani v Aktu téměř nic neděje, prostě jednoaktovka, kde se celou dobu sedí v jedné místnosti, ale to přece nemůže vadit. Tady jsou totiž všechny postavy naprosto luxusní a vtipné dialogy neskutečně funkční, hra rychle utekla a já se bavil jako vždy od začátku až do konce. Navíc je tam spousta tanečků, veršů a nějaká ta písnička, takže prostě naprosto super. Erotika, erotika, proč se nás tak mocně týká? 100%. ()
"Co v Tanvaldu zavrhováno, bude v Praze aplaudováno." Ač už je to víc zásluha "starého mrtvého klasika" (😃) nebo "nejlepšího žijícího českého spisovatele" (😃), tahle prvotina DJC se zpěvy a tanci je vskutku víc než povedená a v mých očích po opětovném zhlednutí uzrála na plný počet hvězdiček. Jednak se díky ní člověk dozví ono jakési minimum o "největším Čechovi", současně si pak může užít typicky absurdní cimrmanovský kus, v němž možná víc než humor hrají prim písničky, rýmovačky a tanečky. A hlavně si může užít Miloně Čepelku, jehož "děvče jako květ" je vskutku k popukání. Slovy klasika se tak musím ptát: "Erotika, erotika. Proč se nás tak mocně týká?" ()
No je znát že se jedná o hřích mladí... Erotika, erotika, proč se nás tak mocně týká. Oč by bylo méně bolu kolem kamen, kolem stolu, oč by bylo více síly pro sekery, dláta, pily pro lopaty, pro motyky nebýti té erotiky. "Neblázni, vy to chcete hrát ještě jednou?!" zděsila se po představení Svěrákova manželka, když po premiéře její muž přemýšlel nahlas co by se dalo vylepšit. Hra Akt byla v 80.tých letech zakázána, aniž se jejímu autorovi podařilo zjistit příčinu. Jen náhodou se po jejím obnovení podařil zjistit důvod zákazu. Kolem 9.května volal někdo na ústředí aby se hra kolem tohoto data nehrála a nebyl tak znesvěcen "akt osvobození".Z pokynu se ale jakýmsi přeslechnutím stal rok a půl zákazu uvádění této hry a i díky tomu byla další nálepka divadlu jako problémovému nalepena. Datum premiéry této hry, tedy 4. října 1967 je stejné jako zrození Járy Cimrmana pro veřejnost. Protože hra byla příliš krátká, vznikl nápad na seminář v kterém se poprvé v historii souboru mluvilo o jejím autorovi, tedy Járovi Cimrmanovi. Premiéra této první hry proběhla Malostranské besedě 4. října 1967 a režii ještě neměl jako u všech ostatních Ladislav Smoljak, ale rozhlasová režisérka Helena Filipová, která pronesla památnou větu když pánové na scéně vyváděli. "Přestaňte blbnout, jednou se tím budete živit". V té době ji ale nikdo nebral vážně. ()
Moje cesta k této hře byla strastiplná, ale nakonec se čekání vyplatilo a konečný zážitek byl úžasný! Miloň Čepelka je v roli "mamky" naprosto okouzlující a roztomilý! Celkově se mi vzájemné chování manželů hrozně líbilo a tento vztah by jim mohl závidět leckterý pár po tolika letech. Rozdílnost v chování bratrů nádherně doplňuje a podtrhuje zvláštnost této rodiny a slibuje skvělý filmový zážitek. ()
Galerie (7)
Photo © Divadlo Járy Cimrmana
Zajímavosti (20)
- Ve hře zazní jméno Čeněk Janda (jméno učitele, jenž objevil talent pana Žíly) a shodou okolností se stejné jméno později objeví ve filmu „Marečku, podejte mi pero!“ (1976). (IvoP)
- Jedná se o nejoblíbenější hru Jana Hraběty. (Pierre)
- Když se synové ve hře dozvídají, že je Žílová jejich matka, řekne Ladislav Pýcha (Ladislav Smoljak): „I tady tohodle,“ a ukáže na Bedřicha (Jan Hraběta). V původní verzi z roku 1967 pak Ladislav Smoljak ukázal na Pepu, který byl v té době příslušník VB a řekl: „I tady soudruha?“ Později od roku 1973 ukázal v této části také na Pepu a řekl: „I tady primáře?“ Někdy mezi 80. a 90. lety se to změnilo do současné podoby. (mnaucz)
Související novinky
Zemřel herec Jaroslav Weigel
Ve věku 88 let zemřel známý cimmermanovský herec Jaroslav Weigel. Weigel se kromě herectví věnoval také grafice, malířství a scénografii. Byl dlouhodobým členem divadla Járy Cimrmana, kde za více než… (více)
Reklama